81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. 131. Je-li však
tyčinka látky tzv.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M .
Souhrnem. 82. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem.
90
.
32. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól.molekuly vzduchu. Pole znázorní silovými čárami.IJ2 ql. Silové čáry stojí kolmo hladiny. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. Platí jen pro látky tzv. Rozdíl
potenciálů napětí. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. paramagnetické. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty.
Obr. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. 81. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr. papírové ústřižky)
