Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 286 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Předně to vytváření zvuku hrtanu, kde dvě blány, hlasivky, napínané svaly, tvoří úzkou štěrbinu chvějí se, proudí-li mezi nimi vzduch. Zvuková vlna šíří vzduchem rychlostí 335 vteřinu. Tím se podráždí nervy vnitřního ucha a máme dojem zvuku. Představme loko­ motivu posunující dlouhou řadu vagónů, která vrazí prvního vagónu a zastaví se. Vnímáme tak zvuky asi 20000 kmitů za vteřinu. Telefonie telefony Obr. Tento zvuk sám sobě není řečí, pouze tón hlasu, který stoupá klesá přízvukem mluvené věty, nebo stálý při zpěvu. Poblíž horní hra­ nice slyšitelnosti např. Zvukové vlny jsou však jiného druhu. Hlubší tón delší vlnu. Náhlým nára­ zem vzduch uvede jeho pružností pohyb vzduch sou­ sední tento pohyb přenáší vzduchem jako pohyb vagó­ nů. Tím první vůz zastaví, ale pohybuje nyní druhý. Druhý vůz odevzdá svůj pohyb třetímu opět zastaví. Protože vzduch lehký a pružný, proběhne jím vlna vzdálenost 1000 vte­ řiny.118. Doběhne-li vlna ucha, pohybuje bubínkem dopředu a zpět různým tlakem. Jazyk dělí ústa dvě dutiny, prvou jazykem otvorem mezi ja­ zykem patrem) druhou vpředu otvorem mezi rty).Tak proběhne vlna pohybu celou řadou. Mluvíme-li, vytváříme dva rozličné druhy zvuku zároveň. Stářím ztrácejí lidé schopnost slyšet vysoké tóny. tedy rozmezí velmi veliké. Vzduch jistě pružnější než nárazníky (vzpomeňte pneumatiky) má hmotu, což cítíme, když proti nám vane vítr. Ten představuje samohlásky souhlásky. Prostá samohláska nepře­ tržitý zvuk, souhláska způsob, kterým tento zvuk začínáme nebo kon­ číme. Dále vytváříme stálý doprovod rychle proměnlivých zvuků změnou tvaru úst. Napětím svalů se mění výška zvuku. První vůz posune druhému stlačí zpruhy nárazníků. hvízdání netopýrů, které mnohý člověk nikdy neuslyší. 379. Pod názvem „vlna“ obyčejně představujeme vlnky pobíhající hladině vody, která se zvedá klesá. Výška tónů určena počtem kmitů vteřinu (kmitočtem). Tón pianu má kmitočet 256, obr. 379. Tón závisí na 283 . oblasti 500 1000 kmitů vteřinu rozdíl mezi nejslabším sotva slyšitelným zvukem nejsilnějším zvukem (který slyšíme bo­ lestivě) asi jedna miliónu