Konečně také může proud proběhnout prostorem tvaru jiskry; je
k tomu třeba vzduchu napětí 000 voltů jiskru dlouhou. 1733 přednášel Fay náboj jednoho tělesa druhé
prostorem tím, mezi tělesy hořel oheň.(řada temných světlejších čárek). Kolem drátu, jímž teče, vytvoří kru
hové silové čáry.:
1.
Bez galvanometru, bude-li přerušeno vodivé spojení mezi deskami 1,2, ne-
40
. 16. Vodivá
cesta tomu utvoří iontů. Podle jemnosti čar vzniká proud
menší nebo větší, čili proud mění stejně jako tlak původním zvuku po
zesílení elektronkami vyvolá reproduktoru opakování zvuku. Schematické znázornění všech
tří účinků elektrického proudu obr. Zvětšíme-li
silou vzdálenost nábojů ukáže galvanometr výchylku, síla koná práci. Roentgenovými paprsky. 17) jsou opačné náboje. Můžeme zeptat, jak zavedeme plynu ionty, čili jak uděláme
z molekul plynu ionty? Jde četnými způsoby, např.
3., vzniká všech vodičů, jen ka
palin. Hořící zápalka mezi deskami
kondenzátoru ionizuje vzduch. Chemickými vlivy při vysokých teplotách. Využitím těchto jevů proud změříme. Záporné ionty nesou záporné náboje, nich příliš
mnoho záporných elektronů.
Pamatujme tedy: proud prozradí vodiči třemi zjevy: magnetickým
polem; ohřátím; chemicky. Proudem protékaný vodič ohřívá. Proud vyvolá kapalinách chemické změny. Při-
vedeme-li okyselené vody dvěma platinovými drátky (elektrodami) proud,
tvoří jedné bublinky vodíku (té říkáme podle dohody záporná), na
druhé bublinky kyslíku (té říkáme kladná).
Významným zdrojem iontů sám slabě ionizovaný plyn.
Na dvou deskách kondenzátoru (obr. Elektrony
a ionty uvedené pohybu elektrickým polem mohou nárazem ionizovat
neutrální atomy plynu, nichž kladný náboj jádra vyvážen záporným
nábojem elektronů. Jev 1. Proud vytváří magnetické pole. Říkáme jim elektrolýza. Ještě pohodlnější dnes labo
ratoři prosvícení vzduchu Roentgenovými paprsky.
Elektřina může být přenášena prostorem molekulách atomech, které
se pak jmenují ionty. Zářením radio
aktivních hmot aj.
2.
neónem skleněné trubici), svítí plyn oranžově; značí důležité změny
v jeho částečkách, jaké bychom jinak vyvolali jen plamenu (za žáru). Prochází-li proud plynem (např. kladných iontech záporných elektronů
málo. záporných iontů vzduchu
o něco větší než kladných. Vidíme každé žárovce.
Pokusně zjistíme tři základní vlastnosti elektrického proudu, které dále
podrobněji vyložíme:
1. Při promítání biografu prochází světlo
zvukovou stopou fotoelektrický článek. Elektrický náboj klidu vytvoří pole elektrické, náboj po
hybu (proud) vytvoří pole elektrické magnetické. Vzniká tím hustá směs iontů, elektronů neutrálních
částic nazvaná plazma, která dobrým vodičem. Rychlost iontů závisí na
intenzitě (síle) elektrického pole např
