Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 320 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají signály, jež letadlo vysílá. tak krátké doby se může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Vznikne též několik nových štěpných neutronů, pro něž není jádru odštěpků místo. Jestliže anténa přístroje krouží (např. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma­ jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Štěpí, rozbíjejí např. uranová jádra atomů vlivem neutronů. něm spojen vysílač přijímač jedno. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na­ jednou. 1000 impulsů vteřinu. Rada­ rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. výkyvu světelného záznamu na stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte­ řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé osy. 317 . Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne na odštěpky (fragmenty). Část odražené energie (ozvěnu) zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do­ kola.stínítku.). 124. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Částečně využívá též energie záření y. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší, je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější, proto častěji používáme). lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů, o něž impulsy odrážely. neutrony, jejichž energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se pohybují. Jaderné elektrárny Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja­ derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce probíhající izotopech těžkých prvků. Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne tzv. Atomový reaktor jaderné elektrárně využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují v teplo. Nevysíláme tedy plynule, nýbrž např. Silně zesílí vede obrazovky, kde ozvěna změní viditelný signál. Zdokona­ lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“ v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Narazí-li vysílaný impuls v prostoru překážku, odráží zpět. tomu nutná rámová anténa, tj. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové válce název radar