Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku.118. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. tedy rozmezí velmi veliké. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Telefonie telefony Obr. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. 379. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Napětím svalů se mění výška zvuku. Ten představuje samohlásky souhlásky. Tón pianu má kmitočet 256, obr. 379. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. Tón závisí na 283 . První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. Hlubší tón delší vlnu. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví