Obraz však odrazem také může zkres
lovat, dvojité obrazy, tzv. Celý tento pochod nafilmování rozkladu body
trval starších zařízení jen málo přes minutu. 429.
Doprovázející zvuk vysílá kmitočtu poněkud odlišném nosného
kmitočtu obrazu. Proto mají být televizní antény nejvýše, aby
měly větší dosah, sít vysílaček musí být mnohem hustší než při rozhlasu. větších přístrojů pozoruje obraz zvětšený např. Střídání světlej
ších tmavších bodů mění ikonoskop elektrické kmity, které zesilují a
Obr.(původně obrázky rozkládaly dírkovaným Nipkowovým kotoučem roku
1884), používá přístrojů čistě elektronických.
Přenášený výjev může filmovat, film ihned vyvolá, ustálí roz
kládá světelné body.
Televizní vysílače pracují např.
Je však vyřešen televizní přenos větší vzdálenosti (obr.
Přijímač vlnu zachytí, zesílí, detektuje přemění elektrické kmity na
světelné. duchy. Vodorovná anténa (dipól) horizontální polarizaci,
je kolmá směru vysilači; svislý přijímací dipól vertikální polarizaci. Přímým přenosem obraz
promítne katodu ikonoskopu, kde rozkládá prvky. Ohybem dostává
nosná vlna překážku.
K přenosu větší vzdálenosti, než dosah vysílače, zařizují trati
retranslační stanice, které přijatý signál vysílají automaticky dál. nás používá kmitočtové modulace, jíž dosáhne
314
. Pražský
televizní vysílač naší vlastní konstrukce zahájil vysílání května 1953. Obrázek (černobílý, 1946 barevný) vytvoří stínítku
obrazovky. nakloně
ném zrcadle nebo promítá plátno jako film. Tato televizní nosná vlna ultrakrátká,
v Praze kmitočet 49,75 Mc/s, šíří vysílače prostorem podobně jako
světlo. Zvuk obstará reproduktor
vestavěný televizoru. Odrazem větších překážek (stačí někdy velká stěna)
vystavených plnému ozářeni televizním signálem někdy umožní příjem na
neobvyklé vzdálenosti několika tisíc km. Stín (čárkovaně), ohyb odraz televizního signálu.
moduluje jimi vlna vysílače. 429). dvanácti různých kmitočtech (kanálech) urče
ných tak, aby nejméně navzájem rušily. Překážky zastíní. Příjem větší vzdálenost umožní několika-
prvkové (směrové) antény
