jím dále proud. Vlevo značka schématech, uprostřed modernější prove
dení, vpravo konstrukce. 15. Nedovedeme zatím plně vy
ložit, jak vlastně předá světlo svou energii elektronu. Většina kovů drží své elektrony tak pevně, že
k jejich uvolnění třeba neviditelného světla ultrafialového; spektru
za modrým koncem, kde jsou vlny nejkratší.
Ohřátím silně rozhýbají atomy molekuly kovu. zvukovém filmu televizi. Elektronka třemi elektrodami (nepřímo žhavená trioda): anoda,
k katoda, mřížka. Katoda vysílá elektrony; mřížka, níž přivádějí
nepatrné změny napětí zachycené anténou, reguluje proud elektronů; anoda
elektrony zachycuje.
povrchem. Záleží hlavně utržení elektronu povrchu; popud
k němu dáme bud zahřátlm vodiče vysokou teplotu, nebo světelným
paprskem dopadajícím povrch kovového vodiče.
Potom proběhnou elektrony volným prostorem, který sousedí žhavým
Obr. Vidíme základní vlastnost elek
tronky; umožní průchod proudu jen jedním směrem (obr. Elektronkou
měníme velmi slabé změny proudu nebo napětí mohutné změny. Elek
trony nich vybíhají žhavého vlákna přecházejí chladného vodiče,
ale nemohou procházet opačným směrem. tmě něho elektrony nemohou unikat;
naopak, čím silnější osvětlení, tím silnější proud běží prostoru. Cesium pustí elektrony po
měrně snadno, proto stačí světlo obyčejné. Zesílení,
kterého dosáhne, tak obrovské, můžeme elektronku považovat za
nejúžasnější vynález naší doby. Světlo
předává svou energii elektronům nárazech; dostane-li elektron dostatečnou
energii, může kovu vyletět.
Ve fotoelektrické™ článku uvolňují elektrony povrchu světlem; povrch
je opatřen tenkou vrstvou cesia.
Zvukové záchvěvy otvírají zavírají štěrbinu, kterou dopadá při příjmu
zvuku film světlo, takže vyvolání zbude okraji filmu zvuková stopa
39
.
Fotoelektrického článku využito např. tom jsou založeny elektronky rozhlasových přístrojích. 15). Volné elektrony
prudce unikají (odlétnou) kovového povrchu, jako když kovu vypaří
