Tím vytvoří proud vzduchu, elektrický vítr, obr.IJ2 ql. 131. paramagnetické. Elektrické pole prostor, němž jeví silové působení
náboje. 81,
čili výboj hrotu, sršení elektřiny. Právě vlivem tohoto induko
vaného momentu delší tělesa stavějí elektrických polích rovnoběžně se
silovými čárami.
90
. Jsou to
dva bodové nosiče elektřiny náboji +7, q
spojené velmi tenkou, dokonale izolující tyčí ve
vzdálenosti obr.
Naskytne otázka, jak dáme tělesu elektrický moment? Musíme rozlišit
dva případy:
1.
Souhrnem. Rozdíl
potenciálů napětí. papírové ústřižky). Je-li však
tyčinka látky tzv.
Obr. Výklad dosti složitý,
potřebujeme němu nový pojem, dipól.
Hustota elektrického náboje množství náboje
na m2. Práce, které třeba, aby kladná
jednotka náboje přenesla z^místa nulového potenciálu místo, jehož po
tenciál určujeme, jmenuje potenciál.
32. Dipól elektrický moment
Při výpočtu síly elektrickém poli vzorce nutné pole těleso
s elektrickým nábojem. Pole znázorní silovými čárami. diamagnetické, menší permitivitu než okolní prostředí
(což může vyskytnout jen vzácně), postaví kolmo siločárám. 82. praxe však víme, elektrická pole působí na
tělesa bez náboje (lehká, např. vodičích vyběhnou náboje
až povrch, izolantech posunou uvnitř molekul, vzniká tím pola
rizace čili zelektrizování izolantu (dielektrika). Elektrický vítr vytvořený proudem molekul
vzduchu stržených odpuzovanými ionty. elektrickém poli získá každé těleso elektrický moment indukci,protože
pole něm posune proti sobě náboje.molekuly vzduchu. Platí jen pro látky tzv. Silové čáry stojí kolmo hladiny. K
Součin nazýváme elektrický moment dipólu
a značíme ampérsecmetrech. Je-li tělese
několik dipólů, sčítáme jejich momenty celkový moment
M suma (32)
Pole působí dipól točivým momentem, postaví jej směru silových čar. Plochy stejného potenciálu
jsou hladiny. Stojí-li dipól kolmo si
lovým čárám, působí něj točivý moment
M . 81. Výklad
tohoto jevu složitý nesnadný, bude něm zmínka obr
