Ohřátím silně rozhýbají atomy molekuly kovu.
Potom proběhnou elektrony volným prostorem, který sousedí žhavým
Obr. Záleží hlavně utržení elektronu povrchu; popud
k němu dáme bud zahřátlm vodiče vysokou teplotu, nebo světelným
paprskem dopadajícím povrch kovového vodiče. Cesium pustí elektrony po
měrně snadno, proto stačí světlo obyčejné. Většina kovů drží své elektrony tak pevně, že
k jejich uvolnění třeba neviditelného světla ultrafialového; spektru
za modrým koncem, kde jsou vlny nejkratší. Volné elektrony
prudce unikají (odlétnou) kovového povrchu, jako když kovu vypaří. Nedovedeme zatím plně vy
ložit, jak vlastně předá světlo svou energii elektronu. tmě něho elektrony nemohou unikat;
naopak, čím silnější osvětlení, tím silnější proud běží prostoru. Elek
trony nich vybíhají žhavého vlákna přecházejí chladného vodiče,
ale nemohou procházet opačným směrem. 15). Elektronkou
měníme velmi slabé změny proudu nebo napětí mohutné změny. 15.
Fotoelektrického článku využito např.
Zvukové záchvěvy otvírají zavírají štěrbinu, kterou dopadá při příjmu
zvuku film světlo, takže vyvolání zbude okraji filmu zvuková stopa
39
. Světlo
předává svou energii elektronům nárazech; dostane-li elektron dostatečnou
energii, může kovu vyletět. tom jsou založeny elektronky rozhlasových přístrojích.jím dále proud. Zesílení,
kterého dosáhne, tak obrovské, můžeme elektronku považovat za
nejúžasnější vynález naší doby. Vlevo značka schématech, uprostřed modernější prove
dení, vpravo konstrukce.
povrchem. Vidíme základní vlastnost elek
tronky; umožní průchod proudu jen jedním směrem (obr. zvukovém filmu televizi. Katoda vysílá elektrony; mřížka, níž přivádějí
nepatrné změny napětí zachycené anténou, reguluje proud elektronů; anoda
elektrony zachycuje. Elektronka třemi elektrodami (nepřímo žhavená trioda): anoda,
k katoda, mřížka.
Ve fotoelektrické™ článku uvolňují elektrony povrchu světlem; povrch
je opatřen tenkou vrstvou cesia
