Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu.
Obr. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků.
Obrazovka (katodová trubice) obr. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. Stínítko vyčerpané baňce. 431. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů
