p—n—p—n—p. Např. Ostatně analogií dojdeme fyzice často překvapujícím
závěrům.
Reagují citlivě teplotu při pájení), zahřátím ničí. Životnost
tranzistoru není omezena jako životnost elektronek, proto montují do
přístrojů trvale, pájením, kdežto elektronky montujeme vyměnitelně. Výstupní výkon roven sou
činu zatěžovacího odporu dvojmoci výstupního proudu. Tranzistory umožní četná zapojení elektronek nemožná, nepotřebují
žhavení vakuum, jsou maličké. Např. 36. Anoda elektronky vždy kladná, kolektor tranzistoru však
je kladný typu n—p—n záporný typu p—n—p.
Teorie tranzistorů teprve rozvíjí dobře vycházet vztahů pojmů
propracovaných dokonale teorii elektronek.
53
. Je-li zatěžovací
odpor dost veliký, zesílí výkon, tranzistoru může použít jako zesilovače,
oscilátoru aj. Jsou
zpravidla citlivé přetížení výkonem, krátké přetížení skoro vždy zničí. Tím
skutečně vzniká atom pozitronu elektronu, který byl nedávno dokázán
i pokusně dostal název pozitronium.
Tranzistor řídí proudem vstupní elektrody jeho vstupní odpor je
v zapojení obr.
Je-li emitor typu jsou proti němu kolektor báze kladné, jako tomu
je elektronce. Výroba plošných tranzistorů rychle roste, výroba elektronek
klesá. Vstupní výkon dán sou
činem vstupního odporu dvojmoci proudu. Kombinované tranzistory mají větší počet
vrstev (zón), např. Je-li však emitor typu jsou napětí proudy opačné než
u elektronek. při práci
nesmí teplota okolí tranzistoru germania stoupnout nad °C. mnohem menší než výstupní. Porovnání plošného tranzistoru n-p-n triodou.
Vedle velikých výhod mají tranzistory zatím některé vážné vady. Po
užití tranzistorů poznáme pozdějších oddílech radiotechnice. Taková analogie usnadní vý
klad pochopení.žhaven), kolektor (obdoba anody, přípustný výkon záleží jeho rozměrech
a chlazení) bázi (obdoba mřížky, název vznikl pro staré hrotové tran
zistory). původní Bohrova představa, elektron obíhá kolem pro
tonu, tím vznikl atom vodíku, vedla předpovědi, elektron mohl
také obíhat kolem své antičástice, pozitronu čili kladného elektronu.
Obr. tranzistor nehledíme jako ná
hražku elektronky, nýbrž jako nový, samostatný obvodový prvek
