Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám.
Souhrnem.IJ2 ql. papírové ústřižky). Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál.
90
. Rozdíl
potenciálů napětí. Silové čáry stojí kolmo hladiny. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M .
32. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr.
Obr. Je-li však
tyčinka látky tzv. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. paramagnetické. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. 82. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. 81. Platí jen pro látky tzv. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). 131. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. Pole znázorní silovými čárami.molekuly vzduchu
