Není proto třeba telefonu
více křičet, telefonujeme-li větší vzdálenost, spíše tím provozu škodíme. Různým uspořádáním křižováním (pře
kládáním) telefonních drátů zabráníme indukci, tím přeslechu. to, jako bychom byli uvnitř mozku nějakého živého tvora dívali
se, jak pracuje. Takový telefon stačil vzdálenost asi km,
dále již nebylo nic slyšet, protože odpor vedení byl příliš značný jemné
záchvěvy proudu tlumily. Tento magnet se
jmenuje polarizující magnet. Proměnlivý
proud jednom drátu přenášející řeč můžeme považovat jednoduchý
střídavý proud.
Velký rozvoj telefonů vedl zavedení automatických telefonních ústře
den. To
neznamená, naše vedení omylem připojeno němu. Citlivost
mikrofonu obdivuhodná. 100 kontaktech najednou odpor
jen Proto tolik záleží správném dotyku zrnéček; jejich zdvojnásobení
sníží odpor polovinu zvýší dvojnásobně proud.
Přijímač něhož posloucháme) dva póly měkkého železa upevněné
na koncích stálého magnetu. Jejich
působením ovládá elektromagnet, který vyvolá svislý otočný pohyb
kontaktů.
První telefony měly tyčové magnety rukojeti dřeva. Mouchu lezoucí membráně mikrofonu telefo
nu hlasitě slyšíme. Přístroj zvaný rutinér samočinně zkouší jedno volací
zařízení druhém. všemi svými bzu
čícími přístroji provádějícími složitá zapojování nám připadá bezmála straši
delnou. Dnes
známe četné lepší způsoby překládání drátů. tím, obě
strany používají obvodů, které jdou značné délce souběžně. Zvětší tím účinky slabého proudu mem
bránu, přitahováním membrána rozechvěna (např. Jedním přístro
jem mluvilo poslouchalo. Při telefonování na
veliké vzdálenosti používá zesilovacích elektronek, jinak odporem
vedení proud příliš zeslábl nebylo slyšet. Najde-li chybu, signál zvonkem žárovkou vyzna
čující chybné místo.
Přeslech. Zvláště důležité podzem-
285
. Tento proud budí podobné proudy sousedních drátech
jako kdyby část střídavého proudu přešla prvého drátu druhého. Oba
souběžné dráty tvoří skutečnosti desky kondenzátoru střídavý proud
může kondenzátorem procházet. Tak vznikne mezi kontakty žádané spojení. Přístroje nejen zapojují, ale také vyhledávají správnou
ústřednu, dávají oznamovací znamení, volací tón pro „obsazeno“, počítají,
kolik volání máte. Použitím mikrofonu můžeme dnes telefonovat
na libovolné vzdálenosti.každém bodovém kontaktu uhlíku odpor asi 400 uhlík měrný
odpor asi 2000krát větší než měď. Protéká-li proud vinutím okolo pólů jednom
směru, zesiluje magnetické pole;teče-li opačně, zeslabuje je. 500krát vteřinu),
a tím vzniká zvuk (membrána vysílá zvukové vlny). Chvěním membrány se
mění kontakty, tím odpor proud kmitá rytmu zvukových vln. Při telefonování slyšíme někdy mluvit ještě někoho jiného.
Samočinná telefonní ústředna nadmíru složitá. Natočením čísla, které volíme, vznikají různé proudové nárazy