lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.
Obr. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Stínítko vyčerpané baňce. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. 431. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku.
Obrazovka (katodová trubice) obr. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu
