tun hnědého uhlí proto odpovídá
přibližně měrného paliva (výpočet přibližný skutečná
výhřevnost uhlí závisí nalezišti).
■ Elektrická trakce jevila hlediska investičních nákladů
nejnáročnější. dvacet let tak snížila plných
22 což představovalo tmp milion národního
hospodářství. obyvatelstvo, zemědělství maloodběr)
než velkoodběratelů. tmp; energetická náročnost (tmp/1 mil. Například roce
1975 ČSSR vytvořilo tmp spotřebovaných prvot-
ních zdrojů paliv energie 450 hrubého domácího pro-
duktu cenách roku 1970), zatímco NSR obdobnými
geografickými, klimatickými demografickými podmín-
kami 619 $.
■ roce 1960 byl při rozboru energetické bilance zaveden
u energetických procesů nový pojem energetická náročnost
získané formy energie Zpe (přírodní energetické zdroje). rok 1960 bylo
v ČSSR 38,57 27,58 66,15 použitých Zpe konečný
užitný efekt spotřebované energie celém národním hos-
podářství činil 33,85 použitých Zpe.
■ Měrnou spotřebou prvotních palivoenergetických zdrojů
na obyvatele ČSSR zařadila 60. Rozbor vývoje efektivnosti využití
paliv energie (Zprávy rozbory FSÚ listopad 1972) však
uvedl, růst spotřeby elektřiny ČSSR ovlivňován ne-
hospodárným využíváním této ušlechtilé energie; úroveň
měrných spotřeb elektřiny vybrané výrobky ČSSR
vyšší než jiných, průmyslových státech. Hlavní ne-
dostatky parní jsou prvé řadě nízké účinnosti parních lo-
komotiv (nepřesahuje jejich poměrně malých
výkonech, což následek omezení celkové velikosti
soupravy. letech mezi nejvyspě-
lejší státy světa (4,1 tmp obyvatele roce 1960, deset
let později již bylo 5,6 tmp, např. Příklad: Hnědé uhlí vý-
hřevnost přibližně MJ/kg.
Z celkové spotřeby tuhých paliv bytovém komunálním
hospodářství ještě plných spotřebovalo lokálně
v kamnech vytápění přípravu teplé užitkové vody ku-
chyňských sporácích vaření jen 23,9 zařízeních pro
ústřední vytápění. vedlo mnoha nedostatkům, které se
projevovaly jak národním hospodářství, tak životní
úrovni obyvatelstva. Energe-
tická účinnost parní trakce činila 5,1 motorové 24,6 %
a elektrické 27,4 byla tedy nejvyšší. tmp, roce 1960 56,9 mil. Kč)
byla roce 1950 338 tmp (100 %), 1960 285,4 tmp (84,4 %),
1970 263 tmp (77,8 %). Úspory Sku byly
jedním nejsnadněji využitelných zdrojů energie. Koeficient přepočtu měrné pa-
livo tedy přibližně 0,3. Belgie 4,9 5,4, Velká
Británie 3,6 5,2 Efektivnost jejich zhodnocení však
byla nižší než zahraničí. základem jednotky
tuna měrného paliva, používané pro jednotné vyjádření ener-
gie, obsažené palivech různé kvality.
■ roku 1965 energetická náročnost čs. %
úspor konečné užitečné spotřebě představovalo totiž
v průměru 580 tisíc tmp použitých přírodních energetic-
kých zdrojích. Energie paliva se
na měrné palivo přepočte tak, skutečná hmotnost reálného
paliva vynásobí tímto koeficientem. Jednou hlavních rozho-
dujících předností představovalo využívání domácích ener-
getických zdrojů, méně hodnotných paliv, vodní energie
a konečně blízké budoucnosti jaderné energie.
Součtem ztrát energetických procesech ztrát Sku (ko-
nečnou užitečnou spotřebu paliv, tepla elektrické energie)
byly spočítány celkové energetické ztráty národním hos-
podářství, počínaje vlastní spotřebou při těžbě paliva
a konče ztrátami spotřebičích konečné užitkové spotřeby
(včetně dopravy paliva železnici).
■ Celková spotřeba energie byla roce 1960 bytovém fondu
kryta 87,7 nevýrobní oblasti 59,9 tuhými palivy.
■ Nároky prvotní energetické zdroje činily roce 1950 cca
31,8 mil. Dalšími nedostatky jsou velká pracnost při ob-
sluze lokomotivy jejím vybavování (přípravě provozu),
dále velké ztrátové časy při rozjíždění brzdění, tím ome-
zené možnosti zvyšování středních dopravních rychlostí
a toho vyplývající ohraničení propustnosti trati.elektrárny ČSSR svojí technicko-ekonomickou úrovní za
některými evropskými státy. národního hos-
podářství začala snižovat především příznivým působením
nárůstu objemů dovážené levné ropy zemního plynu ze
SSSR, jejichž podíl zvýšil palivoenergetické bilanci
z 9,5 roce 1960 30,5 roce 1975 34,8 %
v roce 1980 (kapalná plynná paliva celkem). ■
101
Období let 1945 1970
. tmp, roce 1970 už
81,2 mil. Skutečnou výhřevnost
reálných paliv lze vyjádřit koeficientem, který podílem jejich
výhřevnosti výhřevnosti měrného paliva.
■ spotřebě elektrické energie začaly roku 1966 výra-
zněji projevovat tendence jejího rychlejšího růstu kategorii
maloodběratelů (tj.
■ železniční dopravě došlo ČSSR během let 1956 1960
k podstatné změně tím, elektrizací železnic byl položen
základ rozvoje nové techniky železniční trakci. Byla především malá hospodárnost
spalovaných tuhých paliv, vysoká přepravní náročnost zne-
čišťování ovzduší milionů komínů práce obsluhou
lokálních topenišť. Při zvážení jejích výhod, hlavně srovnání
s parní trakcí tomu bylo jinak.
Měrné palivo teoretické ideální palivo výhřevnosti
29,31 MJ/kg (výhřevnost čistého uhlíku)
