Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 299 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
400), dioda. Elektronky tam unikají žhavého kovu chladný, ale směrem opač­ ným. Síla proudu elektronů závisí na napětí anodové baterie. 401), která stojí cestě elektronům. Slaboučké změny proudu napětí tedy elektronkou mění mohutné výkyvy. 402. Má-li ještě mřížku (obr. Má-li elektronka jen katodu anodu (obr. Velmi mocný proud vody zastavit nebo měnit spuštěním stavidla; tato práce nevy­ žaduje skoro žádnou námahu. Zahřívá-li těleso, kmitají jeho atomy stále rychleji nakonec začnou volné elektrony kovu utrhávat, vypařují se. 401), trioda. Žhavená katoda je jako žárovek wolframového drátku. Jsou-li v elektronce úmyslně stopy plynu, kreslí tlustou tečkou uvnitř kroužku značícího baňku. Hluk způsobený pádem špendlíku zem mohl hravě zesílit hřmění hromu. Toho využilo elektronky. Obláček volných elektronů kolem žhavené katody tvořících prostorový náboj můžeme při­ rovnat oblaku komárů, kteří krouží létě vody kolem hlavy výletníka. Výstup elektronů vlákna nazývá emise. Zapojíme-li několik elektronek řady tak, že změny napětí vyvolané změnami anodového proudu elektronky první se přenášejí mřížku druhé, lze zachycovat neuvěřitelně slabé proudy a ty pak zesilovat mnohomiliónkrát proud, který hýbe membránou reproduktoru. Do baňky elektronky můžeme přidat ještě třetí elektrodu nazvanou mřížka (obr. Jeho velikost závisí anodovém napětí žhavení katody, jejíž emise žhavením roste. Může mít větší počet mřížek vzniká tetroda, pentoda, hexoda oktoda nebo pentagrid. Trioda může mít nepřímo žhavenou katodu topnou spirálkou umístěnou kera­ mické trubičce, jejímž povrchu tenký plíšek tvořící katodu. nařízení správného žhavení slouží 296 . Mění-li mřížkové napětí, mění se proud elektronů, tím vyvolá vnějším obvodu proměnlivý ano­ dový proud.letují záporně nabité elektrony směřují anodě, neboť jsou kladným ná­ bojem anody přitahovány. anody zpět katodě spojovacím vedením mimo elektronku protéká anodový proud. Velmi slabou energií přiváděnou mřížky řízena silná energie (proud elektronů). Elektronka jednou žhavou jednou chladnou elektrodou jmenuje usměrňovači, protože propouští proud jen jedním směrem. Konstruktivně elektronka upravena podle obr. Mřížku přirovnejme stavidlu, které řídí proud vody. Stejně zcela nepatrné změny napětí, které jsme zachytili anténou pouštíme mřížky, stačí řídit mocný proud elektronů baňce. Pro přehlednost kreslí ve schématech katoda jako rovný nebo zahnutý drátek, mřížka čárkovaně a anoda jako tlustá čára bez zřetele uspořádání uvnitř elektronky. Přivedeme-li mřížky G mřížkové napětí, můžeme měnit proudění elektronů; je-li mřížka nabita kladně, podporuje přitažlivost anody; je-li nabita záporně, odpuzuje zá­ porné elektrony, snižuje působení anody