tomu nutná rámová
anténa, tj. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Štěpí, rozbíjejí např. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. 1000 impulsů vteřinu.stínítku. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. něm spojen vysílač přijímač jedno.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Částečně využívá též energie záření y. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá).
317
. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět.). Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků.
124. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme)
