Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony. Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. Stínítko vyčerpané baňce.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. 431. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků.
Obr.
Obrazovka (katodová trubice) obr. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů
