Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 123 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
). ■ Komplexní posouzení při výstavbě nových zdrojů tepla na fosilní palivo vyžaduje předem zvážit všechny alternativy (fluidní kotel, odsiřování spalin, paroplynový cyklus, řešení plynofikací) zvolit ekonomicky optimální řešení přijatel- ným ekologickým účinkem, který musí být všech alterna- tiv převeden srovnatelnou úroveň. Samofinancování zvýšeného objemu prací dodávek Temelín vyžadovalo zvýšení cen elektřiny tepla PLP dalších cca %.11. Jedině toto pojetí, které komplexně systé- mově řeší problematiku snižování energetické náročnosti národního hospodářství zlepšování životního prostředí, může přinést požadované efekty.Kč, který byl letech 1993-1995 postupně splacen. Spotřeba prvotních energetických zdrojů, ať již přepočtu jednoho obyvatele jednotku hrubého domácího produktu byla Československu podle VÚPEK na počátku posledního desetiletí 20. ■ Nerovnoměrnost potřeb financování investiční výstavby v PLP však vyžadovala poskytnutí střednědobého (pře- klenovacího)úvěruvletech1991a1992vcelkovévýši6mld. Stále však nepostačují krytí objemů nutných pro uvedení provozu 3. 56,7 Konkrétně letech 1989 – 1992 klesla konečná spotřeba energie 340 700 na 1 096 200. Řada kritických názorů poukazovala době na to, energetická náročnost ekonomiky klesá příliš pomalu a tradiční ukazatel energetické efektivnosti velmi nízkou vypovídací schopnost. ■ Rentabilita výrobních fondů nedosahuje ani 2,5 ne- dostatek zdrojů financování rozvoje dosahuje prů- měru potřeb. PLP 11,9 mld. 7. Shrnutí Zpracováno základě materiálů Státní komise pro vědecko- technický investiční rozvoj Výzkumného ústavu energetic- kého. letech velmi příznivý, neboť konečná spotřeba energie jednotku vytvořeného hrubého domácího produktu (HDP) významně klesala byl předpoklad, bude dále významně klesat. ekonomiky důslednému uplatňování trž- ních mechanismů užití vysoce progresívních technologií ve všech jejích odvětvích; diverzifikace vlastnických forem; ote- vírání čs. Kč). V letech 1992-2006 při určitém kolísání konečná spotřeba energie obyvatele zvýšila asi 5,7 Stalo tak jistě především proto, úsporám paliv energie celé ob- dobí věnovala nedostatečná pozornost. Nástup ekonomiky s nižší energetickou náročností Listopad 1989 znamenal počátek postupných změn čs. eko- nomice vedoucích vysoké energetické náročnosti výrob- ních procesů nízkou mírou zhodnocování energie hospo- dářství, něm energetickou náročností HDP budeme blížit k vyspělým zemím. Podstatně reálnější byl podle nich ukazatel konečné spotřeby energie obyvatele ČR.ním denitrifikací spalin, odsiřování spalin, hořáky potla- čením tvorby oxidů dusíku apod. století jednou největších ve srovnání rozvinutými zeměmi západ našich hranic. Proto je nutno výstavbu volit jako prioritní faktor rozvoje elek- troenergetiky současným řešením vyvedení tepla. Tím jsem přešel období, kterému věnována následující kapitola. Vývojem efektivnosti spotřeby energie byl 90. Zde třeba vidět to, průmys- lová výroba poklesla celých %. letech 1989-1992 se konečná spotřeba paliv energie obyvatele snížila cca 14,7 což bylo hodně. Přispět tomu měly: přechod čs. ekonomiky zahraničním trhům; vyšší zhodnocením primárních zdrojů energie; respektování vývoje poptávky a nabídky energetickém trhu; zvýšení podílu zemního plynu celkové struktuře nositelů energie konečné spotřebě (proces metanizace); zásadní snížení těžeb hnědého černého uhlí; využíváním obnovitelných netradičních zdrojů energie všude tam, kde technicky možné ekonomicky výhodné. Navržená selektivní opatření (zejména uplatnění kategorie státních zakázek staveb zabezpeču- jících tvorbu ochranu životního prostředí, minimální příděl fondu rozvoje odpočitatelnou částkou zá- kladny pro odvod zisku) spolu plynulou aktualizací cen zabezpečující všech letech (1990-1995) 4,5 ren- tabilitu výrobních fondů, vytvořila předpoklady pro samofinancování rozvoje objemově úrovni centrální varianty. ■ Energeticko-ekologický model opírá zásady, které jsou postupně rozpracovávány konkrétních opatření. relativních úspor SCP 02 – úpravu legislativních opatření, která brzdí proces snižo- vání energetické náročnosti. Ta ale vyvíjela mnohem méně příznivě. 123 Období roku 1970 1993 Lidé technika . ■ Ekologický přínos jaderné energetiky nesporný. V úhrnu léta 1989 2007 šlo snížení energetické nároč- nosti HDP asi 43,3 tj. bloku Temelín květnu 1997 bloku srpnu 1998 (v 9. letech 1990 1997 navíc pokračovala politika levné energie, resp. Jedná se zejména o – propojení dosud protichůdných hledisek dosahování energetických úspor (priority naturální úspory před úspo- rou nákladů pořízení energie naopak) – propojení racionalizace spotřeby energie tvorbou a ochranou životního prostředí – kombinace ekonomických nástrojů řízení přímým stát- ním řízením bázi teritoriální racionalizace – podstatné zvýšení úlohy ekonomických nástrojů řízení, ze- jména reálné cenové tarifní politiky – změnu systému hodnocení úspor energie, zejména zrušení tzv. článku, který tehdy publikoval časopis Energetika. nízké ceny energie byly jedním polštářů transformace ekonomiky ČR, uvedeno mj. Bez re- alizace opatření zlepšení čistoty ovzduší termínech sta- novených vládou ČSSR pro zdroje spalující uhlí plynulého pokračování výstavby Temelín splnění mezinárodního závazku snížit emise SO2 roku 1995 nereálné. Jejich energetická náročnost tvorby HDP dosahovala prů- měru úrovně naší energetické náročnosti. Určuje totiž především vývoj, ob- vykle růst základního ekonomického ukazatele HDP, který ale velmi málo hovoří vývoji efektivnosti. ■ Návrhy opatření řízerní vycházejí principu řízení ener- getického hospodářství ČSSR podle energeticko-ekologic- kého modelu