Ztroj
násobením vzdálenosti desek vzroste trojnásobně napětí síla mezi deskami je
F (8,86 10-12/2) 7502.
Souhrnem. 0,0102 jsme při pokusu
v laboratoři nabili napětím 7600 Budou přitahovat silou
F (e0/2) (8,86 10~12/2) 76002. Výkon práce elektřiny (23)
Mechanickou práci konáme např. Praktickou jednotkou náboje coulomb,
který rovná 109 statcoulombů (sC). 0,102 .0,25/0,0032 0,0077 tj. Kondenzátor, mezi jehož deskami vzduch, nabijeme napětí =
= 250 Plocha desky 2600 cm2 0,26 m2.0,25/0,0032 0,0692 tj.
Srovnáváme mezi sebou různá pole sledujeme jejich působení stejný
náboj. 0,00706 kp, čili 7,06
pondů. tento náboj volíme kladnou jednotku, Tento kladný jednot
kový náboj podléhá síle, jíž říkáme intenzita pole, poli určitou polo
hovou energii, jíž říkáme potenciál.0,102 0,0102 kilopondů čili 10,2 pondů.0,04/0,01022 0,1 newtonů,tj. při zvedání břemena (obr. Coulombova zákona víme, libovolný
náboj působí jednotkový náboj vzdálenosti silou Q/l2
(protože ztratí); měří např. 73).
Přerušíme-li spojení sítí, zůstává náboj kondenzátoru konstantní. Práce součinem síly dráhyve směru
6 Elektrotechnika teorii 81
. Vzdálenost desek zvětšíme
z původních 0,001 0,003 Jaká síla přitahuje desky při vzdá
lenosti Z2?
Nepřerušíme-li nabíjení kondenzátoru, síla mezi deskami
F e0/2 (8,86 10-12/2) 2502. každého náboje vychází vakuu vzduchu) Q
siločar, které začínají končí nějakém náboji. Pokud
mluvíme síle, dráha rovna nule. stejnorodém poli jsou silové
čáry rovnoběžné stejně husté, intenzita všude stejná. absolutních elektrostatických
jednotkách.
0,1. Kde malá hustota čar, pole slabé.
29. 0,04 m2, vzdálené sebe 10,2 mm, tj.Príklady: Dvě desky kondenzátoru, nichž každá plochu 20
cm2, tj. Síla, která přitahuje
nebo odpuzuje elektricky nabitá tělesa, roste velikostí jejich náboje
a ubývá čtvercem vzdáleností. Intenzita pole rovná
rozdílu napětí, které připadá jednotku délky silové čáry U/l). Kde čar mnnoho, pole
silné. Síla působící nějakém místě silo
vého elektrického pole kladnou jednotku náboje jmenuje intenzita
pole Působí vždy směrem tečny siločárám.
Všude něm intenzita QJR2. Celý povrch kulové plochy R2.
.
2.
Jde jím počet siločar Q/R toho vidíme, jak výpočtů
dostala konstanta n. 0,0077 0,00078 kp, tedy 0,78 pondů. Kolem náboje mysleme kulový povrch poloměru R. Působí-li pole náboj silou intenzita pole
K (Q/Z2)/^ Q/l2
Zvolme počet siločar procházejících kolmo plochou cm2 číselně rovný in
tenzitě tom místě
