Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Jestliže anténa
přístroje krouží (např.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola.). uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Částečně využívá též energie záření y. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty).
124. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují.
317
. 1000 impulsů vteřinu. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. něm spojen vysílač přijímač jedno. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Štěpí, rozbíjejí např. tomu nutná rámová
anténa, tj. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např.stínítku.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda
