Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 320 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne na odštěpky (fragmenty). Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají signály, jež letadlo vysílá. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na­ jednou. výkyvu světelného záznamu na stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Štěpí, rozbíjejí např. tak krátké doby se může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do­ kola. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne tzv. 124. Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Zdokona­ lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“ v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů, o něž impulsy odrážely. Jestliže anténa přístroje krouží (např. Část odražené energie (ozvěnu) zachytí přijímač přestávce mezi impulsy.stínítku. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj.). neutrony, jejichž energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se pohybují. uranová jádra atomů vlivem neutronů. Silně zesílí vede obrazovky, kde ozvěna změní viditelný signál. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší, je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější, proto častěji používáme). tomu nutná rámová anténa, tj. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé osy. Rada­ rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte­ řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Vznikne též několik nových štěpných neutronů, pro něž není jádru odštěpků místo. 317 . význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma­ jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Atomový reaktor jaderné elektrárně využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují v teplo. Jaderné elektrárny Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja­ derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce probíhající izotopech těžkých prvků. Částečně využívá též energie záření y. něm spojen vysílač přijímač jedno. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové válce název radar. 1000 impulsů vteřinu. Nevysíláme tedy plynule, nýbrž např. Narazí-li vysílaný impuls v prostoru překážku, odráží zpět