oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším
sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo
lestivě) asi jedna miliónu. 379. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků.
Doběhne-li vlna ucha,
pohybuje bubínkem dopředu
a zpět různým tlakem. Druhý vůz odevzdá
svůj pohyb třetímu opět zastaví. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Představme loko
motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu
a zastaví se. Tón závisí na
283
. Poblíž horní hra
nice slyšitelnosti např. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za
vteřinu. Výška
tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Tím se
podráždí nervy vnitřního ucha
a máme dojem zvuku. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Předně to
vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří
úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Pod názvem
„vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se
zvedá klesá.
Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň.
Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má
hmotu, což cítíme, když proti
nám vane vítr. 379. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja
zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Tón pianu má
kmitočet 256, obr.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Napětím svalů se
mění výška zvuku. Telefonie telefony
Obr. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy
neuslyší.118. tedy rozmezí velmi veliké. Náhlým nára
zem vzduch uvede jeho
pružností pohyb vzduch sou
sední tento pohyb přenáší
vzduchem jako pohyb vagó
nů. Prostá samohláska nepře
tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon
číme.
Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu.
Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru
úst. Protože vzduch lehký
a pružný, proběhne jím vlna
vzdálenost 1000 vte
řiny. Hlubší tón delší vlnu.
Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Ten představuje samohlásky souhlásky. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu,
který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu
