Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat.
Obr.
Obrazovka (katodová trubice) obr. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. Stínítko vyčerpané baňce. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. 431. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku
