Čas změří přesně milióntiny vteřiny obrazovka světelnou stopou na
316
.
Narazí-li krátká elektromagnetická vlna překážku, která dost velká
v porovnání délkou vlny, odrazí zpět podobně jako světlo. Tím stávají jednotlivé konden
zátory kladnými důsledku úbytku elektronů), čili stínítku vzniká obraz
z kladných nábojů, jejichž velikost odpovídá osvětlení. Osvetlením vysílají
fotočlánky elektrony, které odvede anoda. snímací kameru, reprodukční zařízení (tj. speciální anténou soustředit přijímací anténu. Normální elektronky zde selhávají, musí se
používat značně odlišných zařízení oscilátorů (magnetronu, klystronu aj.
Průmyslová televize přenáší obrazy menší vzdálenosti míst, která jsou
pro člověka těžko přístupná (např. Změříme-li
čas mezi vysíláním vlny jejím návratem, můžeme zjistit vzdálenost pře
kážky. Při snímání paprsek elektronů odchyluje
pro vytvoření řádků, sloupců střídání obrázků jako katodové trubici.
televizní monitor obrazovkou), zesilovací impulsové zařízení, které napájí
a udržuje souhlasném chodu zařízení snímací reprodukční, ovládací
skřínku. Zato vlny dlouhé několik lze vysílat vlnovodem (trubicí) bez antény
do prostoru jedním směrem.
Do vzdálenosti 100 mají centimetrové vlny četné výhody. Některé izolanty jsou pro „průhledné“, při vstupu nich se
elektromagnetická vlna láme, může odchylovat prizmatem např. Tento nábojový
obraz sejme paprskem elektronů.polep tvorí kovová destička druhé strane stínítka. Centi
metrové vlny hodí různým vědeckým měřením, jako orientační pro
středek aj.). Zásadně
je směrové vysílání možné všech vln, zařízení však měla obrovské roz
měry.
Katodový paprsek vybije snímáním kondenzátorky, tím vzniká příslušný
spád napětí toho využije modulaci vysílače. Elektromagnetické vlny mají četné vlastnosti jako
světlo. pod vodou), nepohodlná pecí), nebez
pečná jaderné technice), aj. Radar
Světelné paprsky odrážejí některé povrchy lámou rozhraní
průhledného prostředí. Příjem není
rušen, nepatrném vlnovém rozsahu může umístit mnoho vysílačů. para
fínu nebo síry nebo sbírat čočkou.
Elektromagnetické vlny různých délek nechovají stejně. Velmi krátké
vlny chovají jako světelné, snadno odrážejí, můžeme poslat směrem,
kterým potřebujeme, jako světlo reflektorem, můžeme zachytit kovovým
„zrcadlem“, tj.
123. Světlo pokládáme elektromagnetické
vlny délky 0,8 0,4 [i, intenzita jeho pole při osvětlení sluncem asi
100 V/m. Anoda fotočlánků zároveň vnější
anodou pro katodovou trubici