Zvláště projevila úspora mědi vý-
robě malých středních transformátorů, které vyráběly
s hliníkovým vinutím, výrobě kabelů, kde rovněž
v rozsáhlé míře používal místo mědi hliník. Nové
kotelny závodech potřebou technologické páry byly bu-
dovány protitlakými nebo teplárenskými turbosoustrojími. Uspokojivě nebyla řešena rekonstrukce kotlů mé-
něhodnotná paliva, modernizace zastaralých kotelen, využí-
vání odpadního tepla další otázky. roce 1960 připadlo instalova-
ného výkonu parních elektrárnách energetiky pracov-
níků, tedy 1,5 méně než roce 1955. Hodnota omezení
spotřeby letech 1969 1970 činila ročním průměru cca
1,5 celkové hrubé spotřeby elektřiny ČSSR. Měrná spotřeba paliva, která
v 1965 činila 456 gmp vyrobenou kWh, snížila
v roce 1970 418 gmp (index 91,7).
■ Zpožďování uvádění nových bloků provozu druhé
pětiletce, zejména létech 1956-1958, bylo příčinou ob-
tížné energetické situace. Toto snížení měrné spotřeby představovalo při
dosažené výrobě 1960 roční úsporu zhruba 1,5 mil.
Vyšší účinností dosáhlo úspory energie hodnotě
1 500 000 Kčs zlepšením účiníku 3,500 000 ročně.
■ Novou výstavbou postupným vyřazováním zastaralých
a neekonomických výroben zlepšila ekonomie provozu
parních elektráren energetiky.
■ Ekonomické zdůvodnění použití elektřiny teplotní po-
chody 60. Organi-
zované řízení dodávek potvrdilo, jak tehdy psalo, může
být jedním účinných nástrojů racionalizace spotřebě
elektřiny.
■ důsledku měnící struktury elektráren došlo dalšímu
poklesu měrné spotřeby paliva 520 gmp/kWh roce 1960
na 456 gmp/kWh roce 1965 zvýšení produktivity
práce systému parních elektráren jako celku, zlepšilo se
zásobování národního hospodářství uhlím. 15,4 nižší než
v 1955. Nerealistické plány, nespl-
něný předpoklad úspor materiálových nákladů, které naopak
stoupaly, nedokončená výstavba nadměrné zásoby vedly
k hospodářské stagnaci. Úspory olova
se dosáhlo výrobě kabelů jeho náhradou syntetickými
materiály. Rekonstrukce zastaralých kotlů narážela fi-
nanční potíže problémy dodavatelem projektu zařízení. tím byl spojen vývoj výroba elek-
trotechnických zařízení, účinnějších energeticky méně
náročných, nicméně řada provozu byla vysoce energeticky
náročná.
Tím staly výrobci elektřiny. při trvalém snižování
měrné spotřeby paliva výrobu elektřiny zaostávaly parní
100
6.
■ letech 1956 1957 stupňovaly diskuse stavu eko-
nomiky zaměření další hospodářské politiky. Po
zařazení doplňkové výroby svítiplynu nejprve štěpením ben-
zinu posléze štěpením zemního plynu připojení našeho
prvního zásobníku plynu Lohodicích 60. taky malých vodních
elektráren, které tvořily rámci závodních elektráren 7,6 %
v roce 1955. Rostla mechanizace
a automatizace obsluhování kotlů, odvozu strusky při
manipulaci palivem.
■ Republika připomínala třetí čtvrté pětiletce jedno
velké staveniště budovaly nebo modernizovaly hutě,
koksárny, válcovny, ocelárny, nové elektrárny bloky vý-
konu 100 později 200 MW, vodní díla, stavěly se
závody výrobu syntetického kaučuku, dusíkárna Šale,
železárny Košicích, závody umělou stříž Humen-
ném, Slovnaft Bratislavě, ropovod Družba, plynovod
Bratrství, pneumatikárna Otrokovicích, elektrizovala se
železniční síť další.
