430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor.
Obrazovka (katodová trubice) obr. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu.
Obr. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. 431. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet.
Zvorykinův ikonoskop (obr.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. Stínítko vyčerpané baňce. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu
