431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény.
Obr. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony. 431. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
. Stínítko vyčerpané baňce. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů.
Obrazovka (katodová trubice) obr.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu
