Proto mají být televizní antény nejvýše, aby
měly větší dosah, sít vysílaček musí být mnohem hustší než při rozhlasu. 429). Střídání světlej
ších tmavších bodů mění ikonoskop elektrické kmity, které zesilují a
Obr. Přímým přenosem obraz
promítne katodu ikonoskopu, kde rozkládá prvky. nás používá kmitočtové modulace, jíž dosáhne
314
. Obraz však odrazem také může zkres
lovat, dvojité obrazy, tzv. dvanácti různých kmitočtech (kanálech) urče
ných tak, aby nejméně navzájem rušily.
Doprovázející zvuk vysílá kmitočtu poněkud odlišném nosného
kmitočtu obrazu.
Je však vyřešen televizní přenos větší vzdálenosti (obr. Překážky zastíní. Stín (čárkovaně), ohyb odraz televizního signálu. Zvuk obstará reproduktor
vestavěný televizoru. větších přístrojů pozoruje obraz zvětšený např. Pražský
televizní vysílač naší vlastní konstrukce zahájil vysílání května 1953. Celý tento pochod nafilmování rozkladu body
trval starších zařízení jen málo přes minutu. nakloně
ném zrcadle nebo promítá plátno jako film. duchy.
Přenášený výjev může filmovat, film ihned vyvolá, ustálí roz
kládá světelné body.
Přijímač vlnu zachytí, zesílí, detektuje přemění elektrické kmity na
světelné.
K přenosu větší vzdálenosti, než dosah vysílače, zařizují trati
retranslační stanice, které přijatý signál vysílají automaticky dál. Příjem větší vzdálenost umožní několika-
prvkové (směrové) antény.(původně obrázky rozkládaly dírkovaným Nipkowovým kotoučem roku
1884), používá přístrojů čistě elektronických.
moduluje jimi vlna vysílače. Vodorovná anténa (dipól) horizontální polarizaci,
je kolmá směru vysilači; svislý přijímací dipól vertikální polarizaci.
Televizní vysílače pracují např. Tato televizní nosná vlna ultrakrátká,
v Praze kmitočet 49,75 Mc/s, šíří vysílače prostorem podobně jako
světlo. 429. Ohybem dostává
nosná vlna překážku. Obrázek (černobílý, 1946 barevný) vytvoří stínítku
obrazovky. Odrazem větších překážek (stačí někdy velká stěna)
vystavených plnému ozářeni televizním signálem někdy umožní příjem na
neobvyklé vzdálenosti několika tisíc km
