Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ten představuje samohlásky souhlásky.118. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Telefonie telefony Obr. tedy rozmezí velmi veliké. Tón pianu má kmitočet 256, obr. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem).Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. 379. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Hlubší tón delší vlnu. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Tón závisí na 283 . hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. Napětím svalů se mění výška zvuku. 379. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví