Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. 379. Hlubší tón delší vlnu. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty). Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. 379. Tón závisí na 283 . Napětím svalů se mění výška zvuku. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší.Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Tón pianu má kmitočet 256, obr.118. oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu. Ten představuje samohlásky souhlásky. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Telefonie telefony Obr. tedy rozmezí velmi veliké