velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Částečně využívá též energie záření y.stínítku. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují.). Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. 1000 impulsů vteřinu. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. něm spojen vysílač přijímač jedno. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. tomu nutná rámová
anténa, tj. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá).
124. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět.
317
. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Štěpí, rozbíjejí např. Jestliže anténa
přístroje krouží (např
