Nejúčinnější cestou zvýšení produktivity práce měla
stát mechanizace popřípadě automatizace dosavadních ruč-
ních prací. Zatímco účinnost elektrických pecí
(70 téměř nezávislá výšce teploty, účinnost
plamenných pecí stoupající teplotou podstatně snižuje,
a účinnosti při teplotě 700 800 10
až při teplotách 800 200 °C. kapitola
.
Např. Tato zásada se
uplatňovala všech nových konstrukcí, které byly době
pětiletky vyvíjeny.
■ Zastaralé závodní elektrárny byly především sektoru che-
mického, lehkého, potravinářského lesního průmyslu. tj.
■ Průmyslová energetika decentralizovaná jednotlivých
sektorů trpěla tím, společné problémy nebyly prosazo-
vány. Její regulace distribuce
závislá spotřebě páry stávala problémem mnohdy
mnoho energie zbytečně unikalo ovzduší.
■ Republika připomínala třetí čtvrté pětiletce jedno
velké staveniště budovaly nebo modernizovaly hutě,
koksárny, válcovny, ocelárny, nové elektrárny bloky vý-
konu 100 později 200 MW, vodní díla, stavěly se
závody výrobu syntetického kaučuku, dusíkárna Šale,
železárny Košicích, závody umělou stříž Humen-
ném, Slovnaft Bratislavě, ropovod Družba, plynovod
Bratrství, pneumatikárna Otrokovicích, elektrizovala se
železniční síť další. Podniky sdružovaly Výrobních hospodářských
jednotek.
■ Ekonomické zdůvodnění použití elektřiny teplotní po-
chody 60. letech bylo dáno jednak různými účinnostmi
plamenných elektrických pecí dále také možností dosáh-
nout vysokých teplot.
■ důsledku měnící struktury elektráren došlo dalšímu
poklesu měrné spotřeby paliva 520 gmp/kWh roce 1960
na 456 gmp/kWh roce 1965 zvýšení produktivity
práce systému parních elektráren jako celku, zlepšilo se
zásobování národního hospodářství uhlím. tím byl spojen vývoj výroba elek-
trotechnických zařízení, účinnějších energeticky méně
náročných, nicméně řada provozu byla vysoce energeticky
náročná. Jejich údržba žádala značné fi-
nanční náklady, nicméně zde byl evidentní pokles spotřeby
paliva, například chemickém průmyslu došlo letech 1950
a 1954 snížení měrné spotřeby tepla výrobu elektřiny
o 8,5 spotřeby uhlí výrobu svítiplynu 19,5 při-
čemž vzrostl podíl hnědého méněhodnotného uhlí úkor
uhlí černého. let Palivového kom-
binátu Vřesová, která najela plný výkon roce 1970. při trvalém snižování
měrné spotřeby paliva výrobu elektřiny zaostávaly parní
100
6. Po
zařazení doplňkové výroby svítiplynu nejprve štěpením ben-
zinu posléze štěpením zemního plynu připojení našeho
prvního zásobníku plynu Lohodicích 60. Toto snížení měrné spotřeby představovalo při
dosažené výrobě 1960 roční úsporu zhruba 1,5 mil.
■ Nepříznivé vlivy byly příčinou narůstajících disproporcí
mezi zdroji potřebou elektrické energie letech 1969
a 1970, při zvýšeném dovozu elektřiny (4082 4525 GWh)
nebylo možné zabezpečit plynulost dostatečné zásobování
národního hospodářství, což řešilo omezováním spotřeby
(limitování dodávek, sjednávání odběrových diagramů, re-
gulační plán, vypínání síťových úseků). letech stal
subsystém svítiplynu součástí celostátního plynárenského
systému. Zvláště projevila úspora mědi vý-
robě malých středních transformátorů, které vyráběly
s hliníkovým vinutím, výrobě kabelů, kde rovněž
v rozsáhlé míře používal místo mědi hliník. Rostla mechanizace
a automatizace obsluhování kotlů, odvozu strusky při
manipulaci palivem. Organi-
zované řízení dodávek potvrdilo, jak tehdy psalo, může
být jedním účinných nástrojů racionalizace spotřebě
elektřiny. Hodnota omezení
spotřeby letech 1969 1970 činila ročním průměru cca
1,5 celkové hrubé spotřeby elektřiny ČSSR. Výstavbou postupným uvádě-
ním provozu nových elektráren vyššími parametry se
přitom zvyšovala celková efektivnost při výrobě elektřiny.
■ Nedostatek elektrického výkonu paliv neumožňoval plá-
nování vývoje provozu závodních elektráren.
■ Ožehavou otázkou době stalo časové vytížení strojů
a výrobních zařízení, které bylo provozech využito prů-
měru asi Při plném vytížení dvě směny dalo by
se podle tehdejšího propočtu ušetřit asi výrob-
ních strojů asi výrobních ploch.
Tím staly výrobci elektřiny. roce 1960 připadlo instalova-
ného výkonu parních elektrárnách energetiky pracov-
níků, tedy 1,5 méně než roce 1955. Ná-
vratnost nákladů přípravu zavedení výroby byla vypoč-
tena 2,9 roku. Rekonstrukce zastaralých kotlů narážela fi-
nanční potíže problémy dodavatelem projektu zařízení. Nerealistické plány, nespl-
něný předpoklad úspor materiálových nákladů, které naopak
stoupaly, nedokončená výstavba nadměrné zásoby vedly
k hospodářské stagnaci. Nedostatek energie roce 1951 vynutil zá-
sadní obrat nazírání zastaralých neekonomických elektrá-
ren, které pravidelně jaře zastavovaly vyškrtávaly
z plánu obnovy zimě pak pracovaly plný výkon.
V prvním poválečném desetiletí některých nich praco-
valy ještě parní stroje.
■ letech 1956 1957 stupňovaly diskuse stavu eko-
nomiky zaměření další hospodářské politiky. Heslem doby
se stala decentralizace omezení direktivnosti řízení hospo-
dářství. Tato
opatření zvýšilo objem výroby růst produktivity
práce tomto výrobním uzlu 165 Použití výrobní linky
s uzavřeným cyklem pro obrábění hřídelů rotorů přinesl při
stejném zvýšení objemu výroby růst produktivity těchto ope-
rací 250 %. taky malých vodních
elektráren, které tvořily rámci závodních elektráren 7,6 %
v roce 1955.kové plynárny Úžině začátkem 60. Uspokojivě nebyla řešena rekonstrukce kotlů mé-
něhodnotná paliva, modernizace zastaralých kotelen, využí-
vání odpadního tepla další otázky.
■ Novou výstavbou postupným vyřazováním zastaralých
a neekonomických výroben zlepšila ekonomie provozu
parních elektráren energetiky. počátku třetí pětiletky nezvládnutelném
rozsahu kumulovaly investičně náročné úkoly modernizač-
ního rozvojového charakteru.
■ Vývoj jednotné řady asynchronních motorů 0,6 kW
přinesl zkvalitnění výroby úspory výrobních nákladů ročně
16 mil. Kčs, při čemž spotřeba mědi klesla 126 000 kg. Měrná spotřeba paliva, která
v 1965 činila 456 gmp vyrobenou kWh, snížila
v roce 1970 418 gmp (index 91,7). Například při modernizaci výroby elektromotorů
v Mohelnici použilo poloautomatického později automa-
tického navíjení statorů vkládání drážkové izolace. tun
měrného paliva.
■ Důležitým úkolem pro průmysl bylo hospodaření deficit-
ními materiály, zejména barevnými kovy. parních elektrárnách teplárnách roce 1960 či-
nila měrná spotřeba paliva výrobu kWh 520 měr-
ného paliva byla gmp. Úspory olova
se dosáhlo výrobě kabelů jeho náhradou syntetickými
materiály. 15,4 nižší než
v 1955. Nové
kotelny závodech potřebou technologické páry byly bu-
dovány protitlakými nebo teplárenskými turbosoustrojími. jedné
straně byla tendence postupně omezovat ukončovat je-
jich činnost.
■ Zpožďování uvádění nových bloků provozu druhé
pětiletce, zejména létech 1956-1958, bylo příčinou ob-
tížné energetické situace.
Vyšší účinností dosáhlo úspory energie hodnotě
1 500 000 Kčs zlepšením účiníku 3,500 000 ročně
