detektoru však třeba přivádět poměrně velmi silnou energii,
aby stačila rozechvění membrány sluchátek.
295
.
I kdyby rozechvěla, nevznikl tím zvuk, nebot toto chvění leží vysoko
nad hranicí kmitů slyšitelných zvuků. Trioda. 399. Připojí-li elektronka baterii 247? (zdroj stejno
směrného proudu), pól anodu, pól katodu druhou baterií HB
se rozžhaví vlákno katody, protéká elektronkou proud. mo
dulované vlny projde tedy krystalem jenom horní polovina. katody totiž vy-
Obr.
Tuto přeměnu umožnil nejprve krystalový detektor založený schop
nosti jistých krystalů propouštět střídavý proud jen jedním směrem. Usměrňovači elektronka. 401.
Vlna přicházející přijímače, obr. Teprve vynález elektronky
přivodil neslýchaný rozmach radiotechniky.
D-proud &luch
ale mnohem pomalejším, které již může přeměnit sluchátkách ve
zvuky. baňky
je vyčerpán vzduch. Studujeme zde spíše principy, abychom na
jejich základě pochopili poslední divy techniky. Obrysy jejích
výkyvů tvoří tzv. 399, nebyla slyšitelná sluchát
kách, nebof membrána sluchátek nemůže kmitat tak rychle jako vlna. jej udělat podle návodu, ale také spočítat jeho součástky,
vlnové rozsahy atd. 400. vlastně také vlněním,
wwvwwww^■nemodulováno
B-modulováno
■n-n- imodulační křivka
l\ Al\ rt.
Elektronka, obr. Její činnost vykládáme na
jednoduchých zapojeních, která byla moderních přijímačích předstižena
mnohem výkonnějšími úpravami. Musíme tedy postarat, aby tak
rychlé vlnění přeměnilo pomalejší, které může vytvořit zvuk.
Obr. modulační křivka, obr. 399. Změna
modulované vlny
ve slyšitelnou.Tento jednoduchý příklad vás může potěšit tím, dovedete nejen přijímači
porozumět, popř. C-deiekiovaná
Obr. 400, skládá podstatě skleněné baňky dvou elek
trod: anody katody Katoda tvořena kovovým vláknem
