Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 100 z 176

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
■ Ekonomické zdůvodnění použití elektřiny teplotní po- chody 60. Organi- zované řízení dodávek potvrdilo, jak tehdy psalo, může být jedním účinných nástrojů racionalizace spotřebě elektřiny. Hodnota omezení spotřeby letech 1969 1970 činila ročním průměru cca 1,5 celkové hrubé spotřeby elektřiny ČSSR. Úspory olova se dosáhlo výrobě kabelů jeho náhradou syntetickými materiály. Heslem doby se stala decentralizace omezení direktivnosti řízení hospo- dářství. Toto snížení měrné spotřeby představovalo při dosažené výrobě 1960 roční úsporu zhruba 1,5 mil. Zvláště projevila úspora mědi vý- robě malých středních transformátorů, které vyráběly s hliníkovým vinutím, výrobě kabelů, kde rovněž v rozsáhlé míře používal místo mědi hliník. Ná- vratnost nákladů přípravu zavedení výroby byla vypoč- tena 2,9 roku. Nedostatek energie roce 1951 vynutil zá- sadní obrat nazírání zastaralých neekonomických elektrá- ren, které pravidelně jaře zastavovaly vyškrtávaly z plánu obnovy zimě pak pracovaly plný výkon. Po zařazení doplňkové výroby svítiplynu nejprve štěpením ben- zinu posléze štěpením zemního plynu připojení našeho prvního zásobníku plynu Lohodicích 60. při trvalém snižování měrné spotřeby paliva výrobu elektřiny zaostávaly parní 100 6. letech bylo dáno jednak různými účinnostmi plamenných elektrických pecí dále také možností dosáh- nout vysokých teplot. ■ důsledku měnící struktury elektráren došlo dalšímu poklesu měrné spotřeby paliva 520 gmp/kWh roce 1960 na 456 gmp/kWh roce 1965 zvýšení produktivity práce systému parních elektráren jako celku, zlepšilo se zásobování národního hospodářství uhlím. Nerealistické plány, nespl- něný předpoklad úspor materiálových nákladů, které naopak stoupaly, nedokončená výstavba nadměrné zásoby vedly k hospodářské stagnaci. 15,4 nižší než v 1955. počátku třetí pětiletky nezvládnutelném rozsahu kumulovaly investičně náročné úkoly modernizač- ního rozvojového charakteru. ■ Republika připomínala třetí čtvrté pětiletce jedno velké staveniště budovaly nebo modernizovaly hutě, koksárny, válcovny, ocelárny, nové elektrárny bloky vý- konu 100 později 200 MW, vodní díla, stavěly se závody výrobu syntetického kaučuku, dusíkárna Šale, železárny Košicích, závody umělou stříž Humen- ném, Slovnaft Bratislavě, ropovod Družba, plynovod Bratrství, pneumatikárna Otrokovicích, elektrizovala se železniční síť další. Rekonstrukce zastaralých kotlů narážela fi- nanční potíže problémy dodavatelem projektu zařízení. kapitola . Rostla mechanizace a automatizace obsluhování kotlů, odvozu strusky při manipulaci palivem. ■ letech 1956 1957 stupňovaly diskuse stavu eko- nomiky zaměření další hospodářské politiky. Vyšší účinností dosáhlo úspory energie hodnotě 1 500 000 Kčs zlepšením účiníku 3,500 000 ročně. ■ Zpožďování uvádění nových bloků provozu druhé pětiletce, zejména létech 1956-1958, bylo příčinou ob- tížné energetické situace. ■ Průmyslová energetika decentralizovaná jednotlivých sektorů trpěla tím, společné problémy nebyly prosazo- vány. roce 1960 připadlo instalova- ného výkonu parních elektrárnách energetiky pracov- níků, tedy 1,5 méně než roce 1955. Uspokojivě nebyla řešena rekonstrukce kotlů mé- něhodnotná paliva, modernizace zastaralých kotelen, využí- vání odpadního tepla další otázky. ■ Vývoj jednotné řady asynchronních motorů 0,6 kW přinesl zkvalitnění výroby úspory výrobních nákladů ročně 16 mil. ■ Nedostatek elektrického výkonu paliv neumožňoval plá- nování vývoje provozu závodních elektráren. Její regulace distribuce závislá spotřebě páry stávala problémem mnohdy mnoho energie zbytečně unikalo ovzduší. tím byl spojen vývoj výroba elek- trotechnických zařízení, účinnějších energeticky méně náročných, nicméně řada provozu byla vysoce energeticky náročná. ■ Zastaralé závodní elektrárny byly především sektoru che- mického, lehkého, potravinářského lesního průmyslu. Tato zásada se uplatňovala všech nových konstrukcí, které byly době pětiletky vyvíjeny. letech stal subsystém svítiplynu součástí celostátního plynárenského systému. Tím staly výrobci elektřiny. Podniky sdružovaly Výrobních hospodářských jednotek. jedné straně byla tendence postupně omezovat ukončovat je- jich činnost. Např. tun měrného paliva. Nejúčinnější cestou zvýšení produktivity práce měla stát mechanizace popřípadě automatizace dosavadních ruč- ních prací. ■ Důležitým úkolem pro průmysl bylo hospodaření deficit- ními materiály, zejména barevnými kovy. ■ Novou výstavbou postupným vyřazováním zastaralých a neekonomických výroben zlepšila ekonomie provozu parních elektráren energetiky. Nové kotelny závodech potřebou technologické páry byly bu- dovány protitlakými nebo teplárenskými turbosoustrojími. Měrná spotřeba paliva, která v 1965 činila 456 gmp vyrobenou kWh, snížila v roce 1970 418 gmp (index 91,7). tj. taky malých vodních elektráren, které tvořily rámci závodních elektráren 7,6 % v roce 1955.kové plynárny Úžině začátkem 60. Tato opatření zvýšilo objem výroby růst produktivity práce tomto výrobním uzlu 165 Použití výrobní linky s uzavřeným cyklem pro obrábění hřídelů rotorů přinesl při stejném zvýšení objemu výroby růst produktivity těchto ope- rací 250 %. Zatímco účinnost elektrických pecí (70 téměř nezávislá výšce teploty, účinnost plamenných pecí stoupající teplotou podstatně snižuje, a účinnosti při teplotě 700 800 10 až při teplotách 800 200 °C. Kčs, při čemž spotřeba mědi klesla 126 000 kg. let Palivového kom- binátu Vřesová, která najela plný výkon roce 1970. Výstavbou postupným uvádě- ním provozu nových elektráren vyššími parametry se přitom zvyšovala celková efektivnost při výrobě elektřiny. ■ Ožehavou otázkou době stalo časové vytížení strojů a výrobních zařízení, které bylo provozech využito prů- měru asi Při plném vytížení dvě směny dalo by se podle tehdejšího propočtu ušetřit asi výrob- ních strojů asi výrobních ploch. V prvním poválečném desetiletí některých nich praco- valy ještě parní stroje. Jejich údržba žádala značné fi- nanční náklady, nicméně zde byl evidentní pokles spotřeby paliva, například chemickém průmyslu došlo letech 1950 a 1954 snížení měrné spotřeby tepla výrobu elektřiny o 8,5 spotřeby uhlí výrobu svítiplynu 19,5 při- čemž vzrostl podíl hnědého méněhodnotného uhlí úkor uhlí černého. ■ Nepříznivé vlivy byly příčinou narůstajících disproporcí mezi zdroji potřebou elektrické energie letech 1969 a 1970, při zvýšeném dovozu elektřiny (4082 4525 GWh) nebylo možné zabezpečit plynulost dostatečné zásobování národního hospodářství, což řešilo omezováním spotřeby (limitování dodávek, sjednávání odběrových diagramů, re- gulační plán, vypínání síťových úseků). parních elektrárnách teplárnách roce 1960 či- nila měrná spotřeba paliva výrobu kWh 520 měr- ného paliva byla gmp. Například při modernizaci výroby elektromotorů v Mohelnici použilo poloautomatického později automa- tického navíjení statorů vkládání drážkové izolace