Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr.
Obr. papírové ústřižky). Je-li však
tyčinka látky tzv. 81. 82. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. Pole znázorní silovými čárami.IJ2 ql.molekuly vzduchu. Platí jen pro látky tzv. Silové čáry stojí kolmo hladiny. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. paramagnetické.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2.
32. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. 131. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól.
90
. Rozdíl
potenciálů napětí. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje.
Souhrnem. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál
