Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Ten představuje samohlásky souhlásky. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Tón závisí na 283 . Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Hlubší tón delší vlnu. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu.118. tedy rozmezí velmi veliké. Telefonie telefony Obr. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. 379. Tón pianu má kmitočet 256, obr. Napětím svalů se mění výška zvuku. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. 379. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku