Jsou-li
však oba kovy roztoku soli obsahujícím záporné ionty, přecházejí elektrony
do roztoku plynou dále jednoho kovu druhému, náboje kovu
nehromadí.
Kladné ionty zinku přecházejí roztoku, nemají elektrony, jimiž byly
navzájem vázány. Elektrickým proudem, který článku
přivádíme, můžeme elektrony vyhánět mědi, takže měď rozpouští
a zinku přibývá. Obyčejně mají akumulátory
desky olověné. Proto nutno pomocné nádoby dodávat nové
krystaly síranu měďnatého (modré skalice), má-li udržet trvalý provoz
článku. 188).
Vzniká roztok síranu zinečnatého měďnatého vodě. chyba, této
37
. Zinku tím ubývá, mědi přibývá. Stejně tomu vody: výška hladiny (tlak) se
může měřit prací spotřebovanou čerpání vody nahoru.
Pro zvědavého přítele technického vědění naskytne zajímavá otázka. Takto upravený článek kuželovou zásobní nádobou krystaly
modré skalice Meidingerův článek (blíže viz obr.
Elektrony běží zinku mědi; protože proud teče opačným směrem než
elektrony, teče proud mědi zinku, čili měď značíme jako kladný pól
článku zinek jako záporný pól. Tato otázka bývá většinou
v knížkách mlhavě přeskočena nebo vynechána, vážný rozpor ve
výkladu. Proto při prakticky důležitých článcích
potřebujeme dvě různé elektrody. Za
okamžik měď zápornými elektrony přeplněna, další odmítá. Spojíme-li však zinek mědí drátem, odtrhá
vají zinku elektrony běží mědi. Baterie takto nabíjí; tom jsou založeny akumulátorové
baterie, které vybití dají opět nabíjet. Elektrony odevzdají mědi záporný náboj, zbude kladný zinek. Stručně řečeno, elektrony tvoří vnější proud mědi zinku
a článku vnitřní proud zinku mědi (kapalinou).
Můžeme zvědavě otázat, proč nestačí kus zinku mědí, abychom získá
vali proud tím, elektrony přecházejí popsaným způsobem zinku na
měď. Elektrony mědi přitahují nové ionty mědi roztoku,
tvoří novou kovovou měď. Spojíme-li takto dva kusy kovu, proud skutečně proběhne, ale hned
přestane. Mědí jsou elektrony drženy mnohem silněji než
zinkem, proto elektrony zinku snaží přejít měď.
Víme, rozdíl napětí voltech měřit prací, kterou třeba vy
konat, když jednotku kladného náboje máme přenést těles nižšího napětí
na těleso vyššího napětí. Danielův článek, něhož jsou
elektrody mědi (Cu) zinku (Zn) ponořeny kyselině sírové (H2SO4). Napětí článku asi 1,09 voltů.
Pro jednoduchost můžeme studovat tzv. Ionty zinku po
hybují vodě spojují záporně nabitými ionty síranovými, které se
také pohybují vodě. Mezi
elektrodami článku pórovitá stěna. Roztokem nemohou
projít, nedovolí jim průchod.elektrolytu jeho koncentraci.
Jak nyní napětím? větší napětí, zinek nebo měď? Víme přece,
že proud teče vyššího napětí nižšímu, ale právě jsme zjistili, jsou
dva proudy, které tekou současně opačně
