Pole znázorní silovými čárami. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. 82. Je-li však
tyčinka látky tzv. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól. Silové čáry stojí kolmo hladiny. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech.molekuly vzduchu. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám.IJ2 ql. paramagnetické. Rozdíl
potenciálů napětí. 131.
Souhrnem. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . papírové ústřižky).
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami.
32. Platí jen pro látky tzv. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty.
Obr. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika).
90
. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. 81. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál
