Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků. Stínítko vyčerpané baňce. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků.
Obrazovka (katodová trubice) obr.
Obr.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. 431.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích
