Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Štěpí, rozbíjejí např. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. něm spojen vysílač přijímač jedno. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. 1000 impulsů vteřinu. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy.
317
.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola.stínítku.).
124. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Částečně využívá též energie záření y. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. tomu nutná rámová
anténa, tj. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar
