Jestliže však mezi dotýkajícími kovy nějaká nečistota, ne-
převádí náboj jen elektrony. Tak tomu vybití baterie.
Je třeba jim toto vyběhnutí nějak usnadnit. měď zinek, víme, měď drží své elektrony víc
než zinek, třeba přenesení elektronu mědi zinek vykonat mnohem
více práce, než dostaneme, když odevzdáme elektron zinku.
Vidíme rozpor: napřed bylo řečeno, měď vyšší potenciál, nyní oba
kovy mají týž potenciál. Může to
být buď záporný náboj elektronech, nebo kladný náboj iontech (náboj,
který nebyl ničím spojen, nemůže existovat).
Jakmile měď dotkne zinku, opustí elektrony zinek přeběhnou měď,
dokud záporný náboj mědi dostatečně nestoupne. nečistotě jsou ionty, čili máme vlastně
maličkou baterii, měření rozdílu napětí nepřesné. Práce odtržení (výměně) iontu
je jiná než práce odtržení elektronů. Dokud dotyk
dobrý, elektrony volně vyměňují čili dotykové potenciály právě vy
rovnávají.
Když dotýkají dva nestejné kovy, vznikne (měřeno podle elektronů)
dotykové napětí řádu jednoho voltu, jak bylo řečeno.definici napětí není řečeno, jakém tvaru musí náboj přenášet. Proto pře-
nášíme-li záporný (elektronový) náboj mědi zinek, vyžaduje práci,
a měříme-li napětí převáděním elektronů, měď vyšší napětí než zinek. Dokud nejsou desky článku spojeny
(neprotéká proud), napětí desek ustálí, desky rozpojeného článku mají,
posuzováno podle iontů, týž potenciál. Říká dotykový 'potenciálni rozdíl. to
tedy napětí, které snaží prohánět obvodem proud. při přenášení náboje elektrony utržení každého elektronu spotře
buje čistá práce, opět získáme přivedením elektronu druhýkus téhož
kovu (mezi oběma kusy kovů nejsou silové čáry). Přerušíme-li vodič, nemohou oby
čejně elektrony vyběhnout jeho povrchu běžet dále volným prostorem. Mají-li elektrony příležitost proudu (spojili jsme
zinek mědí drátkem), hrnou zinku mědi, tím rovnováha článku
porušena měď stane zápornější; proto kladné ionty opouštějí zinek při
pojují mědi.
Dva síe/nékusy kovu majístejnýpotenciální rozdíl, měříme, jak chceme.
Elektrický proud volném prostoru. Rozdíl mezi tím, čemu říká stejné napětí elektronů
a iontů, nazývá elektromotorická síla článku (zkratkou emsa článku).
Např. Elektrony chtějí nařídit
vzájemné napětí desek jednu hodnotu, ionty roztoku snaží nařídit je
na jinou hodnotu. Nejdůležitější jsou dnes dva
způsoby, jak umožníme, aby elektrony vběhly volného prostoru nesly
38
.
Uvnitř článku přechází proud pohybem iontů; kpřeneseníkladného náboje
ze zinku měď odtrhne zinkový iont, přejde roztoku, roztoku vyjde
iont mědi přilepí měděnou desku. Máme-lidva nestejné kovy
bez silových čar, např. Oba kovy dotkly
v bodu; zinku mědi rozprostřely silové čáry představující potenciám
rozdíl jednoho voltu. Měříme-li napětí po
hybem náboje elektronového, dostaneme jinou odpověď, než když měříme
pohybem náboje iontového
