Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 26 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Můžeme představit, koncích silových čar cosi nehmatatel- ného nazývá elektrický náboj. Z některých látek, jako jantaru, ebonitu, skla, síry, elektřina rychle ne­ uteče, jsou nevodiče elektřiny čili izolanty (izolant dielektrikum; obě slova značí totéž). 23 . Protože mají volné elek­ trony velikou energii, nezrychlí ohřevem vodiče. Náboj jejich povrchu mizí pomalu. vodičů náboj vždy povrchu (plošný). Podobně zelektrovat třením všechno, ale vzniklá elektřina obyčejně hned uteče. Vycházejí tělesa prostoru všemi směry, jakmile dostalo zelektrováním náboj. Misto desek mohou být zvonečky, vzniká elektrická zvonková hra. Můžete zkusit hřebenem. Ebonit dostal tedy třením schopnost přitahovat lehké předměty; říkáme, že dostal elektrický náboj, zelektrován. Napětí působí pohyb volných elektronů vodičem.e e B l 1 L L i mříži libovolně pohybovat. Můžeme mluvit o’množství elektrického^náboje. Kýve-li mezi dvěma nestejně nabitými deskami vodič (obr. Mluvíme elektronovém plynu, který je držen povrchovými silami vodiči usnadní výklad elektrické tepelné vodivosti. kov roztaví dřív, než mohou elektrony zrychlit. Toto’označení zavedl roku 1778 Lichtenberg. Zelektrovaný předmět přitahuje tedy lehké hmoty, jako kdyby mezi nimi byla napjata neviditelná gumová vlákna; říkáme jim silové čáry (též siločáry). Proto valenční elektrony jmenují také elektrony volné. Běží směrem záporného pólu kladnému, protéká elektrický proud. 6. Když vodič ohřeje, zvětší kmitání atomů krystalové mříži a čekali bychom, vzroste rychlost volných elektronů. Látka, níž elektřina uteče (jako voda sítem), jmenuje vodič elektřiny. Zkušenost ukázala roku 1733 (Charles Fay), tento náboj dvojí, kladný záporný, —. Elektrickým náboj vždy vázán hmotu, samotný nemůže existovat. Palička izo­ lovaném vlákně kmitá mezi zvonky, při­ pojenými opačným pólům influenčni elektriky. elektrický náboj? Třeme-li ebonitovou tyč kouskem flanelu, přitahuje pak tyč malé kousky papíru. Tepelné kmitání ato­ movou mříž rozruší, tj. 1), aby se střídavě obou dotýkal, klesá náboj desek při každém dotyku, čili vodič přenášívtomto případě kladný náboj Obr. Bílý popel spáleného papíru, který je hodně lehký, přiskočí většímu hřebenu vzdálenost čtvrt metru. Přenos nábojů mezi deskami. Nevzroste však, všechno teplo spotřebuje jen kmitání mříže