Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO

Strana 99 z 176

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
První pětiletku ovlivnilo založení RVHP lednu 1949 a zaměření těžký průmysl vysokou energetickou nároč- ností, prvním místě byla zbrojní výroba. Tab. roce 1952 byly tyto předpisy zrušeny přijalo roz- hodnutí zřízení státní energetické inspekce. Konkrétně se jednalo to, plány převyšovaly finanční možnosti, často chyběly stavební nebo průmyslové kapacity, které by je realizovaly, přitom spotřeba počítala například energe- tice zdroji, které nestihly vybudovat nebo vyrobit po- třebné množství elektřiny tepla nebo vytěžit uhlí. Nastoupila tuhá centralizace včetně plánování, rozhodujícími staly objemové ukazatele produkce, prioritní pro export vý- chod. ■ Měrná spotřeba paliva veřejných elektrárnách byla v 1945 6780 kcal/kWh, 1954 4368. Měly umožnit rychlou orientaci problematice pracovníkům v energetice napomoci při výkonu funkcí provozního per- sonálu. Centralizované zásobování tep- lem udrželo patnácti městech, teprve rozvoj těžby uhlí umožnil připravit realizovat další teplárenské stavby. Byly vyvinuty důlní aku- mulátorové lokomotivy nevýbušném provedení těžké elektrické lokomotivy odklizové pro povrchové doly. Budují se nové elektrárny parní vodní, silnoproudá elektrotechnika zvýšila pětiletku hrubou hodnotu výroby 253 srov- nání rokem 1948 přesto nestačilo. ■ Řešením, jak poválečných letech dosáhnout efektivního vy- užití energie, byly roce 1946 návrhy vytvoření energetic- kých oddělení, které měly dozor nad výrobou užitím ener- gie. ■ výrobě elektřiny dal pokrok posledních letech (1920-1945) měřit tím, vyrobilo ročně 5krát více elektřiny jen dvojnásobným množstvím uhlí. Velice době pokulhávala synchroni- zace mezi plánem skutečností, což bylo největší slabinou centrálně řízené ekonomiky celé její období přes nej- různější opatření zlepšení plánovitého řízení. Me- chanizaci prací povrchových dolech umožnily dodávky speciální elektrické výzbroje pro nové velkostroje lžícová rýpadla, korečková rýpadla, kolesová rýpadla, zakladače atd. Po roce 1948 byly budovány základě předválečných zkuše- ností další nové teplárenské zdroje, přetrvávají však parní dodávky soustav centralizovaného zásobování teplem. nich připadalo na parní elektrárny 920 MW, vodní elektrárny 180 MW. ■ Prudký rozvoj plynárenské soustavy nastal roce 1948, bu- dovala vysokotlaká potrubí, která měla navzájem propojit výrobní zdroje, byla obnovena postavena řada dalších zdrojů svítiplynu. Směrné hodnoty denních spotřeb tepla pro ohřívání užitkové vody mytí koupání číselné hodnoty součinitelů. ■ Pro nové doly byla dodána první pětiletce řada elektric- kých zařízení nižší energetickou náročností pro těžné stroje na proud střídavý stejnosměrný. roce 1947 došlo ustanovení energetických hospodářů, které zakrátko ukázalo jako neúspěšné, ještě větší nedostatky měla následující vyhláška roku 1948 surovinových hospo- dářích. roce 1952 došlo vytvoření jednotné celostátní elektrizační soustavy 220 kV, spojující dosavadní tři zemské systémy jeden celek jednotným dis- pečerským řízením, což znamenalo první krok hospodár- nému rozdělení skutečného zatížení jednotlivé zdroje., pro něž byly rovněž dodávány důlní vlečné kabely ne- hořlavým pláštěm. První mezinárodní spolupráce dodávkou elektřiny ČSR do MLR uskutečnila rok později vedením 110 kV. 21. ■ Únor 1948 znamenal silnou orientaci SSSR. Průměrná výhřevnost uhlí spalovaného nich, byla 1951 4640 kcal/kg, 1952 4560, 1953 4460 kcal. ■ roce 1950 byly převedeny důlní elektrárny (závodní elek- trárny) sektoru energetiky. zna- mená, technická účinnost byla 2,5krát větší. ■ válce byl rozvoj zásobování teplem Československu li- mitován nedostatkem paliv. Klesla za dva roky cca dále tento trend zvětšoval.energetice bylo znárodněno kolem 1350 různých závodů o celkovém elektrickém výkonu 1481 MW. Pro srovnání: v roce 1929 byla specifická, spotřeba tepla 8500 kcal/kg. roce 1957 byla zahájena výstavba tla- 99 Období let 1945 1970 Objekt, němž jsou umístěny Denní spotřeba tepla Součinitel spotřebiče teplé vody užitkové kcal D Obytné domy s byty jednopokojovými, 500 den jeden byt 0,4 – s byty dvoupokojovými, 000 den jeden byt pro bytů – s byty třípokojovými většími, 500 den jeden byt 0,225 s garsoniérami sprchou 000 den jednu garsoniéru pro více bytů Svobodárny koleje se společnými umývárnami a koupelnami, 500 den jednou ubytovanou osobou 100 pro osob se společnými umývárnami a sprchami 500 den jednou ubytovanou osobou 110 pro 100 osob Průmyslové závody s čistým provozem 750 směnu jednoho zaměstnance 100 s čistým avšak horkým provozem 600 směnu jednoho zaměstnance 60 s nečistým prašným provozem 500 směnu jednoho zaměstnance 100 s horkým prašným provozem 000 směnu jednoho zaměstnance 60 Zdravotnictví Nemocnice léčebné ústavy 500 den jedno lůžko1) 150 a ošetřovací ústavy 000 den jedno lůžko1) 150 Domy odpočinku 000 den jednoho kojence – Kojenecké ústavy 500 den jednoho zdravotního pracovníka 150 1) Včetně spotřeby pro zdravotní pracovníky. něj navázalo vládní nařízení dne 13. ledna 1953 hlavních energeticích. ■ Jednu cest, jak zkvalitnit zefektivnit provoz elektrár- nách rozvod elektrické energie tepla, představovaly od padesátých let Provozní pravidla pro elektrárny sítě. Průměrný pokles spotřeby tedy byl toto období 3,2 ročně. ■ první pětiletce (1949-1953) zvýšila výroba těžkém průmyslu 100 zbrojní výroba zaznamenala letech 1950-53 vzestup 100 453 celkové výdaje armádu a bezpečnost činily polovinu tehdejších investic národ- ního hospodářství