Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony.
Obrazovka (katodová trubice) obr.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. 431. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů.
Obr. Stínítko vyčerpané baňce. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků
