Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tón pianu má kmitočet 256, obr. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. 379. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Tón závisí na 283 . Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. tedy rozmezí velmi veliké. Zvukové vlny jsou však jiného druhu.118. Ten představuje samohlásky souhlásky. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. 379. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Telefonie telefony Obr. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Hlubší tón delší vlnu. Napětím svalů se mění výška zvuku. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme