500krát vteřinu),
a tím vzniká zvuk (membrána vysílá zvukové vlny). Při telefonování na
veliké vzdálenosti používá zesilovacích elektronek, jinak odporem
vedení proud příliš zeslábl nebylo slyšet. To
neznamená, naše vedení omylem připojeno němu. Protéká-li proud vinutím okolo pólů jednom
směru, zesiluje magnetické pole;teče-li opačně, zeslabuje je.každém bodovém kontaktu uhlíku odpor asi 400 uhlík měrný
odpor asi 2000krát větší než měď. Citlivost
mikrofonu obdivuhodná.
Samočinná telefonní ústředna nadmíru složitá. Při telefonování slyšíme někdy mluvit ještě někoho jiného. Tak vznikne mezi kontakty žádané spojení.
Přijímač něhož posloucháme) dva póly měkkého železa upevněné
na koncích stálého magnetu. Tento magnet se
jmenuje polarizující magnet.
První telefony měly tyčové magnety rukojeti dřeva. Různým uspořádáním křižováním (pře
kládáním) telefonních drátů zabráníme indukci, tím přeslechu. Jejich
působením ovládá elektromagnet, který vyvolá svislý otočný pohyb
kontaktů. Natočením čísla, které volíme, vznikají různé proudové nárazy. Přístroje nejen zapojují, ale také vyhledávají správnou
ústřednu, dávají oznamovací znamení, volací tón pro „obsazeno“, počítají,
kolik volání máte. Zvětší tím účinky slabého proudu mem
bránu, přitahováním membrána rozechvěna (např. Oba
souběžné dráty tvoří skutečnosti desky kondenzátoru střídavý proud
může kondenzátorem procházet. Dnes
známe četné lepší způsoby překládání drátů. to, jako bychom byli uvnitř mozku nějakého živého tvora dívali
se, jak pracuje. Není proto třeba telefonu
více křičet, telefonujeme-li větší vzdálenost, spíše tím provozu škodíme. Najde-li chybu, signál zvonkem žárovkou vyzna
čující chybné místo. 100 kontaktech najednou odpor
jen Proto tolik záleží správném dotyku zrnéček; jejich zdvojnásobení
sníží odpor polovinu zvýší dvojnásobně proud.
Přeslech. všemi svými bzu
čícími přístroji provádějícími složitá zapojování nám připadá bezmála straši
delnou. tím, obě
strany používají obvodů, které jdou značné délce souběžně. Proměnlivý
proud jednom drátu přenášející řeč můžeme považovat jednoduchý
střídavý proud. Jedním přístro
jem mluvilo poslouchalo. Takový telefon stačil vzdálenost asi km,
dále již nebylo nic slyšet, protože odpor vedení byl příliš značný jemné
záchvěvy proudu tlumily.
Velký rozvoj telefonů vedl zavedení automatických telefonních ústře
den. Zvláště důležité podzem-
285
. Chvěním membrány se
mění kontakty, tím odpor proud kmitá rytmu zvukových vln. Tento proud budí podobné proudy sousedních drátech
jako kdyby část střídavého proudu přešla prvého drátu druhého. Přístroj zvaný rutinér samočinně zkouší jedno volací
zařízení druhém. Mouchu lezoucí membráně mikrofonu telefo
nu hlasitě slyšíme. Použitím mikrofonu můžeme dnes telefonovat
na libovolné vzdálenosti
