Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou.stínítku.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. něm spojen vysílač přijímač jedno.
124. tomu nutná rámová
anténa, tj. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Částečně využívá též energie záření y. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. 1000 impulsů vteřinu.).
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Štěpí, rozbíjejí např. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují.
317
. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál
