Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 123 z 176

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Navržená selektivní opatření (zejména uplatnění kategorie státních zakázek staveb zabezpeču- jících tvorbu ochranu životního prostředí, minimální příděl fondu rozvoje odpočitatelnou částkou zá- kladny pro odvod zisku) spolu plynulou aktualizací cen zabezpečující všech letech (1990-1995) 4,5 ren- tabilitu výrobních fondů, vytvořila předpoklady pro samofinancování rozvoje objemově úrovni centrální varianty. Ta ale vyvíjela mnohem méně příznivě. Tím jsem přešel období, kterému věnována následující kapitola. bloku Temelín květnu 1997 bloku srpnu 1998 (v 9. Samofinancování zvýšeného objemu prací dodávek Temelín vyžadovalo zvýšení cen elektřiny tepla PLP dalších cca %. V letech 1992-2006 při určitém kolísání konečná spotřeba energie obyvatele zvýšila asi 5,7 Stalo tak jistě především proto, úsporám paliv energie celé ob- dobí věnovala nedostatečná pozornost. 56,7 Konkrétně letech 1989 – 1992 klesla konečná spotřeba energie 340 700 na 1 096 200. Vývojem efektivnosti spotřeby energie byl 90. ■ Ekologický přínos jaderné energetiky nesporný. letech velmi příznivý, neboť konečná spotřeba energie jednotku vytvořeného hrubého domácího produktu (HDP) významně klesala byl předpoklad, bude dále významně klesat. ■ Komplexní posouzení při výstavbě nových zdrojů tepla na fosilní palivo vyžaduje předem zvážit všechny alternativy (fluidní kotel, odsiřování spalin, paroplynový cyklus, řešení plynofikací) zvolit ekonomicky optimální řešení přijatel- ným ekologickým účinkem, který musí být všech alterna- tiv převeden srovnatelnou úroveň.Kč, který byl letech 1993-1995 postupně splacen. ■ Návrhy opatření řízerní vycházejí principu řízení ener- getického hospodářství ČSSR podle energeticko-ekologic- kého modelu. Shrnutí Zpracováno základě materiálů Státní komise pro vědecko- technický investiční rozvoj Výzkumného ústavu energetic- kého. ■ Rentabilita výrobních fondů nedosahuje ani 2,5 ne- dostatek zdrojů financování rozvoje dosahuje prů- měru potřeb. eko- nomice vedoucích vysoké energetické náročnosti výrob- ních procesů nízkou mírou zhodnocování energie hospo- dářství, něm energetickou náročností HDP budeme blížit k vyspělým zemím.). Řada kritických názorů poukazovala době na to, energetická náročnost ekonomiky klesá příliš pomalu a tradiční ukazatel energetické efektivnosti velmi nízkou vypovídací schopnost. letech 1990 1997 navíc pokračovala politika levné energie, resp. 7. Přispět tomu měly: přechod čs. Nástup ekonomiky s nižší energetickou náročností Listopad 1989 znamenal počátek postupných změn čs. Podstatně reálnější byl podle nich ukazatel konečné spotřeby energie obyvatele ČR. 123 Období roku 1970 1993 Lidé technika . ■ Nerovnoměrnost potřeb financování investiční výstavby v PLP však vyžadovala poskytnutí střednědobého (pře- klenovacího)úvěruvletech1991a1992vcelkovévýši6mld. relativních úspor SCP 02 – úpravu legislativních opatření, která brzdí proces snižo- vání energetické náročnosti. Určuje totiž především vývoj, ob- vykle růst základního ekonomického ukazatele HDP, který ale velmi málo hovoří vývoji efektivnosti.11. nízké ceny energie byly jedním polštářů transformace ekonomiky ČR, uvedeno mj. letech 1989-1992 se konečná spotřeba paliv energie obyvatele snížila cca 14,7 což bylo hodně. ■ Energeticko-ekologický model opírá zásady, které jsou postupně rozpracovávány konkrétních opatření. Proto je nutno výstavbu volit jako prioritní faktor rozvoje elek- troenergetiky současným řešením vyvedení tepla. článku, který tehdy publikoval časopis Energetika. Zde třeba vidět to, průmys- lová výroba poklesla celých %. Jedná se zejména o – propojení dosud protichůdných hledisek dosahování energetických úspor (priority naturální úspory před úspo- rou nákladů pořízení energie naopak) – propojení racionalizace spotřeby energie tvorbou a ochranou životního prostředí – kombinace ekonomických nástrojů řízení přímým stát- ním řízením bázi teritoriální racionalizace – podstatné zvýšení úlohy ekonomických nástrojů řízení, ze- jména reálné cenové tarifní politiky – změnu systému hodnocení úspor energie, zejména zrušení tzv. století jednou největších ve srovnání rozvinutými zeměmi západ našich hranic.ním denitrifikací spalin, odsiřování spalin, hořáky potla- čením tvorby oxidů dusíku apod. ekonomiky důslednému uplatňování trž- ních mechanismů užití vysoce progresívních technologií ve všech jejích odvětvích; diverzifikace vlastnických forem; ote- vírání čs. Jejich energetická náročnost tvorby HDP dosahovala prů- měru úrovně naší energetické náročnosti. ekonomiky zahraničním trhům; vyšší zhodnocením primárních zdrojů energie; respektování vývoje poptávky a nabídky energetickém trhu; zvýšení podílu zemního plynu celkové struktuře nositelů energie konečné spotřebě (proces metanizace); zásadní snížení těžeb hnědého černého uhlí; využíváním obnovitelných netradičních zdrojů energie všude tam, kde technicky možné ekonomicky výhodné. V úhrnu léta 1989 2007 šlo snížení energetické nároč- nosti HDP asi 43,3 tj. PLP 11,9 mld. Stále však nepostačují krytí objemů nutných pro uvedení provozu 3. Spotřeba prvotních energetických zdrojů, ať již přepočtu jednoho obyvatele jednotku hrubého domácího produktu byla Československu podle VÚPEK na počátku posledního desetiletí 20. Kč). Jedině toto pojetí, které komplexně systé- mově řeší problematiku snižování energetické náročnosti národního hospodářství zlepšování životního prostředí, může přinést požadované efekty. Bez re- alizace opatření zlepšení čistoty ovzduší termínech sta- novených vládou ČSSR pro zdroje spalující uhlí plynulého pokračování výstavby Temelín splnění mezinárodního závazku snížit emise SO2 roku 1995 nereálné