Nevzroste však,
všechno teplo spotřebuje jen kmitání mříže.
23
. Zkušenost ukázala roku
1733 (Charles Fay), tento náboj dvojí, kladný záporný, —.
Misto desek mohou být zvonečky, vzniká
elektrická zvonková hra. Bílý popel spáleného papíru, který
je hodně lehký, přiskočí většímu hřebenu vzdálenost čtvrt metru.
Proto valenční elektrony jmenují také elektrony volné. 1), aby
se střídavě obou dotýkal, klesá náboj
desek při každém dotyku, čili vodič
přenášívtomto případě kladný náboj
Obr. Podobně zelektrovat třením
všechno, ale vzniklá elektřina obyčejně hned uteče.
Ebonit dostal tedy třením schopnost přitahovat lehké předměty; říkáme, že
dostal elektrický náboj, zelektrován. Přenos nábojů mezi deskami. Protože mají volné elek
trony velikou energii, nezrychlí ohřevem vodiče.
Můžeme mluvit o’množství elektrického^náboje. kov roztaví dřív, než mohou elektrony zrychlit. Náboj jejich povrchu mizí pomalu.
Vycházejí tělesa prostoru všemi směry, jakmile dostalo zelektrováním
náboj. Tepelné kmitání ato
movou mříž rozruší, tj.
Elektrickým náboj vždy vázán hmotu, samotný nemůže existovat. Napětí působí
pohyb volných elektronů vodičem.
Toto’označení zavedl roku 1778 Lichtenberg. Palička izo
lovaném vlákně kmitá mezi zvonky, při
pojenými opačným pólům influenčni
elektriky. Můžete zkusit hřebenem.e
e
B
l
1
L
L
i
mříži libovolně pohybovat. Mluvíme elektronovém plynu, který je
držen povrchovými silami vodiči usnadní výklad elektrické tepelné
vodivosti. Když vodič ohřeje, zvětší kmitání atomů krystalové mříži
a čekali bychom, vzroste rychlost volných elektronů.
6. Látka, níž elektřina
uteče (jako voda sítem), jmenuje vodič elektřiny. elektrický náboj?
Třeme-li ebonitovou tyč kouskem flanelu, přitahuje pak tyč malé kousky
papíru. Můžeme představit, koncích silových čar cosi nehmatatel-
ného nazývá elektrický náboj. Běží směrem záporného pólu kladnému,
protéká elektrický proud.
Zelektrovaný předmět přitahuje tedy lehké hmoty, jako kdyby mezi nimi
byla napjata neviditelná gumová vlákna; říkáme jim silové čáry (též siločáry).
Z některých látek, jako jantaru, ebonitu, skla, síry, elektřina rychle ne
uteče, jsou nevodiče elektřiny čili izolanty (izolant dielektrikum; obě
slova značí totéž). Kýve-li mezi dvěma nestejně
nabitými deskami vodič (obr. vodičů náboj vždy povrchu
(plošný)
