Pole znázorní silovými čárami. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr.IJ2 ql. Silové čáry stojí kolmo hladiny.
Obr. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál. papírové ústřižky). Rozdíl
potenciálů napětí. 82. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1.
Souhrnem. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar.
32.
90
. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. Platí jen pro látky tzv. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem.molekuly vzduchu. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr. 81. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. Je-li však
tyčinka látky tzv. 131. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. paramagnetické
