Jeden řádkovač přijímači působí
pohyb bodů řádku, druhý obstará postup řádků. 430 skládá přijímači obrázek svě
telných bodů.lepší jakosti přednesu než normálním rozhlasu. skutečný triumf vědy
a techniky, vše spolehlivě pracuje; podrobnosti nastudujete speciál
ních pracích. Přijímací
televizní antény jsou dipóly dvojitým svodem, televizor zapojí mezi tyto
dva svody, tedy mezi anténní svod zem, jako obvyklé rozhlaso
vých přijímačů.
Obr.
Řídí jím množství elektronů odtékajících katody, tedy jas světelného
bodu stínítku. stínítku tak proběhne miliónů bodů za
každou vteřinu vykreslí obrázků. Tím dráha elektronů zakřiví světelná
stopa pohybuje stínítku.
Obrazovka (katodová trubice) obr. Anody různými kladnými náboji zrychlují soustřeďují jejich
paprsek stínítko potažené vrstvou, která při dopadu elektronů svítí. Synchronizační impulsy
z vysílače nastavují počátky řádků obrázků. 431) stínítko slídy, které promítneme
objektivem obrázek přenášené scény. Přijímač zvuku televi
zoru proto složitější než rozhlasový přijímač, superhet. Stínítko vyčerpané baňce.
Wehneltův válec kolem katody (mřížka obrazovky) záporné předpětí. Má
na přední straně tenkou vrstvu kysličníku cesia, mosaikovitou, aby tvořila
sít fotočlánků. Schéma ikonoskopu: slídová destička, ko
vová signálni deska, katoda elektronového promítače, vodici} elektroda, 5,
6 anody, objektiv, odchylovaci cívky, odpor. Žhavicí vlákno rozžhaví katodu, níž pak „vypařují“ elek
trony.
Paprsek letících elektronů může elektrickým magnetickým polem vy-
chylovat. 431. Upravíme-li dva páry vychylovacích destiček,
řídíme jejich napětím pohyb světelného bodu řádcích, jako když čteme
text písmena písmenu. Jen ještě zmíníme jádru televizního vysílače, ikonoskopu. Každá vrstvička tvoří jeden polep kondenzátoru, jehož druhý
315
.
Zvorykinův ikonoskop (obr. Běží-li mezi vychylovacími destičkami kondenzátoru, kladná deska
je přitahuje záporná odpuzuje
