detektoru však třeba přivádět poměrně velmi silnou energii,
aby stačila rozechvění membrány sluchátek. 399. 401. jej udělat podle návodu, ale také spočítat jeho součástky,
vlnové rozsahy atd. vlastně také vlněním,
wwvwwww^■nemodulováno
B-modulováno
■n-n- imodulační křivka
l\ Al\ rt. Musíme tedy postarat, aby tak
rychlé vlnění přeměnilo pomalejší, které může vytvořit zvuk. Trioda. Připojí-li elektronka baterii 247? (zdroj stejno
směrného proudu), pól anodu, pól katodu druhou baterií HB
se rozžhaví vlákno katody, protéká elektronkou proud.Tento jednoduchý příklad vás může potěšit tím, dovedete nejen přijímači
porozumět, popř. C-deiekiovaná
Obr. mo
dulované vlny projde tedy krystalem jenom horní polovina. 400.
Tuto přeměnu umožnil nejprve krystalový detektor založený schop
nosti jistých krystalů propouštět střídavý proud jen jedním směrem. 400, skládá podstatě skleněné baňky dvou elek
trod: anody katody Katoda tvořena kovovým vláknem.
Vlna přicházející přijímače, obr.
295
. Studujeme zde spíše principy, abychom na
jejich základě pochopili poslední divy techniky.
Obr. Teprve vynález elektronky
přivodil neslýchaný rozmach radiotechniky.
Elektronka, obr.
D-proud &luch
ale mnohem pomalejším, které již může přeměnit sluchátkách ve
zvuky. modulační křivka, obr. baňky
je vyčerpán vzduch. katody totiž vy-
Obr. 399, nebyla slyšitelná sluchát
kách, nebof membrána sluchátek nemůže kmitat tak rychle jako vlna. Její činnost vykládáme na
jednoduchých zapojeních, která byla moderních přijímačích předstižena
mnohem výkonnějšími úpravami. Usměrňovači elektronka. Obrysy jejích
výkyvů tvoří tzv. 399. Změna
modulované vlny
ve slyšitelnou.
I kdyby rozechvěla, nevznikl tím zvuk, nebot toto chvění leží vysoko
nad hranicí kmitů slyšitelných zvuků
