Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 299 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektronka jednou žhavou jednou chladnou elektrodou jmenuje usměrňovači, protože propouští proud jen jedním směrem. Obláček volných elektronů kolem žhavené katody tvořících prostorový náboj můžeme při­ rovnat oblaku komárů, kteří krouží létě vody kolem hlavy výletníka. 400), dioda. Žhavená katoda je jako žárovek wolframového drátku. Zapojíme-li několik elektronek řady tak, že změny napětí vyvolané změnami anodového proudu elektronky první se přenášejí mřížku druhé, lze zachycovat neuvěřitelně slabé proudy a ty pak zesilovat mnohomiliónkrát proud, který hýbe membránou reproduktoru. Síla proudu elektronů závisí na napětí anodové baterie. 401), trioda. Stejně zcela nepatrné změny napětí, které jsme zachytili anténou pouštíme mřížky, stačí řídit mocný proud elektronů baňce. Mění-li mřížkové napětí, mění se proud elektronů, tím vyvolá vnějším obvodu proměnlivý ano­ dový proud. Toho využilo elektronky. Přivedeme-li mřížky G mřížkové napětí, můžeme měnit proudění elektronů; je-li mřížka nabita kladně, podporuje přitažlivost anody; je-li nabita záporně, odpuzuje zá­ porné elektrony, snižuje působení anody. Výstup elektronů vlákna nazývá emise. Pro přehlednost kreslí ve schématech katoda jako rovný nebo zahnutý drátek, mřížka čárkovaně a anoda jako tlustá čára bez zřetele uspořádání uvnitř elektronky. Velmi mocný proud vody zastavit nebo měnit spuštěním stavidla; tato práce nevy­ žaduje skoro žádnou námahu. Konstruktivně elektronka upravena podle obr. Mřížku přirovnejme stavidlu, které řídí proud vody. Má-li elektronka jen katodu anodu (obr. Jsou-li v elektronce úmyslně stopy plynu, kreslí tlustou tečkou uvnitř kroužku značícího baňku. nařízení správného žhavení slouží 296 . Může mít větší počet mřížek vzniká tetroda, pentoda, hexoda oktoda nebo pentagrid. Slaboučké změny proudu napětí tedy elektronkou mění mohutné výkyvy.letují záporně nabité elektrony směřují anodě, neboť jsou kladným ná­ bojem anody přitahovány. 401), která stojí cestě elektronům. Má-li ještě mřížku (obr. 402. Elektronky tam unikají žhavého kovu chladný, ale směrem opač­ ným. anody zpět katodě spojovacím vedením mimo elektronku protéká anodový proud. Do baňky elektronky můžeme přidat ještě třetí elektrodu nazvanou mřížka (obr. Jeho velikost závisí anodovém napětí žhavení katody, jejíž emise žhavením roste. Hluk způsobený pádem špendlíku zem mohl hravě zesílit hřmění hromu. Trioda může mít nepřímo žhavenou katodu topnou spirálkou umístěnou kera­ mické trubičce, jejímž povrchu tenký plíšek tvořící katodu. Zahřívá-li těleso, kmitají jeho atomy stále rychleji nakonec začnou volné elektrony kovu utrhávat, vypařují se. Velmi slabou energií přiváděnou mřížky řízena silná energie (proud elektronů)