Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů.
Obrazovka (katodová trubice) obr. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků. 431. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.
Obr.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Stínítko vyčerpané baňce. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor.
Zvorykinův ikonoskop (obr