■ Průmyslová energetika decentralizovaná jednotlivých
sektorů trpěla tím, společné problémy nebyly prosazo-
vány. letech bylo dáno jednak různými účinnostmi
plamenných elektrických pecí dále také možností dosáh-
nout vysokých teplot. tun
měrného paliva. Zatímco účinnost elektrických pecí
(70 téměř nezávislá výšce teploty, účinnost
plamenných pecí stoupající teplotou podstatně snižuje,
a účinnosti při teplotě 700 800 10
až při teplotách 800 200 °C.
■ Zastaralé závodní elektrárny byly především sektoru che-
mického, lehkého, potravinářského lesního průmyslu.
■ Nepříznivé vlivy byly příčinou narůstajících disproporcí
mezi zdroji potřebou elektrické energie letech 1969
a 1970, při zvýšeném dovozu elektřiny (4082 4525 GWh)
nebylo možné zabezpečit plynulost dostatečné zásobování
národního hospodářství, což řešilo omezováním spotřeby
(limitování dodávek, sjednávání odběrových diagramů, re-
gulační plán, vypínání síťových úseků). letech stal
subsystém svítiplynu součástí celostátního plynárenského
systému.
■ Nedostatek elektrického výkonu paliv neumožňoval plá-
nování vývoje provozu závodních elektráren. let Palivového kom-
binátu Vřesová, která najela plný výkon roce 1970. Tato
opatření zvýšilo objem výroby růst produktivity
práce tomto výrobním uzlu 165 Použití výrobní linky
s uzavřeným cyklem pro obrábění hřídelů rotorů přinesl při
stejném zvýšení objemu výroby růst produktivity těchto ope-
rací 250 %. kapitola
. parních elektrárnách teplárnách roce 1960 či-
nila měrná spotřeba paliva výrobu kWh 520 měr-
ného paliva byla gmp. Tato zásada se
uplatňovala všech nových konstrukcí, které byly době
pětiletky vyvíjeny. Podniky sdružovaly Výrobních hospodářských
jednotek. Nedostatek energie roce 1951 vynutil zá-
sadní obrat nazírání zastaralých neekonomických elektrá-
ren, které pravidelně jaře zastavovaly vyškrtávaly
z plánu obnovy zimě pak pracovaly plný výkon. jedné
straně byla tendence postupně omezovat ukončovat je-
jich činnost. Kčs, při čemž spotřeba mědi klesla 126 000 kg.kové plynárny Úžině začátkem 60.
■ Důležitým úkolem pro průmysl bylo hospodaření deficit-
ními materiály, zejména barevnými kovy.
Nejúčinnější cestou zvýšení produktivity práce měla
stát mechanizace popřípadě automatizace dosavadních ruč-
ních prací. Její regulace distribuce
závislá spotřebě páry stávala problémem mnohdy
mnoho energie zbytečně unikalo ovzduší.
■ Vývoj jednotné řady asynchronních motorů 0,6 kW
přinesl zkvalitnění výroby úspory výrobních nákladů ročně
16 mil. počátku třetí pětiletky nezvládnutelném
rozsahu kumulovaly investičně náročné úkoly modernizač-
ního rozvojového charakteru. Jejich údržba žádala značné fi-
nanční náklady, nicméně zde byl evidentní pokles spotřeby
paliva, například chemickém průmyslu došlo letech 1950
a 1954 snížení měrné spotřeby tepla výrobu elektřiny
o 8,5 spotřeby uhlí výrobu svítiplynu 19,5 při-
čemž vzrostl podíl hnědého méněhodnotného uhlí úkor
uhlí černého. Heslem doby
se stala decentralizace omezení direktivnosti řízení hospo-
dářství. tj. Výstavbou postupným uvádě-
ním provozu nových elektráren vyššími parametry se
přitom zvyšovala celková efektivnost při výrobě elektřiny. Například při modernizaci výroby elektromotorů
v Mohelnici použilo poloautomatického později automa-
tického navíjení statorů vkládání drážkové izolace.
V prvním poválečném desetiletí některých nich praco-
valy ještě parní stroje. Ná-
vratnost nákladů přípravu zavedení výroby byla vypoč-
tena 2,9 roku.
Např.
■ Ožehavou otázkou době stalo časové vytížení strojů
a výrobních zařízení, které bylo provozech využito prů-
měru asi Při plném vytížení dvě směny dalo by
se podle tehdejšího propočtu ušetřit asi výrob-
ních strojů asi výrobních ploch
