Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. tomu nutná rámová
anténa, tj. uranová
jádra atomů vlivem neutronů.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Částečně využívá též energie záření y.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. něm spojen vysílač přijímač jedno. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. 1000 impulsů vteřinu. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme).
317
. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv.).
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně.
124.stínítku. Štěpí, rozbíjejí např. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá
