Stín (čárkovaně), ohyb odraz televizního signálu. Zvuk obstará reproduktor
vestavěný televizoru. Přímým přenosem obraz
promítne katodu ikonoskopu, kde rozkládá prvky. Obraz však odrazem také může zkres
lovat, dvojité obrazy, tzv.
moduluje jimi vlna vysílače.
Přenášený výjev může filmovat, film ihned vyvolá, ustálí roz
kládá světelné body. Tato televizní nosná vlna ultrakrátká,
v Praze kmitočet 49,75 Mc/s, šíří vysílače prostorem podobně jako
světlo. Obrázek (černobílý, 1946 barevný) vytvoří stínítku
obrazovky. Pražský
televizní vysílač naší vlastní konstrukce zahájil vysílání května 1953. 429. Ohybem dostává
nosná vlna překážku. Proto mají být televizní antény nejvýše, aby
měly větší dosah, sít vysílaček musí být mnohem hustší než při rozhlasu. duchy. nás používá kmitočtové modulace, jíž dosáhne
314
.
Je však vyřešen televizní přenos větší vzdálenosti (obr. 429).(původně obrázky rozkládaly dírkovaným Nipkowovým kotoučem roku
1884), používá přístrojů čistě elektronických. nakloně
ném zrcadle nebo promítá plátno jako film. dvanácti různých kmitočtech (kanálech) urče
ných tak, aby nejméně navzájem rušily. Odrazem větších překážek (stačí někdy velká stěna)
vystavených plnému ozářeni televizním signálem někdy umožní příjem na
neobvyklé vzdálenosti několika tisíc km.
Doprovázející zvuk vysílá kmitočtu poněkud odlišném nosného
kmitočtu obrazu. Příjem větší vzdálenost umožní několika-
prvkové (směrové) antény.
Televizní vysílače pracují např. Překážky zastíní. Vodorovná anténa (dipól) horizontální polarizaci,
je kolmá směru vysilači; svislý přijímací dipól vertikální polarizaci.
K přenosu větší vzdálenosti, než dosah vysílače, zařizují trati
retranslační stanice, které přijatý signál vysílají automaticky dál. Střídání světlej
ších tmavších bodů mění ikonoskop elektrické kmity, které zesilují a
Obr. Celý tento pochod nafilmování rozkladu body
trval starších zařízení jen málo přes minutu.
Přijímač vlnu zachytí, zesílí, detektuje přemění elektrické kmity na
světelné. větších přístrojů pozoruje obraz zvětšený např
