Výroba plošných tranzistorů rychle roste, výroba elektronek
klesá. původní Bohrova představa, elektron obíhá kolem pro
tonu, tím vznikl atom vodíku, vedla předpovědi, elektron mohl
také obíhat kolem své antičástice, pozitronu čili kladného elektronu. Kombinované tranzistory mají větší počet
vrstev (zón), např. Např. Anoda elektronky vždy kladná, kolektor tranzistoru však
je kladný typu n—p—n záporný typu p—n—p. 36.
Obr.
Vedle velikých výhod mají tranzistory zatím některé vážné vady. Ostatně analogií dojdeme fyzice často překvapujícím
závěrům.
53
. Vstupní výkon dán sou
činem vstupního odporu dvojmoci proudu. Tím
skutečně vzniká atom pozitronu elektronu, který byl nedávno dokázán
i pokusně dostal název pozitronium. mnohem menší než výstupní.
Je-li emitor typu jsou proti němu kolektor báze kladné, jako tomu
je elektronce. Po
užití tranzistorů poznáme pozdějších oddílech radiotechnice.
Reagují citlivě teplotu při pájení), zahřátím ničí. Je-li však emitor typu jsou napětí proudy opačné než
u elektronek. Výstupní výkon roven sou
činu zatěžovacího odporu dvojmoci výstupního proudu. Taková analogie usnadní vý
klad pochopení. Porovnání plošného tranzistoru n-p-n triodou. Životnost
tranzistoru není omezena jako životnost elektronek, proto montují do
přístrojů trvale, pájením, kdežto elektronky montujeme vyměnitelně. Je-li zatěžovací
odpor dost veliký, zesílí výkon, tranzistoru může použít jako zesilovače,
oscilátoru aj. Jsou
zpravidla citlivé přetížení výkonem, krátké přetížení skoro vždy zničí.
Teorie tranzistorů teprve rozvíjí dobře vycházet vztahů pojmů
propracovaných dokonale teorii elektronek.žhaven), kolektor (obdoba anody, přípustný výkon záleží jeho rozměrech
a chlazení) bázi (obdoba mřížky, název vznikl pro staré hrotové tran
zistory). Např. při práci
nesmí teplota okolí tranzistoru germania stoupnout nad °C.
Tranzistor řídí proudem vstupní elektrody jeho vstupní odpor je
v zapojení obr. p—n—p—n—p. Tranzistory umožní četná zapojení elektronek nemožná, nepotřebují
žhavení vakuum, jsou maličké. tranzistor nehledíme jako ná
hražku elektronky, nýbrž jako nový, samostatný obvodový prvek
