Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 26 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
23 . Vycházejí tělesa prostoru všemi směry, jakmile dostalo zelektrováním náboj. Když vodič ohřeje, zvětší kmitání atomů krystalové mříži a čekali bychom, vzroste rychlost volných elektronů. Podobně zelektrovat třením všechno, ale vzniklá elektřina obyčejně hned uteče. Můžeme mluvit o’množství elektrického^náboje. Proto valenční elektrony jmenují také elektrony volné. Zkušenost ukázala roku 1733 (Charles Fay), tento náboj dvojí, kladný záporný, —. Přenos nábojů mezi deskami. Z některých látek, jako jantaru, ebonitu, skla, síry, elektřina rychle ne­ uteče, jsou nevodiče elektřiny čili izolanty (izolant dielektrikum; obě slova značí totéž). elektrický náboj? Třeme-li ebonitovou tyč kouskem flanelu, přitahuje pak tyč malé kousky papíru. Ebonit dostal tedy třením schopnost přitahovat lehké předměty; říkáme, že dostal elektrický náboj, zelektrován. kov roztaví dřív, než mohou elektrony zrychlit. 1), aby se střídavě obou dotýkal, klesá náboj desek při každém dotyku, čili vodič přenášívtomto případě kladný náboj Obr. Misto desek mohou být zvonečky, vzniká elektrická zvonková hra. vodičů náboj vždy povrchu (plošný). Palička izo­ lovaném vlákně kmitá mezi zvonky, při­ pojenými opačným pólům influenčni elektriky. Látka, níž elektřina uteče (jako voda sítem), jmenuje vodič elektřiny. Toto’označení zavedl roku 1778 Lichtenberg. Elektrickým náboj vždy vázán hmotu, samotný nemůže existovat.e e B l 1 L L i mříži libovolně pohybovat. Mluvíme elektronovém plynu, který je držen povrchovými silami vodiči usnadní výklad elektrické tepelné vodivosti. Můžete zkusit hřebenem. Napětí působí pohyb volných elektronů vodičem. Zelektrovaný předmět přitahuje tedy lehké hmoty, jako kdyby mezi nimi byla napjata neviditelná gumová vlákna; říkáme jim silové čáry (též siločáry). Kýve-li mezi dvěma nestejně nabitými deskami vodič (obr. 6. Můžeme představit, koncích silových čar cosi nehmatatel- ného nazývá elektrický náboj. Tepelné kmitání ato­ movou mříž rozruší, tj. Náboj jejich povrchu mizí pomalu. Protože mají volné elek­ trony velikou energii, nezrychlí ohřevem vodiče. Běží směrem záporného pólu kladnému, protéká elektrický proud. Bílý popel spáleného papíru, který je hodně lehký, přiskočí většímu hřebenu vzdálenost čtvrt metru. Nevzroste však, všechno teplo spotřebuje jen kmitání mříže