diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. Rozdíl
potenciálů napětí. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny.molekuly vzduchu. 82.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami.IJ2 ql. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. paramagnetické. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. 81.
32. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál.
90
. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. Silové čáry stojí kolmo hladiny.
Obr.
Souhrnem. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. Pole znázorní silovými čárami. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. papírové ústřižky). vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. Platí jen pro látky tzv.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. 131. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. Je-li však
tyčinka látky tzv. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól
