Potom proběhnou elektrony volným prostorem, který sousedí žhavým
Obr.
povrchem. Elektronka třemi elektrodami (nepřímo žhavená trioda): anoda,
k katoda, mřížka. Světlo
předává svou energii elektronům nárazech; dostane-li elektron dostatečnou
energii, může kovu vyletět. Většina kovů drží své elektrony tak pevně, že
k jejich uvolnění třeba neviditelného světla ultrafialového; spektru
za modrým koncem, kde jsou vlny nejkratší. Záleží hlavně utržení elektronu povrchu; popud
k němu dáme bud zahřátlm vodiče vysokou teplotu, nebo světelným
paprskem dopadajícím povrch kovového vodiče.
Ohřátím silně rozhýbají atomy molekuly kovu.
Zvukové záchvěvy otvírají zavírají štěrbinu, kterou dopadá při příjmu
zvuku film světlo, takže vyvolání zbude okraji filmu zvuková stopa
39
. Vidíme základní vlastnost elek
tronky; umožní průchod proudu jen jedním směrem (obr.jím dále proud.
Ve fotoelektrické™ článku uvolňují elektrony povrchu světlem; povrch
je opatřen tenkou vrstvou cesia. tom jsou založeny elektronky rozhlasových přístrojích. Elektronkou
měníme velmi slabé změny proudu nebo napětí mohutné změny. 15). zvukovém filmu televizi. Zesílení,
kterého dosáhne, tak obrovské, můžeme elektronku považovat za
nejúžasnější vynález naší doby. Elek
trony nich vybíhají žhavého vlákna přecházejí chladného vodiče,
ale nemohou procházet opačným směrem. Cesium pustí elektrony po
měrně snadno, proto stačí světlo obyčejné.
Fotoelektrického článku využito např. Katoda vysílá elektrony; mřížka, níž přivádějí
nepatrné změny napětí zachycené anténou, reguluje proud elektronů; anoda
elektrony zachycuje. Vlevo značka schématech, uprostřed modernější prove
dení, vpravo konstrukce. 15. Volné elektrony
prudce unikají (odlétnou) kovového povrchu, jako když kovu vypaří. tmě něho elektrony nemohou unikat;
naopak, čím silnější osvětlení, tím silnější proud běží prostoru. Nedovedeme zatím plně vy
ložit, jak vlastně předá světlo svou energii elektronu
