■ Novou výstavbou postupným vyřazováním zastaralých
a neekonomických výroben zlepšila ekonomie provozu
parních elektráren energetiky.
■ Zpožďování uvádění nových bloků provozu druhé
pětiletce, zejména létech 1956-1958, bylo příčinou ob-
tížné energetické situace. Po
zařazení doplňkové výroby svítiplynu nejprve štěpením ben-
zinu posléze štěpením zemního plynu připojení našeho
prvního zásobníku plynu Lohodicích 60. při trvalém snižování
měrné spotřeby paliva výrobu elektřiny zaostávaly parní
100
6. 15,4 nižší než
v 1955.
■ Průmyslová energetika decentralizovaná jednotlivých
sektorů trpěla tím, společné problémy nebyly prosazo-
vány. tím byl spojen vývoj výroba elek-
trotechnických zařízení, účinnějších energeticky méně
náročných, nicméně řada provozu byla vysoce energeticky
náročná.
■ Ožehavou otázkou době stalo časové vytížení strojů
a výrobních zařízení, které bylo provozech využito prů-
měru asi Při plném vytížení dvě směny dalo by
se podle tehdejšího propočtu ušetřit asi výrob-
ních strojů asi výrobních ploch.
Vyšší účinností dosáhlo úspory energie hodnotě
1 500 000 Kčs zlepšením účiníku 3,500 000 ročně. Nové
kotelny závodech potřebou technologické páry byly bu-
dovány protitlakými nebo teplárenskými turbosoustrojími. Například při modernizaci výroby elektromotorů
v Mohelnici použilo poloautomatického později automa-
tického navíjení statorů vkládání drážkové izolace.
■ Republika připomínala třetí čtvrté pětiletce jedno
velké staveniště budovaly nebo modernizovaly hutě,
koksárny, válcovny, ocelárny, nové elektrárny bloky vý-
konu 100 později 200 MW, vodní díla, stavěly se
závody výrobu syntetického kaučuku, dusíkárna Šale,
železárny Košicích, závody umělou stříž Humen-
ném, Slovnaft Bratislavě, ropovod Družba, plynovod
Bratrství, pneumatikárna Otrokovicích, elektrizovala se
železniční síť další.
■ letech 1956 1957 stupňovaly diskuse stavu eko-
nomiky zaměření další hospodářské politiky. Toto snížení měrné spotřeby představovalo při
dosažené výrobě 1960 roční úsporu zhruba 1,5 mil.
■ Nepříznivé vlivy byly příčinou narůstajících disproporcí
mezi zdroji potřebou elektrické energie letech 1969
a 1970, při zvýšeném dovozu elektřiny (4082 4525 GWh)
nebylo možné zabezpečit plynulost dostatečné zásobování
národního hospodářství, což řešilo omezováním spotřeby
(limitování dodávek, sjednávání odběrových diagramů, re-
gulační plán, vypínání síťových úseků). Heslem doby
se stala decentralizace omezení direktivnosti řízení hospo-
dářství. Výstavbou postupným uvádě-
ním provozu nových elektráren vyššími parametry se
přitom zvyšovala celková efektivnost při výrobě elektřiny. taky malých vodních
elektráren, které tvořily rámci závodních elektráren 7,6 %
v roce 1955. Kčs, při čemž spotřeba mědi klesla 126 000 kg.
Tím staly výrobci elektřiny. Nedostatek energie roce 1951 vynutil zá-
sadní obrat nazírání zastaralých neekonomických elektrá-
ren, které pravidelně jaře zastavovaly vyškrtávaly
z plánu obnovy zimě pak pracovaly plný výkon.
■ Důležitým úkolem pro průmysl bylo hospodaření deficit-
ními materiály, zejména barevnými kovy.
V prvním poválečném desetiletí některých nich praco-
valy ještě parní stroje.
