Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr.
Obr. Silové čáry stojí kolmo hladiny. 82. Je-li však
tyčinka látky tzv.IJ2 ql.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. Platí jen pro látky tzv.
Souhrnem.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. 81.molekuly vzduchu. Pole znázorní silovými čárami. paramagnetické. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. 131. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám.
32. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar.
90
. papírové ústřižky). K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Rozdíl
potenciálů napětí
