Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. 81.
Obr. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr.molekuly vzduchu. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M .
90
. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Pole znázorní silovými čárami. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny.
Souhrnem.IJ2 ql. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól. Je-li však
tyčinka látky tzv.
32. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. papírové ústřižky). Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. Rozdíl
potenciálů napětí. paramagnetické. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. Platí jen pro látky tzv. Silové čáry stojí kolmo hladiny. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. 131. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. 82
