Tak tvoříme ústech zvuk dosahující 300 2600 kmitů sec. Slabé tóny, které tvoří řeč, jsou hrány mnohem vyšším
klíči nežli tóny hrtanu (šeptáme-li, hrtan nepracuje), prakticky nej
důležitější pro telefonní přenos.
284
.
Vysílač čili mikrofon, něhož mluvíme při telefonování, pružnou
destičku (membránu), která rozkmitá zvukovými vlnami.
Každé slovo jemnou melodii tvořenou ústy částečně nosem (poznáme
to při nachlazení). Cím větší dutina menší otvor, tím nižší je
zvuk. Tak původní
Bellův telefon měl plechovou membránu upevněnou obvod.
Obr. Dráty tento proud veden přijímači
sestrojenému stejně jako vysílač. přijímači tvoří magnetické pole, které
přitahuje membránu podle svých záchvěvů více nebo méně. Hledáme, jak přenášet zabarvení řeči místa
na místo. Tím zabrání
mačkání uhlíkových zrnek mezi elektrodami, což dříve vyskytovalo od
straňovalo klepnutím mikrofon. Tak převádí mikrofon změ
ny vzdušného tlaku změny
elektrického proudu (obr. Schéma telefonu: mikro-
fon, článek, telefon; magnet, 2
r pólové nástavky, vinuti cívek, mem
brána, membrána, uhlíkové kon
takty. Kmitáním se
zmenšuje zvětšuje vzduchová mezera mezi magnetem membránou mění
se též magnetické pole.
Pouzdro moderního mikrofonu, obr. 380, plné uhlíkových zrnek; nich
jsou ponořeny uhlíkové elektrody, mezi nimiž přejde proud. Tím opět vzniká
proměnlivý zvuk, prostě slyšíme telefonu řeč. Průřez sluchátkem
telefonu. 380. 381. 381). Prohne-li se
membrána dovnitř, stlačí zrníčka uhlíku utvoří lepší kontakt. Baterie
prohání zrníčky proud, který
se zesiluje při stlačení mem
brány zeslabuje při uvolně
ní. Změna magnetického pole působila změny napětí
v cívce tenkého drátu; změnou napětí vyvolá proud, který stoupá nuly
na kladnou hodnotu, vrací nulu, stoupá zápornou hodnotu atd.
•^Obr. Když vás není slyšet, zbytečné klepat
moderním telefonním sluchátkem, tam není nic platné.změně velikosti těchto dutin. Prohne-li se
ven, kontakt horší. Telefon značně poruší zvuk, ale musí přenést hlavní tóny řeči,
takže lze slova jasně rozeznat.,
odpovídá tedy střídavému proudu
