Odčítáme část zelektrování úměrnou zelektrování
P. titanát
barya BaTi2O3 při permitivitu 1400, která zprvu teplotou
roste, např. např. Toto snížení jeho zelektrování nazý
váme odelektrováni.
Permitivita závisí složitým vztahem teplotě. Ocel
má 7850 kg/m3, tedy 7850 9,81 800 kg/m3, kde značí kilo
gram hmoty.
u koule 1/3, desky nekonečného drátu bývá praxi často násoben
4 takže koule udáváno 4
Všechny polární nepolární hmoty jsou silném elektrickém poli přita
hovány; vidíme útržcích papíru přitahovaných třeba jantarovou tyčí,
92
.
Je-li dielektrikum směru pole kratší než pole, něm zelektrování
menší, než kdyby mělo celou délku pole. 6000 při °C, při vyšších teplotách klesá.
Hodnota permitivity určuje obyčejně vzhledem vzduchu, který
má pro některé látky další tabulce.) Poznáme
je ještě později při výkladu magnetismu.Poměr susceptibility hustotě nazývá měrná elektrická susceptibilita
v m3/kg, totiž
Z ř/e (e,—i)/e (37)
Hustota podíl měrné váhy zemského zrychlení 9,81 m/s2. činitelem bere počet tvar součásti dutiny součásti).
Látka Látka
kapalný vzduch
petrolej
parafín
jantar
tvrdá guma asi
led
cellon
ebonit
gutaperča
kaučuk
1,5
1,9 2,3
2,3
2,8
2,9
3,1
3,5
2,5 3,5
3 3,2
2 3,5
síra
křemen
sklo
keramické hmoty až
voda
olejovaný papír
pertinax
porcelán
slída
řepkový olej
4,0
4,5
5,5 7
80
81
2
4,8
4,4
4 8
3
Z této tabulky vidíme, největší permitivitu uvedených hmot má
voda. Byly však zjištěny látky permitivitou mnohem větší, např. Hmoty můžeme dělit na
dvě skupiny: první měrná susceptibilita závislá teplotě (hmoty
unpolárni, jejich molekuly samy nemají elektrický moment, ten vznikne
teprve indukcí), druhé klesá měrná susceptibilita rostoucí teplotou (hmoty
polárni, jejich molekuly mají začátku permanentní elektrický moment
nezávisle vnějším elektrickém poli, jsou nich maličké dipóly, elektrické
pole jen srovná, ale ohřev, molekulární pohyb, opět pomíchá
