Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá.). speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Částečně využívá též energie záření y.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola.stínítku. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Štěpí, rozbíjejí např. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. tomu nutná rámová
anténa, tj. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. 1000 impulsů vteřinu. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. něm spojen vysílač přijímač jedno.
124.
317
