Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Štěpí, rozbíjejí např. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme).
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. tomu nutná rámová
anténa, tj.stínítku. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty).
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj.). výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). 1000 impulsů vteřinu. Částečně využívá též energie záření y. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují.
124.
317
. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. uranová
jádra atomů vlivem neutronů.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. něm spojen vysílač přijímač jedno. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou
