Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 320 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jestliže anténa přístroje krouží (např. 1000 impulsů vteřinu. Vznikne též několik nových štěpných neutronů, pro něž není jádru odštěpků místo. Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte­ řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. 124. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě.stínítku. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na­ jednou. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají signály, jež letadlo vysílá. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma­ jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové válce název radar. Silně zesílí vede obrazovky, kde ozvěna změní viditelný signál. výkyvu světelného záznamu na stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. 317 . Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. uranová jádra atomů vlivem neutronů. Nevysíláme tedy plynule, nýbrž např. Atomový reaktor jaderné elektrárně využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují v teplo. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé osy. Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Částečně využívá též energie záření y. neutrony, jejichž energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se pohybují. tak krátké doby se může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). tomu nutná rámová anténa, tj. Část odražené energie (ozvěnu) zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne na odštěpky (fragmenty). lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů, o něž impulsy odrážely. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do­ kola. Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Zdokona­ lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“ v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. něm spojen vysílač přijímač jedno. Rada­ rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod.). Jaderné elektrárny Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja­ derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce probíhající izotopech těžkých prvků. Štěpí, rozbíjejí např. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší, je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější, proto častěji používáme). Narazí-li vysílaný impuls v prostoru překážku, odráží zpět. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne tzv