Zavedení kladné záporné elektřiny pro
praxi vysoce důležité usnadní výklad. Nad skladišti
střeliva bývají upraveny řídké sítě drátů; lépe, když nejsou izolovány
od země (mohla přeskočit jiskra mezi sítí nějakým uzemněným před
mětem pod ní).
Ebonitová tyč třená flanelem nabije záporně. Ebonitová tyč přitahuje fólii. Flanelyse nabije kladně. Skleněná tyč třená hedvábím nabije
kladně, hedvábí nabije záporně. Má-li vodič tvar duté nádoby, náboj
na povrchu, vnitřek bez náboje. Fólie zvedne hrot
a přiskočí tyči podle Chvíli tyče lpí, než nabije záporně (stejně jako
Obr.
Obou nábojů stejné množství. Uvnitř sítě není žádné pole. Tak odpuzují elektrony, klidné náboje
se shromažďují povrchu vodičů. Podobně nabíjí řemen stroje na
mazaný kalafunou, aby neklouzal; dával jiskry dlouhé.vlevo záporný náboj vpravo. Prakticky bylo vyzkoušeno, tomu stačí obal řídké drátěné sítě
(nebo plechová stěna) všech stran uzavřený.
24
. 2). Obr. na
něm nedostatek elektronů nahradí, stane těleso neelektrickým.
Je-li záporných elektronů tělese nadbytek, jeví těleso záporně elek
trické; je-li jich nedostatek, jeví kladně elektrické.
Dosti často máme chránit nějaký prostor před vniknutím elektrického
pole. Přiblížíme záporně nabitou
ebonitovou tyč podle Horní část fólie nabíjí kladně, jako kdyby ebo
nitová tyč přitahovala kladnou elektřinu fólie (jak uslyšíme později, jsou
v nenabité fólii obě elektřiny, ale jich stejně). Dva stejné náboje lehkých
(bezových) kuličkách odpuzuji, dva
nestejné náboje přitahuji. Elektron běžná částice záporné
elektřiny, „atom elektřiny“.
Tím náboje snadno rozeznáme.
V praxi veliký význam, třeba při ochraně proti blesku.
Pokusy dokazující přitahování odpuzování zelektrováných těles: Na
kovové desce leží kousek hliníkové fólie (obr. Přivádíme-li na
kladně nabité těleso elektrony, stává těleso méně elektrickým. Protože
záleží počtu elektronů, jde skutečně elektrické množství čili náboj. 3).
Dva stejné náboje odpuzují, dva nestejné náboje přitahují (obr. Tento název trochu nezvyklý, ale fyzi
kálně správný. Avšak výklad snazší
a pochopitelnější, přidržíme-li teorie dvojí elektřině. Bylo tomu podobně Země, kdyby
byla dutá; těleso uvnitř bylo přitahováno všech stran stejně, byl by
tam beztížný stav (jako vesmíru)
