lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. Štěpí, rozbíjejí např. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá).
124. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv.). tomu nutná rámová
anténa, tj.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. 1000 impulsů vteřinu.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. něm spojen vysílač přijímač jedno. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. Částečně využívá též energie záření y. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme).stínítku. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda.
317
