Přenos nábojů mezi deskami. Můžete zkusit hřebenem. Zkušenost ukázala roku
1733 (Charles Fay), tento náboj dvojí, kladný záporný, —. Napětí působí
pohyb volných elektronů vodičem. 1), aby
se střídavě obou dotýkal, klesá náboj
desek při každém dotyku, čili vodič
přenášívtomto případě kladný náboj
Obr. elektrický náboj?
Třeme-li ebonitovou tyč kouskem flanelu, přitahuje pak tyč malé kousky
papíru.
Misto desek mohou být zvonečky, vzniká
elektrická zvonková hra. Palička izo
lovaném vlákně kmitá mezi zvonky, při
pojenými opačným pólům influenčni
elektriky.
Proto valenční elektrony jmenují také elektrony volné.e
e
B
l
1
L
L
i
mříži libovolně pohybovat.
Elektrickým náboj vždy vázán hmotu, samotný nemůže existovat. Nevzroste však,
všechno teplo spotřebuje jen kmitání mříže.
Můžeme mluvit o’množství elektrického^náboje. kov roztaví dřív, než mohou elektrony zrychlit. Když vodič ohřeje, zvětší kmitání atomů krystalové mříži
a čekali bychom, vzroste rychlost volných elektronů. Můžeme představit, koncích silových čar cosi nehmatatel-
ného nazývá elektrický náboj.
Ebonit dostal tedy třením schopnost přitahovat lehké předměty; říkáme, že
dostal elektrický náboj, zelektrován. Kýve-li mezi dvěma nestejně
nabitými deskami vodič (obr.
Z některých látek, jako jantaru, ebonitu, skla, síry, elektřina rychle ne
uteče, jsou nevodiče elektřiny čili izolanty (izolant dielektrikum; obě
slova značí totéž). Bílý popel spáleného papíru, který
je hodně lehký, přiskočí většímu hřebenu vzdálenost čtvrt metru. Mluvíme elektronovém plynu, který je
držen povrchovými silami vodiči usnadní výklad elektrické tepelné
vodivosti.
6.
23
. Náboj jejich povrchu mizí pomalu. Běží směrem záporného pólu kladnému,
protéká elektrický proud.
Vycházejí tělesa prostoru všemi směry, jakmile dostalo zelektrováním
náboj.
Toto’označení zavedl roku 1778 Lichtenberg. vodičů náboj vždy povrchu
(plošný). Podobně zelektrovat třením
všechno, ale vzniklá elektřina obyčejně hned uteče. Tepelné kmitání ato
movou mříž rozruší, tj.
Zelektrovaný předmět přitahuje tedy lehké hmoty, jako kdyby mezi nimi
byla napjata neviditelná gumová vlákna; říkáme jim silové čáry (též siločáry). Látka, níž elektřina
uteče (jako voda sítem), jmenuje vodič elektřiny. Protože mají volné elek
trony velikou energii, nezrychlí ohřevem vodiče
