Ionty zinku po
hybují vodě spojují záporně nabitými ionty síranovými, které se
také pohybují vodě. Tato otázka bývá většinou
v knížkách mlhavě přeskočena nebo vynechána, vážný rozpor ve
výkladu.
Kladné ionty zinku přecházejí roztoku, nemají elektrony, jimiž byly
navzájem vázány.
Můžeme zvědavě otázat, proč nestačí kus zinku mědí, abychom získá
vali proud tím, elektrony přecházejí popsaným způsobem zinku na
měď. Elektrony odevzdají mědi záporný náboj, zbude kladný zinek. Za
okamžik měď zápornými elektrony přeplněna, další odmítá. Takto upravený článek kuželovou zásobní nádobou krystaly
modré skalice Meidingerův článek (blíže viz obr. Danielův článek, něhož jsou
elektrody mědi (Cu) zinku (Zn) ponořeny kyselině sírové (H2SO4). 188).
Pro zvědavého přítele technického vědění naskytne zajímavá otázka. Spojíme-li však zinek mědí drátem, odtrhá
vají zinku elektrony běží mědi. Elektrony mědi přitahují nové ionty mědi roztoku,
tvoří novou kovovou měď. chyba, této
37
. Proto nutno pomocné nádoby dodávat nové
krystaly síranu měďnatého (modré skalice), má-li udržet trvalý provoz
článku. Jsou-li
však oba kovy roztoku soli obsahujícím záporné ionty, přecházejí elektrony
do roztoku plynou dále jednoho kovu druhému, náboje kovu
nehromadí. Mědí jsou elektrony drženy mnohem silněji než
zinkem, proto elektrony zinku snaží přejít měď.elektrolytu jeho koncentraci.
Víme, rozdíl napětí voltech měřit prací, kterou třeba vy
konat, když jednotku kladného náboje máme přenést těles nižšího napětí
na těleso vyššího napětí.
Vzniká roztok síranu zinečnatého měďnatého vodě. Stejně tomu vody: výška hladiny (tlak) se
může měřit prací spotřebovanou čerpání vody nahoru. Mezi
elektrodami článku pórovitá stěna.
Jak nyní napětím? větší napětí, zinek nebo měď? Víme přece,
že proud teče vyššího napětí nižšímu, ale právě jsme zjistili, jsou
dva proudy, které tekou současně opačně.
Pro jednoduchost můžeme studovat tzv. Napětí článku asi 1,09 voltů.
Elektrony běží zinku mědi; protože proud teče opačným směrem než
elektrony, teče proud mědi zinku, čili měď značíme jako kladný pól
článku zinek jako záporný pól. Obyčejně mají akumulátory
desky olověné. Stručně řečeno, elektrony tvoří vnější proud mědi zinku
a článku vnitřní proud zinku mědi (kapalinou). Proto při prakticky důležitých článcích
potřebujeme dvě různé elektrody. Spojíme-li takto dva kusy kovu, proud skutečně proběhne, ale hned
přestane. Zinku tím ubývá, mědi přibývá. Roztokem nemohou
projít, nedovolí jim průchod. Elektrickým proudem, který článku
přivádíme, můžeme elektrony vyhánět mědi, takže měď rozpouští
a zinku přibývá. Baterie takto nabíjí; tom jsou založeny akumulátorové
baterie, které vybití dají opět nabíjet