■ Nerovnoměrnost potřeb financování investiční výstavby
v PLP však vyžadovala poskytnutí střednědobého (pře-
klenovacího)úvěruvletech1991a1992vcelkovévýši6mld. Stále však
nepostačují krytí objemů nutných pro uvedení provozu
3.
Jejich energetická náročnost tvorby HDP dosahovala prů-
měru úrovně naší energetické náročnosti.11. Jedná se
zejména o
– propojení dosud protichůdných hledisek dosahování
energetických úspor (priority naturální úspory před úspo-
rou nákladů pořízení energie naopak)
– propojení racionalizace spotřeby energie tvorbou
a ochranou životního prostředí
– kombinace ekonomických nástrojů řízení přímým stát-
ním řízením bázi teritoriální racionalizace
– podstatné zvýšení úlohy ekonomických nástrojů řízení, ze-
jména reálné cenové tarifní politiky
– změnu systému hodnocení úspor energie, zejména zrušení
tzv.).ním denitrifikací spalin, odsiřování spalin, hořáky potla-
čením tvorby oxidů dusíku apod. Bez re-
alizace opatření zlepšení čistoty ovzduší termínech sta-
novených vládou ČSSR pro zdroje spalující uhlí plynulého
pokračování výstavby Temelín splnění mezinárodního
závazku snížit emise SO2 roku 1995 nereálné. století jednou největších
ve srovnání rozvinutými zeměmi západ našich hranic. letech 1989-1992
se konečná spotřeba paliv energie obyvatele snížila
cca 14,7 což bylo hodně. Navržená selektivní opatření (zejména
uplatnění kategorie státních zakázek staveb zabezpeču-
jících tvorbu ochranu životního prostředí, minimální
příděl fondu rozvoje odpočitatelnou částkou zá-
kladny pro odvod zisku) spolu plynulou aktualizací
cen zabezpečující všech letech (1990-1995) 4,5 ren-
tabilitu výrobních fondů, vytvořila předpoklady pro
samofinancování rozvoje objemově úrovni centrální
varianty.
■ Ekologický přínos jaderné energetiky nesporný.
Vývojem efektivnosti spotřeby energie byl 90. letech
velmi příznivý, neboť konečná spotřeba energie jednotku
vytvořeného hrubého domácího produktu (HDP) významně
klesala byl předpoklad, bude dále významně klesat.
V úhrnu léta 1989 2007 šlo snížení energetické nároč-
nosti HDP asi 43,3 tj. Spotřeba prvotních energetických zdrojů,
ať již přepočtu jednoho obyvatele jednotku hrubého
domácího produktu byla Československu podle VÚPEK na
počátku posledního desetiletí 20.
7. PLP 11,9 mld.
123
Období roku 1970 1993
Lidé technika
.
Ta ale vyvíjela mnohem méně příznivě. ekonomiky důslednému uplatňování trž-
ních mechanismů užití vysoce progresívních technologií ve
všech jejích odvětvích; diverzifikace vlastnických forem; ote-
vírání čs.
■ Rentabilita výrobních fondů nedosahuje ani 2,5 ne-
dostatek zdrojů financování rozvoje dosahuje prů-
měru potřeb. Přispět tomu
měly: přechod čs. Samofinancování zvýšeného objemu
prací dodávek Temelín vyžadovalo zvýšení cen
elektřiny tepla PLP dalších cca %. Kč). eko-
nomice vedoucích vysoké energetické náročnosti výrob-
ních procesů nízkou mírou zhodnocování energie hospo-
dářství, něm energetickou náročností HDP budeme blížit
k vyspělým zemím.Kč,
který byl letech 1993-1995 postupně splacen. Určuje totiž především vývoj, ob-
vykle růst základního ekonomického ukazatele HDP, který ale
velmi málo hovoří vývoji efektivnosti.
■ Energeticko-ekologický model opírá zásady, které jsou
postupně rozpracovávány konkrétních opatření. bloku Temelín květnu 1997 bloku srpnu 1998 (v
9.
■ Komplexní posouzení při výstavbě nových zdrojů tepla na
fosilní palivo vyžaduje předem zvážit všechny alternativy
(fluidní kotel, odsiřování spalin, paroplynový cyklus, řešení
plynofikací) zvolit ekonomicky optimální řešení přijatel-
ným ekologickým účinkem, který musí být všech alterna-
tiv převeden srovnatelnou úroveň. nízké ceny energie
byly jedním polštářů transformace ekonomiky ČR, uvedeno
mj. Proto je
nutno výstavbu volit jako prioritní faktor rozvoje elek-
troenergetiky současným řešením vyvedení tepla. Zde třeba vidět to, průmys-
lová výroba poklesla celých %.
■ Návrhy opatření řízerní vycházejí principu řízení ener-
getického hospodářství ČSSR podle energeticko-ekologic-
kého modelu. Podstatně reálnější byl
podle nich ukazatel konečné spotřeby energie obyvatele ČR. 56,7 Konkrétně letech 1989
– 1992 klesla konečná spotřeba energie 340 700 na
1 096 200. Jedině toto pojetí, které komplexně systé-
mově řeší problematiku snižování energetické náročnosti
národního hospodářství zlepšování životního prostředí,
může přinést požadované efekty. ekonomiky zahraničním trhům; vyšší zhodnocením
primárních zdrojů energie; respektování vývoje poptávky
a nabídky energetickém trhu; zvýšení podílu zemního
plynu celkové struktuře nositelů energie konečné spotřebě
(proces metanizace); zásadní snížení těžeb hnědého černého
uhlí; využíváním obnovitelných netradičních zdrojů energie
všude tam, kde technicky možné ekonomicky výhodné.
V letech 1992-2006 při určitém kolísání konečná spotřeba
energie obyvatele zvýšila asi 5,7 Stalo tak jistě
především proto, úsporám paliv energie celé ob-
dobí věnovala nedostatečná pozornost.
Shrnutí
Zpracováno základě materiálů Státní komise pro vědecko-
technický investiční rozvoj Výzkumného ústavu energetic-
kého. Řada kritických názorů poukazovala době na
to, energetická náročnost ekonomiky klesá příliš pomalu
a tradiční ukazatel energetické efektivnosti velmi nízkou
vypovídací schopnost. letech 1990 1997
navíc pokračovala politika levné energie, resp. relativních úspor SCP 02
– úpravu legislativních opatření, která brzdí proces snižo-
vání energetické náročnosti. Tím jsem
přešel období, kterému věnována následující kapitola. článku, který tehdy publikoval časopis Energetika. Nástup ekonomiky
s nižší energetickou náročností
Listopad 1989 znamenal počátek postupných změn čs
