tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. 1000 impulsů vteřinu. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně.
124.stínítku.
317
.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. Částečně využívá též energie záření y. Štěpí, rozbíjejí např. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. tomu nutná rámová
anténa, tj. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. něm spojen vysílač přijímač jedno. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Jestliže anténa
přístroje krouží (např.). Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy
