Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 320 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
). neutrony, jejichž energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se pohybují. tak krátké doby se může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na­ jednou. Vznikne též několik nových štěpných neutronů, pro něž není jádru odštěpků místo. Štěpí, rozbíjejí např. Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte­ řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do­ kola. uranová jádra atomů vlivem neutronů. Jestliže anténa přístroje krouží (např. Narazí-li vysílaný impuls v prostoru překážku, odráží zpět. Jaderné elektrárny Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja­ derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce probíhající izotopech těžkých prvků. Zdokona­ lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“ v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. 1000 impulsů vteřinu. něm spojen vysílač přijímač jedno. Částečně využívá též energie záření y. Část odražené energie (ozvěnu) zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne na odštěpky (fragmenty). Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové válce název radar. Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. výkyvu světelného záznamu na stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. 317 . Nevysíláme tedy plynule, nýbrž např. 124. Silně zesílí vede obrazovky, kde ozvěna změní viditelný signál. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne tzv. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají signály, jež letadlo vysílá.stínítku. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší, je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější, proto častěji používáme). význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma­ jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů, o něž impulsy odrážely. Rada­ rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Atomový reaktor jaderné elektrárně využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují v teplo. tomu nutná rámová anténa, tj. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé osy. Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj