317
. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou.stínítku.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. Štěpí, rozbíjejí např. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál.). význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. uranová
jádra atomů vlivem neutronů.
124. Jestliže anténa
přístroje krouží (např. Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. něm spojen vysílač přijímač jedno.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty). Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Částečně využívá též energie záření y.
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. 1000 impulsů vteřinu. tomu nutná rámová
anténa, tj. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely
