Mýdlová bublinka kladné straně nabita kladně.
Pamatujme, staré neujasněné názory elektřině jsoui představě elek
trického „náboje“, která vznikla bývalého elektrického fluida lpícího na
předmětech.
Z hliníkové fólie vystřihne asi široký motýlek. plošinách vzdálených asi sebe
a izolovaných podlahy skleněnými čočkami stojí dva lidé. Když elektrika nepracuje, jsou
bubliny veliké. Pustíme-li něj světlo, je,iluze dokonalá. Neznamená to, větší množství
bylo rozděleno elementární náboje (že byla elektřina zrnitá), tělesech
jsou náboje spojeny, samostatně však nedá vzít menší kousek než e
(jako voda spojena samostatně můžeme nabrat malou kapku). 6. Motýlek přiskočí tyči, lpí pak tře-
petavě odletí jako živý (zůstane-li tyči lpět, stačí tyčí trochu trhnout,
aby odletěl). Vzduch pln bublinek rychle křižujících
prostor. Každá
osoba vyfukuje trubičkou mýdlové bubliny.10~19 coulombů, elektronech záporný, protonech kladný. odpuzována
mužem, který vyfukuje, přitahována jeho protějškem. Létají tak kapičky mýdlové vody chvíli jsou oba muži celí
mokří. Bublinky se
trhají trubičky zcela malé letí vzduchem druhé osobě.
25
. Když dvě bublinky cestou srazí vzduchu, vybijí spadnou
k zemi. neodpovídá modernímu výkladu.
7. Stejně platí
o záporně nabitých bublinkách. Když sklo tře, poskakuje dřeň mezi dnem
a víkem. Plošiny jsou
připojeny elektriku, která nabíjí jednu kladně, druhou záporně. Ebonitovou tyč prudce
třeme, slyšet silný praskot. Fólie tlustá 0,0005
mm stříhá mezi listy papíru, nichž prodává.
Z nesčetných pokusů, které dokazují přitahování odpuzování, vyniká
snad nejlépe pokus bublinkami. Točíme-li elektrikou, nabíjejí foukači bublin. Nasta-
víme-li prst, přilétne motýlek němu, sedne něj hned zas odletí (prst je
kladný).tyč), pak prudce odletí, protože dostala záporný náboj dva záporné náboje
se odpuzují. Můžeme motýlka
vést tyčí, která jej honí vzduchem, když čtvrt metru něho.
Jiný pokus: Několik panáčků bezové dřeně (nebo kuliček) vloží do
skříňky skleněným víkem.
V žádné vědecké laboratoři světa nepodařilo zjistit kladně nebo zá
porně nabitém tělese náboj menší než udané Bylo proto dohodnuto, že
náboj elementární náboj, nejmenší samostatně pozorovaný nebo —
náboj, čili jeden atom elektřiny, jak bylo podrobně objasněno odd. Elementární elektrický náboj
Pokusně bylo zjištěno, nejmenší elektrický náboj, jaký může existovat,
je 1,60.
Každý jiný náboj musí být nezbytně násobkem celého počtu elementárních
nábojů (protože nedá dělit)
