Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 40 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jsou-li však oba kovy roztoku soli obsahujícím záporné ionty, přecházejí elektrony do roztoku plynou dále jednoho kovu druhému, náboje kovu nehromadí. Kladné ionty zinku přecházejí roztoku, nemají elektrony, jimiž byly navzájem vázány. Elektrickým proudem, který článku přivádíme, můžeme elektrony vyhánět mědi, takže měď rozpouští a zinku přibývá. Obyčejně mají akumulátory desky olověné. Proto nutno pomocné nádoby dodávat nové krystaly síranu měďnatého (modré skalice), má-li udržet trvalý provoz článku. 188). Vzniká roztok síranu zinečnatého měďnatého vodě. chyba, této 37 . Zinku tím ubývá, mědi přibývá. Stejně tomu vody: výška hladiny (tlak) se může měřit prací spotřebovanou čerpání vody nahoru. Pro zvědavého přítele technického vědění naskytne zajímavá otázka. Takto upravený článek kuželovou zásobní nádobou krystaly modré skalice Meidingerův článek (blíže viz obr. Elektrony běží zinku mědi; protože proud teče opačným směrem než elektrony, teče proud mědi zinku, čili měď značíme jako kladný pól článku zinek jako záporný pól. Tato otázka bývá většinou v knížkách mlhavě přeskočena nebo vynechána, vážný rozpor ve výkladu. Proto při prakticky důležitých článcích potřebujeme dvě různé elektrody. Za okamžik měď zápornými elektrony přeplněna, další odmítá. Spojíme-li však zinek mědí drátem, odtrhá­ vají zinku elektrony běží mědi. Baterie takto nabíjí; tom jsou založeny akumulátorové baterie, které vybití dají opět nabíjet. Elektrony odevzdají mědi záporný náboj, zbude kladný zinek. Stručně řečeno, elektrony tvoří vnější proud mědi zinku a článku vnitřní proud zinku mědi (kapalinou). Můžeme zvědavě otázat, proč nestačí kus zinku mědí, abychom získá­ vali proud tím, elektrony přecházejí popsaným způsobem zinku na měď. Elektrony mědi přitahují nové ionty mědi roztoku, tvoří novou kovovou měď. Spojíme-li takto dva kusy kovu, proud skutečně proběhne, ale hned přestane. Mědí jsou elektrony drženy mnohem silněji než zinkem, proto elektrony zinku snaží přejít měď. Víme, rozdíl napětí voltech měřit prací, kterou třeba vy­ konat, když jednotku kladného náboje máme přenést těles nižšího napětí na těleso vyššího napětí. Danielův článek, něhož jsou elektrody mědi (Cu) zinku (Zn) ponořeny kyselině sírové (H2SO4). Napětí článku asi 1,09 voltů. Pro jednoduchost můžeme studovat tzv. Ionty zinku po­ hybují vodě spojují záporně nabitými ionty síranovými, které se také pohybují vodě. Mezi elektrodami článku pórovitá stěna. Roztokem nemohou projít, nedovolí jim průchod.elektrolytu jeho koncentraci. Jak nyní napětím? větší napětí, zinek nebo měď? Víme přece, že proud teče vyššího napětí nižšímu, ale právě jsme zjistili, jsou dva proudy, které tekou současně opačně