Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. uranová
jádra atomů vlivem neutronů.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. něm spojen vysílač přijímač jedno. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Částečně využívá též energie záření y. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo.
317
. tomu nutná rámová
anténa, tj. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá).
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. 1000 impulsů vteřinu. Štěpí, rozbíjejí např. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy.). Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar.stínítku. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund.
124
