Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 320 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
124. Vznikne též několik nových štěpných neutronů, pro něž není jádru odštěpků místo. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů, o něž impulsy odrážely. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne tzv.stínítku. Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Štěpí, rozbíjejí např. tomu nutná rámová anténa, tj. Silně zesílí vede obrazovky, kde ozvěna změní viditelný signál. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé osy. neutrony, jejichž energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se pohybují. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají signály, jež letadlo vysílá. Zdokona­ lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“ v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Rada­ rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Narazí-li vysílaný impuls v prostoru překážku, odráží zpět. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne na odštěpky (fragmenty). Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma­ jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. výkyvu světelného záznamu na stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. tak krátké doby se může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). něm spojen vysílač přijímač jedno. Částečně využívá též energie záření y. 1000 impulsů vteřinu.). uranová jádra atomů vlivem neutronů. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší, je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější, proto častěji používáme). Jestliže anténa přístroje krouží (např. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do­ kola. Část odražené energie (ozvěnu) zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Atomový reaktor jaderné elektrárně využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují v teplo. Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte­ řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na­ jednou. Jaderné elektrárny Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja­ derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce probíhající izotopech těžkých prvků. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové válce název radar. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Nevysíláme tedy plynule, nýbrž např. 317