Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků.118. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). 379. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Napětím svalů se mění výška zvuku. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Telefonie telefony Obr. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Tón pianu má kmitočet 256, obr. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. 379. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Hlubší tón delší vlnu. Tón závisí na 283 . Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Ten představuje samohlásky souhlásky. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. tedy rozmezí velmi veliké