317
.
Vysíláme vlnu dlouhou několik třeba mikrosekundu (milióntinu vte
řiny) pak posloucháme odraženou ozvěnu 999 mikrosekund.
124. Přístroj obhlíží samočinně celý obzor kolem do
kola. Štěpí, rozbíjejí např. Celé zařízení,'které"těchto:jevů’využívá, dostalo druhé světové
válce název radar. Zdokona
lením obrazové elektronky můžeme radarem vidět krajinu, „nahmatat“
v prostoru cíle, měřit veliké vzdálenosti, zaměřovat zbraně letadlo. Nevysíláme
tedy plynule, nýbrž např.
Povrch pevniny odráží elektromagnetické vlny jinak než voda. lOkrát minutu), dostaneme stínítku obrazovky
velké množství světelných bodů, které dohromady tvoří obraz předmětů,
o něž impulsy odrážely. Silně zesílí vede obrazovky,
kde ozvěna změní viditelný signál. Část odražené energie (ozvěnu)
zachytí přijímač přestávce mezi impulsy. význam hlavně lodí, které tak noci „vidí“ překážky, ma
jáky, bóje všech směrech, letecké obraně. tak krátké doby se
může vysílací elektronka velmi přetížit (stačí malá). Rada
rová zařízení byla zdokonalena neuvěřitelně začínají uplatňovat
i mírové výstavbě letecké dopravě, zeměměřictví, plavbě pod. velká cívka navinutá rám, jejíž rovinu lze natáčet kolem svislé
osy. Vznikne též několik nových štěpných neutronů,
pro něž není jádru odštěpků místo. Letadlo zaměří dvě stanice, které přijímají
signály, jež letadlo vysílá. Částečně využívá též energie záření y.
Při radarové navigaci určujeme polohu letadla. 1000 impulsů vteřinu.).
Nejrozšířenější jsou tepelné reaktory, nichž štěpnou reakci způsobují
tepelné pomalé neutrony mající rychlost asi 2200 km/s, tj. Poloha letadla pak určí podle nákresu mapě. Pohlcením neutronu jádru atomu vznikne
tzv. uranová
jádra atomů vlivem neutronů. Atomový reaktor jaderné elektrárně
využívá pohybové energie těchto odštěpků neutronů, která přeměňují
v teplo. Jinou skupinu tvoří rychlé reaktory, nichž působí štěpení tzv. speciální obrazovce můžeme tak pozorovat celé okolí vysílače na
jednou. Narazí-li vysílaný impuls
v prostoru překážku, odráží zpět.stínítku. Jaderné elektrárny
Snaha opatřit levný zdroj elektrické energie vede rychlému rozvoji ja
derných elektráren; zdrojem energie nich dnes štěpná jaderná reakce
probíhající izotopech těžkých prvků. něm spojen vysílač přijímač jedno. neutrony, jejichž
energie vyrovnala energii tepelného pohybu molekul prostředí, němž se
pohybují. výkyvu světelného záznamu na
stínítku obrazovky určíme vzdálenost překážky vysílače. Příjem nejsilnější, když rovina rámu směřuje vysílači, nejslabší,
je-li rovina rámu kolmá směr vysílači (na slabší zvuk ucho citlivější,
proto častěji používáme). Jestliže anténa
přístroje krouží (např. tomu nutná rámová
anténa, tj. složené jádro, které přebytek energie krátké době rozpadne
na odštěpky (fragmenty)
