to, jako bychom byli uvnitř mozku nějakého živého tvora dívali
se, jak pracuje. Tento proud budí podobné proudy sousedních drátech
jako kdyby část střídavého proudu přešla prvého drátu druhého. Protéká-li proud vinutím okolo pólů jednom
směru, zesiluje magnetické pole;teče-li opačně, zeslabuje je. Zvětší tím účinky slabého proudu mem
bránu, přitahováním membrána rozechvěna (např. Zvláště důležité podzem-
285
. Mouchu lezoucí membráně mikrofonu telefo
nu hlasitě slyšíme. Proměnlivý
proud jednom drátu přenášející řeč můžeme považovat jednoduchý
střídavý proud. Tak vznikne mezi kontakty žádané spojení. Natočením čísla, které volíme, vznikají různé proudové nárazy. Jejich
působením ovládá elektromagnet, který vyvolá svislý otočný pohyb
kontaktů.
První telefony měly tyčové magnety rukojeti dřeva.
Velký rozvoj telefonů vedl zavedení automatických telefonních ústře
den.
Samočinná telefonní ústředna nadmíru složitá. Různým uspořádáním křižováním (pře
kládáním) telefonních drátů zabráníme indukci, tím přeslechu. Oba
souběžné dráty tvoří skutečnosti desky kondenzátoru střídavý proud
může kondenzátorem procházet. všemi svými bzu
čícími přístroji provádějícími složitá zapojování nám připadá bezmála straši
delnou. 100 kontaktech najednou odpor
jen Proto tolik záleží správném dotyku zrnéček; jejich zdvojnásobení
sníží odpor polovinu zvýší dvojnásobně proud. Přístroje nejen zapojují, ale také vyhledávají správnou
ústřednu, dávají oznamovací znamení, volací tón pro „obsazeno“, počítají,
kolik volání máte.
Přijímač něhož posloucháme) dva póly měkkého železa upevněné
na koncích stálého magnetu. Tento magnet se
jmenuje polarizující magnet. 500krát vteřinu),
a tím vzniká zvuk (membrána vysílá zvukové vlny). tím, obě
strany používají obvodů, které jdou značné délce souběžně. Jedním přístro
jem mluvilo poslouchalo.každém bodovém kontaktu uhlíku odpor asi 400 uhlík měrný
odpor asi 2000krát větší než měď. Dnes
známe četné lepší způsoby překládání drátů. Citlivost
mikrofonu obdivuhodná. Při telefonování na
veliké vzdálenosti používá zesilovacích elektronek, jinak odporem
vedení proud příliš zeslábl nebylo slyšet. To
neznamená, naše vedení omylem připojeno němu. Není proto třeba telefonu
více křičet, telefonujeme-li větší vzdálenost, spíše tím provozu škodíme. Takový telefon stačil vzdálenost asi km,
dále již nebylo nic slyšet, protože odpor vedení byl příliš značný jemné
záchvěvy proudu tlumily. Najde-li chybu, signál zvonkem žárovkou vyzna
čující chybné místo. Chvěním membrány se
mění kontakty, tím odpor proud kmitá rytmu zvukových vln. Přístroj zvaný rutinér samočinně zkouší jedno volací
zařízení druhém. Při telefonování slyšíme někdy mluvit ještě někoho jiného.
Přeslech. Použitím mikrofonu můžeme dnes telefonovat
na libovolné vzdálenosti
