Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 55 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Můžeme tedy odvádět svorkách vyšší střídavé napětí než bylo napětí (obr. 36). Pravá vrstva tvoří kolektor Připojíme-li střední vrstvu pravé na další zdroj tak, aby byl kladný pól záporný je-li báze tenká, létají elektrony emitoru kolektoru jen některé splynou bázi dírami. Tranzistor podobné funkci emitor (obdoba katody, ale není 52 . Proud kolektoru něco menší než proud emitoru. Obr. Činnost tranzistoru nejsnadněji pochopíme porovnáním elektronkou (obr. Dnes hrotové tranzistory vyrábějí už jen pro údržbu, nové tranzistory jsou jen plošné. 33. Tranzistor tedy polovodičový prvek více než dvěma elektrodami. Prvým přechodem protéká proud, elektrony jdou emitoru báze b.pole vzniklého napětím mezi Proud kmitá mezi (ve chvíli, kdy výsledné pole maximální) (ve chvíli, kdy výsledné pole minimální). Germaniový detektor. toho vznikla značka tranzistoru (obr. 34), vznikl tranzistor zesilovač, který může nahradit Obr. Zesilovač. Jsou spojeny tři oblasti, z nichž prostřední opačné vodivosti než obě krajní. První tranzistory roce 1948 byly hrotové, skládaly germaniové des­ tičky (báze), kterou byly přiloženy dva hroty (emitor kolektor). 35). Trioda žhavenou katodu (zdroj nosičů náboje), anodu (sběrač většiny nosičů náboje uvolněných řízením) mřížku (řízení průtoku nosičů náboje). elektronku triodu. 35). zapojení dvou pře­ chodů p—n jednom kuse polovodiče (obr. 32