Bylo zjištěno, některé látky, např. 403). Charakteristika určuje, jakého
zesílení dosáhneme elektronkou (obr. 404). Změříme-li ampérmetrem anodový
proud pro různá mřížková napětí nanášíme diagramu vodorovnou
osu mřížková napětí svisle nim anodové proudy mA, dostaneme
body, jež můžeme spojit tzv. převodovou charakteristiku elektronky při
konstantním anodovém napětí (obr. 403. 404.žhavicí odpor. 402. wolframového drátku spotřeba proudu veliká, proto by
se žhavicí akumulátor rychle vybíjel.
anodové baterie spojí vláknem). Výkyvy mřížkového napětí U
působí výkyvy anodového proudu Ia.
Převodové charakteristiky pro tři různá anodová napětí U2, jsou
na obr.
297
.
Anoda připojí kladný pól zdroje stejnosměrného proudu bate
riových přijímačů anodové baterie dodávající anodové napětí; záporný pól
— objímka
^/^Pafice
pohledu
od spodu
skleněnábaňka
anoda
mřížka
vrstva kysličníku
Izolační trubice
žhavené vlákno
Obr. Obr. 405. ose jsou anodové proudy mA. napětí U
Obr. Trioda nepřímo žhavenou katodou; anoda, katoda, mřížka,
žhavicí vlákno. Čím strmější charakteristika, tím
menší napětí stačí velké Ia. ose jsou nulového bodu vlevo záporná napětí mřížky
proti katodě, vpravo kladná napětí. Stupeň zesíleni.ol _|proudu ta
mřížkové napětí
výkyvy mřížk. Charakteristika.
mřížkově napětí fVj
charakteristika lampy
.
dvojkysličník thoria nebo kysličník barya, vysílají vydatný proud elektronů,
a proto jimi obaluje wolframový drát
