Zvuk obstará reproduktor
vestavěný televizoru. Odrazem větších překážek (stačí někdy velká stěna)
vystavených plnému ozářeni televizním signálem někdy umožní příjem na
neobvyklé vzdálenosti několika tisíc km. 429). Stín (čárkovaně), ohyb odraz televizního signálu. Vodorovná anténa (dipól) horizontální polarizaci,
je kolmá směru vysilači; svislý přijímací dipól vertikální polarizaci. Obrázek (černobílý, 1946 barevný) vytvoří stínítku
obrazovky.(původně obrázky rozkládaly dírkovaným Nipkowovým kotoučem roku
1884), používá přístrojů čistě elektronických. Pražský
televizní vysílač naší vlastní konstrukce zahájil vysílání května 1953. Proto mají být televizní antény nejvýše, aby
měly větší dosah, sít vysílaček musí být mnohem hustší než při rozhlasu. Střídání světlej
ších tmavších bodů mění ikonoskop elektrické kmity, které zesilují a
Obr. dvanácti různých kmitočtech (kanálech) urče
ných tak, aby nejméně navzájem rušily. nakloně
ném zrcadle nebo promítá plátno jako film. větších přístrojů pozoruje obraz zvětšený např. Příjem větší vzdálenost umožní několika-
prvkové (směrové) antény.
Doprovázející zvuk vysílá kmitočtu poněkud odlišném nosného
kmitočtu obrazu.
Je však vyřešen televizní přenos větší vzdálenosti (obr. Přímým přenosem obraz
promítne katodu ikonoskopu, kde rozkládá prvky.
K přenosu větší vzdálenosti, než dosah vysílače, zařizují trati
retranslační stanice, které přijatý signál vysílají automaticky dál. nás používá kmitočtové modulace, jíž dosáhne
314
.
moduluje jimi vlna vysílače. Obraz však odrazem také může zkres
lovat, dvojité obrazy, tzv. 429. Tato televizní nosná vlna ultrakrátká,
v Praze kmitočet 49,75 Mc/s, šíří vysílače prostorem podobně jako
světlo. Celý tento pochod nafilmování rozkladu body
trval starších zařízení jen málo přes minutu. Ohybem dostává
nosná vlna překážku.
Přenášený výjev může filmovat, film ihned vyvolá, ustálí roz
kládá světelné body.
Televizní vysílače pracují např. Překážky zastíní. duchy.
Přijímač vlnu zachytí, zesílí, detektuje přemění elektrické kmity na
světelné
