národního hos-
podářství začala snižovat především příznivým působením
nárůstu objemů dovážené levné ropy zemního plynu ze
SSSR, jejichž podíl zvýšil palivoenergetické bilanci
z 9,5 roce 1960 30,5 roce 1975 34,8 roce
1980 dále rostl (kapalná plynná paliva celkem). ekonomiku, vynutilo nová opatření přístupu
k zajišťování vyšší efektivnosti spotřebě paliv energie. ekonomiky počínaje pě-
tiletkou zajistit pomocí dlouhodobého státního cílového pro-
gramu, který stal nedílnou součástí státního plánu jeho re-
alizaci bylo uloženo zabezpečovat přednostně.
K zabezpečení úkolu dosáhnout letech 1976 1980 prů-
myslu vyšším efektivnějším zhodnocováním surovin až
2,5 ročních úspor paliv energie, uložila vláda ČSSR zabez-
pečit min.; NSR surového železa 535 kg/obyv. tmp pře-
výšila tak úspory vykazované plněním racionalizačního
programu., oceli
706 kg/obyv. Pokračovalo
v 70. energetickou krizi které nezůstalo bez
vlivu čs.
v černé metalurgii energetická náročnost snížila
o 1,6 mil.
Za hlavní, avšak řadě případů neopakovatelné podmínky,
které umožnily tento výsledek, třeba považovat významné
akce vedoucí hospodárnosti rámci programu ostatní
kladné vlivy
– značné relativní úspory paliv energie průmyslu vlivem
růstu výroby, změn její struktury technické úrovně. tmp. Např. letech založené zhoršování směnných relací (např.
Mezi příčiny vývoje vyšší energetické náročnosti čs. roce 1975
se ČSSR vytvořilo tmp spotřebovaných prvotních zdrojů
paliv energie 450 hrubého domácího produktu cenách
roku 1970), zatímco NSR obdobnými geografickými, kli-
matickými demografickými podmínkami 619 $., oceli
985 kg/obyv. tmp
– náhrada parní trakce železniční dopravě trakcí elektric-
kou motorovou významně snížila energetickou náročnost
dopravy přinesla úsporu 870 tis. Tak např. let nikdy nedošlo. Měrnou spotřebou prvotních palivoenergetických
zdrojů obyvatele tak ČSSR zařadila 60. eko-
nomiky uvedeném období statistikách uvádělo:
– vysoký, když postupně klesající podíl tuhých paliv, ze-
jména nízkokalorického hnědého uhlí čs. národního hospodářství dosažení rozhodujícího obratu ve
snižování energetické náročnosti čs.)
– nízká energetická účinnost některých zastaralých strojů,
zařízení technologických procesů (kotle, průmyslové
pece, přežívající staré parní elektrárny, zastaralé regulo-
vané elektrické pohony těžních strojů, válcoven, papíren-
ských strojů, trakční vozidla ČSD městské hromadné do-
pravy atd.
– významné zvýšení podílu ušlechtilých paliv palivoener-
getické bilanci umožnilo realizovat řadu úsporných opa-
tření cílem zvýšit účinnost jejich využití jak konečné
spotřebě, tak přeměnách energie. přírůstku národního
důchodu potřebovalo pouze 0,47 přírůstku spotřeby pr-
votních zdrojů celkově snížila energetická náročnost vy-
tvořeného národního důchodu 13,2 tj. 10,2 mil. tmp úspor paliv energie, tj. ČSSR
v roce 1976 výroba surového železa 635 kg/obyv. Po
roce 1983 sice dařilo držet roční růst ekonomiky cca těsně
nad (měřeno národním důchodem; stejné výsledky po-
skytly naše metodiky přepočtu vývoje ekonomiky hodnot
HDP), hospodářství ale bohužel nadále přetrvávaly negativní
jevy tendence, zejména materializaci vědeckotechnického
rozvoje struktuře hospodářství (Bálek, 1970).
Hodnocení období podle dobových materiálů
Rozvoj průmyslové výroby druhé světové válce růst ži-
votní úrovně obyvatelstva (zvýšení úrovně bydlení ústředním
vytápěním ústřední přípravou teplé užitkové vody, nárůst
počtu domácích elektrických spotřebičů rozvoj individuálního
motorismu) vyvolaly vysoké nároky růst spotřeby paliv
a energie.)
