Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2.molekuly vzduchu. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr.
Obr. 81. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). Silové čáry stojí kolmo hladiny. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. Pole znázorní silovými čárami.
32.
90
. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. 82. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . Rozdíl
potenciálů napětí. papírové ústřižky). Je-li však
tyčinka látky tzv. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr.IJ2 ql.
Souhrnem. 131.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Platí jen pro látky tzv. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. paramagnetické. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech
