nakloně
ném zrcadle nebo promítá plátno jako film. Přímým přenosem obraz
promítne katodu ikonoskopu, kde rozkládá prvky. Příjem větší vzdálenost umožní několika-
prvkové (směrové) antény. 429.
Doprovázející zvuk vysílá kmitočtu poněkud odlišném nosného
kmitočtu obrazu. Zvuk obstará reproduktor
vestavěný televizoru. Obrázek (černobílý, 1946 barevný) vytvoří stínítku
obrazovky. 429). Překážky zastíní. Stín (čárkovaně), ohyb odraz televizního signálu.
K přenosu větší vzdálenosti, než dosah vysílače, zařizují trati
retranslační stanice, které přijatý signál vysílají automaticky dál. dvanácti různých kmitočtech (kanálech) urče
ných tak, aby nejméně navzájem rušily. Celý tento pochod nafilmování rozkladu body
trval starších zařízení jen málo přes minutu.
Televizní vysílače pracují např. Obraz však odrazem také může zkres
lovat, dvojité obrazy, tzv. Proto mají být televizní antény nejvýše, aby
měly větší dosah, sít vysílaček musí být mnohem hustší než při rozhlasu. nás používá kmitočtové modulace, jíž dosáhne
314
.
Přenášený výjev může filmovat, film ihned vyvolá, ustálí roz
kládá světelné body. větších přístrojů pozoruje obraz zvětšený např.(původně obrázky rozkládaly dírkovaným Nipkowovým kotoučem roku
1884), používá přístrojů čistě elektronických. Pražský
televizní vysílač naší vlastní konstrukce zahájil vysílání května 1953. Odrazem větších překážek (stačí někdy velká stěna)
vystavených plnému ozářeni televizním signálem někdy umožní příjem na
neobvyklé vzdálenosti několika tisíc km. duchy. Vodorovná anténa (dipól) horizontální polarizaci,
je kolmá směru vysilači; svislý přijímací dipól vertikální polarizaci. Tato televizní nosná vlna ultrakrátká,
v Praze kmitočet 49,75 Mc/s, šíří vysílače prostorem podobně jako
světlo. Střídání světlej
ších tmavších bodů mění ikonoskop elektrické kmity, které zesilují a
Obr.
Přijímač vlnu zachytí, zesílí, detektuje přemění elektrické kmity na
světelné.
moduluje jimi vlna vysílače.
Je však vyřešen televizní přenos větší vzdálenosti (obr. Ohybem dostává
nosná vlna překážku