– struktura zahraničního obchodu velkým podílem vývozu
výrobků vysokým obsahem energie, nízkou kilogramo-
vou cenou malým podílem vysoce kvalifikované práce
– nedostatečná úroveň řízení energetického hospodářství ve
výrobní nevýrobní oblasti umožňující nehospodárně vy-
užívání paliv energie
– malá zainteresovanost hospodárném využívání paliv
a energie jak organizací, tak jednotlivců nedosta-
tečném působení ekonomických stimulů včetně ceny paliv
a energie, neodpovídající společensky nutné práci jejich
získání. národ-
ního hospodářství pomocí státního racionalizačního programu,
který byl podle získaných zkušeností zpracován přijat vládou
i pro období pětiletky.
125
Období roku 1970 1993
.
Několikanásobné zvýšení cen ropy, které rozhraní let 1973
a 1974 vyvolalo tzv.
K reálné kvalitativní změně výkonu řízení české
ekonomiky ale facto během 80. tmp.
Efektivnost zhodnocování spotřebovávaných paliv energie
však neodpovídala této měrné spotřebě. Tato racionalizační akce
přinesla absolutní úsporu 866 tis. mimořádné situaci došlo chemickém
průmyslu ČSR, jehož spotřeba prvotních zdrojů paliv
a energie při rychlém růstu výroby absolutně snížila
vlivem zrušení karbonizace hnědého uhlí výroby polo-
koksu Cheza Záluží její náhradou výrobou syntézního
plynu parciální oxidací mazutu.
Proto bylo roce 1978 rozhodnuto vytvořit podmínky pro
postupný přechod energetický úsporný typ dalšího rozvoje
čs. Vlivem těchto výsledků
a dalších skutečností letech 1971 1975 snížila energe-
tická náročnost čs. Provedená srovnání
pro toto období ukázala nižší úroveň zhodnocování paliv
a energie spotřebovaných ČSSR asi proti
úrovni dosahované zahraničí, vyjádřené energetickou ná-
ročností vytvořeného hrubého domácího produktu, když tato
srovnání nají určité procento nepřesnosti.
Naplněním akcí zařazených státního racionalizačního
programu období pětiletky byly dosaženy úspory
paliv energie výši asi mil.zontem roku 2010), začalo mluvit nutnosti tzv. tmp
– spotřeba paliv energie nevýrobní sféře obyvatelstva
rostla podstatně nižším tempem než národní důchod to
v nevýrobní sféře průměru 3,3 ročně obyvatel-
stva 2,9 Dosažené úspory (včetně úspor mimo pro-
gram) stačily kompenzovat rychlý růst prodeje pohon-
ných hmot obyvatelstvu. průměru
2,3 plánované spotřeby palivoenergetických zdrojů prů-
myslových resortů pětiletce. průměrně ročně
o 2,8 %. palivoenerge-
tické základně (ČSSR roce 1965 82,9 1970 –
75,3 1980 58,8 NSR roce 1975 pouze 29,7 %)
– struktura průmyslové výroby vysokým podílem materi-
álově energeticky náročných výrobků (např. letech mezi
nejvyspělejší státy světa.
Od roku 1965 energetická náročnost čs.
Relativní úspora prvotních palivoenergetických zdrojů
dosažená snížením energetické náročnosti národního dů-
chodu (btto) 1975 proti 1970 činila 14,9 mil.
Na základě zhodnocení vývoje energetické náročnosti vývoje
čs. kilo-
gramové vývozní ceny naší strojírenské produkce zemí EHS
v poměru ceně vývozu strojírenské produkce zemí EHS do
ostatního světa roce 1970 činily zatímco roce 1983
už jen %). ekonomiky rozhodla vláda roce 1971 zabezpečit sou-
stavné plánovité snižování energetické náročnosti čs. nové
soustavy plánovitého řízení, stále častěji českých poměrů
zaznívaly prvky „glasnosti“, když jejich rezonance byla
mnohdy spíše jen proklamativní. ekonomiky
