Jestliže anténa
přístroje krouží (např. 1000 impulsů vteřinu. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund.
124. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě.stínítku. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače.
317
. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Částečně využívá též energie záření y. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). tomu nutná rámová
anténa, tj. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. něm spojen vysílač přijímač jedno. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod.). Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. Štěpí, rozbíjejí např. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv
