Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. uranová
jádra atomů vlivem neutronů.
317
. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují.stínítku. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. 1000 impulsů vteřinu. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. tomu nutná rámová
anténa, tj.
124.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Částečně využívá též energie záření y. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Štěpí, rozbíjejí např.). něm spojen vysílač přijímač jedno
