anody zpět katodě spojovacím vedením
mimo elektronku protéká anodový proud. Jsou-li
v elektronce úmyslně stopy plynu, kreslí tlustou tečkou uvnitř kroužku
značícího baňku. Toho využilo elektronky.
Elektronky tam unikají žhavého kovu chladný, ale směrem opač
ným.
Konstruktivně elektronka upravena podle obr. Obláček volných
elektronů kolem žhavené katody tvořících prostorový náboj můžeme při
rovnat oblaku komárů, kteří krouží létě vody kolem hlavy výletníka. Přivedeme-li mřížky G
mřížkové napětí, můžeme měnit proudění elektronů; je-li mřížka nabita
kladně, podporuje přitažlivost anody; je-li nabita záporně, odpuzuje zá
porné elektrony, snižuje působení anody. Elektronka jednou žhavou jednou chladnou elektrodou jmenuje
usměrňovači, protože propouští proud jen jedním směrem. 401), trioda. Stejně zcela nepatrné změny napětí, které
jsme zachytili anténou pouštíme mřížky, stačí řídit mocný proud
elektronů baňce. Síla proudu elektronů závisí
na napětí anodové baterie. Mění-li mřížkové napětí, mění
se proud elektronů, tím vyvolá vnějším obvodu proměnlivý ano
dový proud. Velmi slabou energií přiváděnou mřížky řízena silná
energie (proud elektronů). Pro přehlednost kreslí ve
schématech katoda jako rovný nebo zahnutý drátek, mřížka čárkovaně a
anoda jako tlustá čára bez zřetele uspořádání uvnitř elektronky. 401), která stojí cestě elektronům. Má-li ještě
mřížku (obr. 402. nařízení správného žhavení slouží
296
.
Výstup elektronů vlákna nazývá emise. Může mít větší počet mřížek vzniká tetroda,
pentoda, hexoda oktoda nebo pentagrid. Trioda
může mít nepřímo žhavenou katodu topnou spirálkou umístěnou kera
mické trubičce, jejímž povrchu tenký plíšek tvořící katodu.letují záporně nabité elektrony směřují anodě, neboť jsou kladným ná
bojem anody přitahovány. Žhavená katoda je
jako žárovek wolframového drátku.
Zahřívá-li těleso, kmitají jeho atomy stále rychleji nakonec začnou
volné elektrony kovu utrhávat, vypařují se. Velmi mocný
proud vody zastavit nebo měnit spuštěním stavidla; tato práce nevy
žaduje skoro žádnou námahu.
Do baňky elektronky můžeme přidat ještě třetí elektrodu nazvanou
mřížka (obr.
Má-li elektronka jen katodu anodu (obr.
Mřížku přirovnejme stavidlu, které řídí proud vody. Slaboučké změny proudu napětí tedy elektronkou
mění mohutné výkyvy. 400), dioda. Jeho velikost závisí anodovém
napětí žhavení katody, jejíž emise žhavením roste. Hluk způsobený pádem špendlíku zem mohl hravě
zesílit hřmění hromu. Zapojíme-li několik elektronek řady tak, že
změny napětí vyvolané změnami anodového proudu elektronky první se
přenášejí mřížku druhé, lze zachycovat neuvěřitelně slabé proudy a
ty pak zesilovat mnohomiliónkrát proud, který hýbe membránou
reproduktoru
