Obyčejně mají akumulátory
desky olověné.
Vzniká roztok síranu zinečnatého měďnatého vodě.
Víme, rozdíl napětí voltech měřit prací, kterou třeba vy
konat, když jednotku kladného náboje máme přenést těles nižšího napětí
na těleso vyššího napětí.
Můžeme zvědavě otázat, proč nestačí kus zinku mědí, abychom získá
vali proud tím, elektrony přecházejí popsaným způsobem zinku na
měď.elektrolytu jeho koncentraci. chyba, této
37
.
Jak nyní napětím? větší napětí, zinek nebo měď? Víme přece,
že proud teče vyššího napětí nižšímu, ale právě jsme zjistili, jsou
dva proudy, které tekou současně opačně. Ionty zinku po
hybují vodě spojují záporně nabitými ionty síranovými, které se
také pohybují vodě.
Pro jednoduchost můžeme studovat tzv. Napětí článku asi 1,09 voltů.
Pro zvědavého přítele technického vědění naskytne zajímavá otázka. Stejně tomu vody: výška hladiny (tlak) se
může měřit prací spotřebovanou čerpání vody nahoru.
Elektrony běží zinku mědi; protože proud teče opačným směrem než
elektrony, teče proud mědi zinku, čili měď značíme jako kladný pól
článku zinek jako záporný pól. Spojíme-li takto dva kusy kovu, proud skutečně proběhne, ale hned
přestane. Mědí jsou elektrony drženy mnohem silněji než
zinkem, proto elektrony zinku snaží přejít měď. Takto upravený článek kuželovou zásobní nádobou krystaly
modré skalice Meidingerův článek (blíže viz obr. Danielův článek, něhož jsou
elektrody mědi (Cu) zinku (Zn) ponořeny kyselině sírové (H2SO4). Zinku tím ubývá, mědi přibývá. Baterie takto nabíjí; tom jsou založeny akumulátorové
baterie, které vybití dají opět nabíjet.
Kladné ionty zinku přecházejí roztoku, nemají elektrony, jimiž byly
navzájem vázány. Spojíme-li však zinek mědí drátem, odtrhá
vají zinku elektrony běží mědi. Roztokem nemohou
projít, nedovolí jim průchod. Jsou-li
však oba kovy roztoku soli obsahujícím záporné ionty, přecházejí elektrony
do roztoku plynou dále jednoho kovu druhému, náboje kovu
nehromadí. Proto při prakticky důležitých článcích
potřebujeme dvě různé elektrody. Elektrony mědi přitahují nové ionty mědi roztoku,
tvoří novou kovovou měď. Proto nutno pomocné nádoby dodávat nové
krystaly síranu měďnatého (modré skalice), má-li udržet trvalý provoz
článku. 188). Za
okamžik měď zápornými elektrony přeplněna, další odmítá. Elektrickým proudem, který článku
přivádíme, můžeme elektrony vyhánět mědi, takže měď rozpouští
a zinku přibývá. Elektrony odevzdají mědi záporný náboj, zbude kladný zinek. Tato otázka bývá většinou
v knížkách mlhavě přeskočena nebo vynechána, vážný rozpor ve
výkladu. Mezi
elektrodami článku pórovitá stěna. Stručně řečeno, elektrony tvoří vnější proud mědi zinku
a článku vnitřní proud zinku mědi (kapalinou)
