Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. Hlubší tón delší vlnu. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. 379. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Telefonie telefony Obr. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Napětím svalů se mění výška zvuku.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Tón závisí na 283 . Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. 379. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Tón pianu má kmitočet 256, obr.118. Ten představuje samohlásky souhlásky. tedy rozmezí velmi veliké. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme