Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 299 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zapojíme-li několik elektronek řady tak, že změny napětí vyvolané změnami anodového proudu elektronky první se přenášejí mřížku druhé, lze zachycovat neuvěřitelně slabé proudy a ty pak zesilovat mnohomiliónkrát proud, který hýbe membránou reproduktoru. Jsou-li v elektronce úmyslně stopy plynu, kreslí tlustou tečkou uvnitř kroužku značícího baňku. Stejně zcela nepatrné změny napětí, které jsme zachytili anténou pouštíme mřížky, stačí řídit mocný proud elektronů baňce. Má-li elektronka jen katodu anodu (obr. anody zpět katodě spojovacím vedením mimo elektronku protéká anodový proud. Obláček volných elektronů kolem žhavené katody tvořících prostorový náboj můžeme při­ rovnat oblaku komárů, kteří krouží létě vody kolem hlavy výletníka. Konstruktivně elektronka upravena podle obr. Elektronka jednou žhavou jednou chladnou elektrodou jmenuje usměrňovači, protože propouští proud jen jedním směrem. Mění-li mřížkové napětí, mění se proud elektronů, tím vyvolá vnějším obvodu proměnlivý ano­ dový proud. Pro přehlednost kreslí ve schématech katoda jako rovný nebo zahnutý drátek, mřížka čárkovaně a anoda jako tlustá čára bez zřetele uspořádání uvnitř elektronky. Žhavená katoda je jako žárovek wolframového drátku. Toho využilo elektronky. 402. Má-li ještě mřížku (obr. Trioda může mít nepřímo žhavenou katodu topnou spirálkou umístěnou kera­ mické trubičce, jejímž povrchu tenký plíšek tvořící katodu. Přivedeme-li mřížky G mřížkové napětí, můžeme měnit proudění elektronů; je-li mřížka nabita kladně, podporuje přitažlivost anody; je-li nabita záporně, odpuzuje zá­ porné elektrony, snižuje působení anody. Do baňky elektronky můžeme přidat ještě třetí elektrodu nazvanou mřížka (obr. Zahřívá-li těleso, kmitají jeho atomy stále rychleji nakonec začnou volné elektrony kovu utrhávat, vypařují se. Síla proudu elektronů závisí na napětí anodové baterie. Slaboučké změny proudu napětí tedy elektronkou mění mohutné výkyvy. 401), trioda. nařízení správného žhavení slouží 296 . Jeho velikost závisí anodovém napětí žhavení katody, jejíž emise žhavením roste.letují záporně nabité elektrony směřují anodě, neboť jsou kladným ná­ bojem anody přitahovány. Může mít větší počet mřížek vzniká tetroda, pentoda, hexoda oktoda nebo pentagrid. Velmi mocný proud vody zastavit nebo měnit spuštěním stavidla; tato práce nevy­ žaduje skoro žádnou námahu. Velmi slabou energií přiváděnou mřížky řízena silná energie (proud elektronů). Výstup elektronů vlákna nazývá emise. 400), dioda. 401), která stojí cestě elektronům. Mřížku přirovnejme stavidlu, které řídí proud vody. Elektronky tam unikají žhavého kovu chladný, ale směrem opač­ ným. Hluk způsobený pádem špendlíku zem mohl hravě zesílit hřmění hromu