Říká dotykový 'potenciálni rozdíl. Rozdíl mezi tím, čemu říká stejné napětí elektronů
a iontů, nazývá elektromotorická síla článku (zkratkou emsa článku). nečistotě jsou ionty, čili máme vlastně
maličkou baterii, měření rozdílu napětí nepřesné.
Např.
Vidíme rozpor: napřed bylo řečeno, měď vyšší potenciál, nyní oba
kovy mají týž potenciál. to
tedy napětí, které snaží prohánět obvodem proud. při přenášení náboje elektrony utržení každého elektronu spotře
buje čistá práce, opět získáme přivedením elektronu druhýkus téhož
kovu (mezi oběma kusy kovů nejsou silové čáry). Oba kovy dotkly
v bodu; zinku mědi rozprostřely silové čáry představující potenciám
rozdíl jednoho voltu. Elektrony chtějí nařídit
vzájemné napětí desek jednu hodnotu, ionty roztoku snaží nařídit je
na jinou hodnotu. Proto pře-
nášíme-li záporný (elektronový) náboj mědi zinek, vyžaduje práci,
a měříme-li napětí převáděním elektronů, měď vyšší napětí než zinek. Práce odtržení (výměně) iontu
je jiná než práce odtržení elektronů. Tak tomu vybití baterie.
Dva síe/nékusy kovu majístejnýpotenciální rozdíl, měříme, jak chceme.
Když dotýkají dva nestejné kovy, vznikne (měřeno podle elektronů)
dotykové napětí řádu jednoho voltu, jak bylo řečeno. Může to
být buď záporný náboj elektronech, nebo kladný náboj iontech (náboj,
který nebyl ničím spojen, nemůže existovat).definici napětí není řečeno, jakém tvaru musí náboj přenášet. Nejdůležitější jsou dnes dva
způsoby, jak umožníme, aby elektrony vběhly volného prostoru nesly
38
. měď zinek, víme, měď drží své elektrony víc
než zinek, třeba přenesení elektronu mědi zinek vykonat mnohem
více práce, než dostaneme, když odevzdáme elektron zinku. Jestliže však mezi dotýkajícími kovy nějaká nečistota, ne-
převádí náboj jen elektrony.
Jakmile měď dotkne zinku, opustí elektrony zinek přeběhnou měď,
dokud záporný náboj mědi dostatečně nestoupne.
Elektrický proud volném prostoru. Máme-lidva nestejné kovy
bez silových čar, např. Dokud dotyk
dobrý, elektrony volně vyměňují čili dotykové potenciály právě vy
rovnávají. Dokud nejsou desky článku spojeny
(neprotéká proud), napětí desek ustálí, desky rozpojeného článku mají,
posuzováno podle iontů, týž potenciál. Mají-li elektrony příležitost proudu (spojili jsme
zinek mědí drátkem), hrnou zinku mědi, tím rovnováha článku
porušena měď stane zápornější; proto kladné ionty opouštějí zinek při
pojují mědi. Přerušíme-li vodič, nemohou oby
čejně elektrony vyběhnout jeho povrchu běžet dále volným prostorem.
Uvnitř článku přechází proud pohybem iontů; kpřeneseníkladného náboje
ze zinku měď odtrhne zinkový iont, přejde roztoku, roztoku vyjde
iont mědi přilepí měděnou desku.
Je třeba jim toto vyběhnutí nějak usnadnit. Měříme-li napětí po
hybem náboje elektronového, dostaneme jinou odpověď, než když měříme
pohybem náboje iontového
