Bylo
už vyloženo, vložením dielektrika vzrůstá
kapacita Q/U.
2.
Elektrická susceptibilita =
= (zelektrování hmoty (indukcí DP). Kdybychom
měli bednu základně dlouhou zelektrovanou, byl náboj jejích
krajních stěnách PS. Proto platí, elektrická indukce nezávisí prostředí. Zcela jinak tomu kapalin
a pevných látek vložených jako dielektri
kum mezi desky kondenzátoru, obr.^dieieMrikum
2dr0i~T~
proudu
n-------- :—M-------
galvanoměr deska
Obr. Pro přesnější definici permi-
tivity změříme elektrickou indukci kondenzátoru vyplněného mezi des
kami dielektrikem indukci kondenzátoru prázdného (kde mezi des
kami jen vzduch). nevodivém prostředí), který per-
mitivitu KsosT, čili elektrická indukce závisí permitivitě
er. Všimněme blíže, jak chovají
izolanty elektrickém poli. Poměr (kapacita konden
zátoru vloženou hmotou Cv) (kapacita kon
denzátoru bez vloženého dielektrika CP) mů
žeme elementárním výkladu nazvat
relativní permitivita GVIGP (33)
Jiný název pro dielektrická konstanta. Hmota elektrickém poli
Víme už, vodič elektrické pole vybíjí, ničí; izolant (čili dielektrikum)
může být elektrickým polem prostoupen. Intenzita elektrického pole tam však zároveň erkrát menší než ve
vakuu nebo vzduchu (protože intenzita elektrického pole závisí pro
středí), takže indukce zůstává konstantní rovná hodnotě vakuu
Dp Ks0. Potom platí
relativní permitivita DVIDP (34)
V libovolném dielektriku (izolantu, tj. 83.
33. Dosud byl uvažován jako izolant vzduch, jehož
přítomnost průběh pole nepatrný vliv.
K určování elektrických vlastností izolantů bylo zavedeno ještě několik
nových pojmů:
Zelektrování (sr As/m2 (35)
Je vlastně dodatečná elektrická indukce vyvolaná hmotou. nabitém kondenzátoru jsou náboje obou znamének proti sobě prosto
rově posunuty, čili většina kondenzátorů elektrický moment (nevyskytne
se, jen když jedna deska kondenzátoru jako uzavřená plocha obklopuje
druhou). rovnic pro elektrický moment plyne, její
elektrický moment PSI PV. (36)
91
. 83. Jiná definice
zelektrování W/V (elektrický moment) (objemem)
