Přijímač vlnu zachytí, zesílí, detektuje přemění elektrické kmity na
světelné. Odrazem větších překážek (stačí někdy velká stěna)
vystavených plnému ozářeni televizním signálem někdy umožní příjem na
neobvyklé vzdálenosti několika tisíc km. Překážky zastíní. Obraz však odrazem také může zkres
lovat, dvojité obrazy, tzv.
K přenosu větší vzdálenosti, než dosah vysílače, zařizují trati
retranslační stanice, které přijatý signál vysílají automaticky dál. Přímým přenosem obraz
promítne katodu ikonoskopu, kde rozkládá prvky. Ohybem dostává
nosná vlna překážku. Proto mají být televizní antény nejvýše, aby
měly větší dosah, sít vysílaček musí být mnohem hustší než při rozhlasu.(původně obrázky rozkládaly dírkovaným Nipkowovým kotoučem roku
1884), používá přístrojů čistě elektronických. Pražský
televizní vysílač naší vlastní konstrukce zahájil vysílání května 1953. 429. nakloně
ném zrcadle nebo promítá plátno jako film. 429). Stín (čárkovaně), ohyb odraz televizního signálu. Vodorovná anténa (dipól) horizontální polarizaci,
je kolmá směru vysilači; svislý přijímací dipól vertikální polarizaci. Obrázek (černobílý, 1946 barevný) vytvoří stínítku
obrazovky. Celý tento pochod nafilmování rozkladu body
trval starších zařízení jen málo přes minutu. Tato televizní nosná vlna ultrakrátká,
v Praze kmitočet 49,75 Mc/s, šíří vysílače prostorem podobně jako
světlo.
moduluje jimi vlna vysílače. dvanácti různých kmitočtech (kanálech) urče
ných tak, aby nejméně navzájem rušily.
Televizní vysílače pracují např.
Přenášený výjev může filmovat, film ihned vyvolá, ustálí roz
kládá světelné body.
Je však vyřešen televizní přenos větší vzdálenosti (obr. Zvuk obstará reproduktor
vestavěný televizoru. nás používá kmitočtové modulace, jíž dosáhne
314
. Příjem větší vzdálenost umožní několika-
prvkové (směrové) antény. větších přístrojů pozoruje obraz zvětšený např.
Doprovázející zvuk vysílá kmitočtu poněkud odlišném nosného
kmitočtu obrazu. Střídání světlej
ších tmavších bodů mění ikonoskop elektrické kmity, které zesilují a
Obr. duchy