Nejúčinnější cestou zvýšení produktivity práce měla
stát mechanizace popřípadě automatizace dosavadních ruč-
ních prací. Úspory olova
se dosáhlo výrobě kabelů jeho náhradou syntetickými
materiály. Hodnota omezení
spotřeby letech 1969 1970 činila ročním průměru cca
1,5 celkové hrubé spotřeby elektřiny ČSSR. roce 1960 připadlo instalova-
ného výkonu parních elektrárnách energetiky pracov-
níků, tedy 1,5 méně než roce 1955. Měrná spotřeba paliva, která
v 1965 činila 456 gmp vyrobenou kWh, snížila
v roce 1970 418 gmp (index 91,7). Podniky sdružovaly Výrobních hospodářských
jednotek. Rekonstrukce zastaralých kotlů narážela fi-
nanční potíže problémy dodavatelem projektu zařízení.
■ Zastaralé závodní elektrárny byly především sektoru che-
mického, lehkého, potravinářského lesního průmyslu. kapitola
. letech bylo dáno jednak různými účinnostmi
plamenných elektrických pecí dále také možností dosáh-
nout vysokých teplot. tj.kové plynárny Úžině začátkem 60. Zvláště projevila úspora mědi vý-
robě malých středních transformátorů, které vyráběly
s hliníkovým vinutím, výrobě kabelů, kde rovněž
v rozsáhlé míře používal místo mědi hliník. Organi-
zované řízení dodávek potvrdilo, jak tehdy psalo, může
být jedním účinných nástrojů racionalizace spotřebě
elektřiny. parních elektrárnách teplárnách roce 1960 či-
nila měrná spotřeba paliva výrobu kWh 520 měr-
ného paliva byla gmp.
■ Ekonomické zdůvodnění použití elektřiny teplotní po-
chody 60. počátku třetí pětiletky nezvládnutelném
rozsahu kumulovaly investičně náročné úkoly modernizač-
ního rozvojového charakteru. Tato zásada se
uplatňovala všech nových konstrukcí, které byly době
pětiletky vyvíjeny.
Např. letech stal
subsystém svítiplynu součástí celostátního plynárenského
systému. let Palivového kom-
binátu Vřesová, která najela plný výkon roce 1970. Uspokojivě nebyla řešena rekonstrukce kotlů mé-
něhodnotná paliva, modernizace zastaralých kotelen, využí-
vání odpadního tepla další otázky.
■ Vývoj jednotné řady asynchronních motorů 0,6 kW
přinesl zkvalitnění výroby úspory výrobních nákladů ročně
16 mil. Tato
opatření zvýšilo objem výroby růst produktivity
práce tomto výrobním uzlu 165 Použití výrobní linky
s uzavřeným cyklem pro obrábění hřídelů rotorů přinesl při
stejném zvýšení objemu výroby růst produktivity těchto ope-
rací 250 %. Zatímco účinnost elektrických pecí
(70 téměř nezávislá výšce teploty, účinnost
plamenných pecí stoupající teplotou podstatně snižuje,
a účinnosti při teplotě 700 800 10
až při teplotách 800 200 °C. jedné
straně byla tendence postupně omezovat ukončovat je-
jich činnost. Nerealistické plány, nespl-
něný předpoklad úspor materiálových nákladů, které naopak
stoupaly, nedokončená výstavba nadměrné zásoby vedly
k hospodářské stagnaci.
■ důsledku měnící struktury elektráren došlo dalšímu
poklesu měrné spotřeby paliva 520 gmp/kWh roce 1960
na 456 gmp/kWh roce 1965 zvýšení produktivity
práce systému parních elektráren jako celku, zlepšilo se
zásobování národního hospodářství uhlím. Jejich údržba žádala značné fi-
nanční náklady, nicméně zde byl evidentní pokles spotřeby
paliva, například chemickém průmyslu došlo letech 1950
a 1954 snížení měrné spotřeby tepla výrobu elektřiny
o 8,5 spotřeby uhlí výrobu svítiplynu 19,5 při-
čemž vzrostl podíl hnědého méněhodnotného uhlí úkor
uhlí černého. Ná-
vratnost nákladů přípravu zavedení výroby byla vypoč-
tena 2,9 roku. Její regulace distribuce
závislá spotřebě páry stávala problémem mnohdy
mnoho energie zbytečně unikalo ovzduší. Rostla mechanizace
a automatizace obsluhování kotlů, odvozu strusky při
manipulaci palivem.
■ Nedostatek elektrického výkonu paliv neumožňoval plá-
nování vývoje provozu závodních elektráren. tun
měrného paliva
