Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Telefonie telefony Obr. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. 379. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. tedy rozmezí velmi veliké.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem.118. Napětím svalů se mění výška zvuku. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Tón závisí na 283 . oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. 379. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Ten představuje samohlásky souhlásky. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Tón pianu má kmitočet 256, obr. Hlubší tón delší vlnu. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu