tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Částečně využívá též energie záření y. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě.). výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. tomu nutná rámová
anténa, tj. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. něm spojen vysílač přijímač jedno. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Štěpí, rozbíjejí např. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely.
124. 1000 impulsů vteřinu.stínítku. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund.
317
