papírové ústřižky). Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. Silové čáry stojí kolmo hladiny. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól.
Souhrnem. Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr. Platí jen pro látky tzv.
90
. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. 82. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika).
Obr.
32.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. 81. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál. Je-li však
tyčinka látky tzv. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr. paramagnetické. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem.IJ2 ql. Pole znázorní silovými čárami. 131. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. Rozdíl
potenciálů napětí.molekuly vzduchu
