Vycházejí tělesa prostoru všemi směry, jakmile dostalo zelektrováním
náboj.
Z některých látek, jako jantaru, ebonitu, skla, síry, elektřina rychle ne
uteče, jsou nevodiče elektřiny čili izolanty (izolant dielektrikum; obě
slova značí totéž).e
e
B
l
1
L
L
i
mříži libovolně pohybovat. Látka, níž elektřina
uteče (jako voda sítem), jmenuje vodič elektřiny.
Zelektrovaný předmět přitahuje tedy lehké hmoty, jako kdyby mezi nimi
byla napjata neviditelná gumová vlákna; říkáme jim silové čáry (též siločáry). Náboj jejich povrchu mizí pomalu. Protože mají volné elek
trony velikou energii, nezrychlí ohřevem vodiče. Kýve-li mezi dvěma nestejně
nabitými deskami vodič (obr. Když vodič ohřeje, zvětší kmitání atomů krystalové mříži
a čekali bychom, vzroste rychlost volných elektronů. Můžete zkusit hřebenem. Mluvíme elektronovém plynu, který je
držen povrchovými silami vodiči usnadní výklad elektrické tepelné
vodivosti. Podobně zelektrovat třením
všechno, ale vzniklá elektřina obyčejně hned uteče.
Můžeme mluvit o’množství elektrického^náboje. Napětí působí
pohyb volných elektronů vodičem. elektrický náboj?
Třeme-li ebonitovou tyč kouskem flanelu, přitahuje pak tyč malé kousky
papíru. vodičů náboj vždy povrchu
(plošný).
Ebonit dostal tedy třením schopnost přitahovat lehké předměty; říkáme, že
dostal elektrický náboj, zelektrován. Můžeme představit, koncích silových čar cosi nehmatatel-
ného nazývá elektrický náboj.
Elektrickým náboj vždy vázán hmotu, samotný nemůže existovat. Palička izo
lovaném vlákně kmitá mezi zvonky, při
pojenými opačným pólům influenčni
elektriky. Nevzroste však,
všechno teplo spotřebuje jen kmitání mříže.
Toto’označení zavedl roku 1778 Lichtenberg. Tepelné kmitání ato
movou mříž rozruší, tj. Bílý popel spáleného papíru, který
je hodně lehký, přiskočí většímu hřebenu vzdálenost čtvrt metru.
Proto valenční elektrony jmenují také elektrony volné.
6. 1), aby
se střídavě obou dotýkal, klesá náboj
desek při každém dotyku, čili vodič
přenášívtomto případě kladný náboj
Obr.
23
. Zkušenost ukázala roku
1733 (Charles Fay), tento náboj dvojí, kladný záporný, —. Přenos nábojů mezi deskami. kov roztaví dřív, než mohou elektrony zrychlit.
Misto desek mohou být zvonečky, vzniká
elektrická zvonková hra. Běží směrem záporného pólu kladnému,
protéká elektrický proud
