Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. 379. Hlubší tón delší vlnu. Ten představuje samohlásky souhlásky. Telefonie telefony Obr. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Tón závisí na 283 . Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. tedy rozmezí velmi veliké. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. Tón pianu má kmitočet 256, obr. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu.118. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Napětím svalů se mění výška zvuku. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. 379. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny