Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 25 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Atomy kovů jsou krystalech seřa­ zeny pravidelné prostorové mřížky. Zde vedení elektřiny spojeno přímým transportem látky. tedy průchod elektřiny tomto případě spojen zvětšováním váhy katody a ubýváním váhy anody; složitých solí není nijak jednoduchý. Popsaným způsobem se pohybují elektrony látkou, mohou však pohybovat volným prostorem (jiskra) elektřina může procházet vodivým roztokem kovových solí čili elektrolytem. Proto jsou součásti sob vodě uvolněny čili disociovány.tróny atomy, tím vzniká ztráta, která musí být hrazena napětím zdroje na vodič připojeného. Udělíme-li elektronům velkým napětím velkou rychlost, nesměřují již anodě, ale vytvoří svazek prostorem letících elek­ tronů, jak můžeme pozorovat katodové trubici. Její elektrony jsou jádru vázány poměrně slabě, mohou od­ loučit. Projevuje zahřátím vodiče jako Jouleovo teplo. Také tomto případě fyzikální pochod složitýa vyžaduje zvláštní studium. Aby nebylo třeba velkých napětí pro uvolnění elektronů kovu, užije katody žhavené, níž elektrony unikají snadněji, neboť tepelná energie přemáhá zde výstupní práci potřebnou, aby elektron vystoupil kovu. Jsou-li však pásma velmi blízko, jsou-li prostorech mezi atomy vtrou- šené nečistoty nebo umělé příměsi, chová hmota jako polovodič. Soudržnost mezi jednotlivými součástmi kovové soli, například soli kuchyňské (což je chlorid sodný obsahuje molekule jeden atom sodíku jeden atom chlóru), závisí prostředí, němž sůl je, přesně řečeno dielektrické konstantě prostředí, čím větší konstanta, tím úměrně klesají soudržné síly, proto ve vodě, která konstantu asi 60, klesnousoudržnésílyna šedesátinu. Slupka drah elektronů, která jádra nejdále, nebývá elektrony plně obsazena. Přebytek záporných elektronů proudí tam, kde jich nedostatek, ale spojení látkou, neboť katodě bude z roztoku modré skalice vylučovat měď anodě kyselina sírová. Průchod elektronů polovodičem však velmi složitý; hlavní rozdíl mezi vodivým kovem polovodičem tom, elektrickýodpor kovového vodiče otep­ lením roste, kdežto odpor polovodiče oteplením klesá. Nejsou-li pásma, kde elektrony probíhají, spojitá, nemohou elektrony hmotou protékat, pak se jeví hmota jako izolant. interferenční kruhy, které lze vysvětlit jen vlnovou teorií. Valenční elektrony mohou této 22 . Upravíme-li vhodné elektrody skleněné nádobě, níž vyčerpáme vzduch, mohou při dostatečném napětí elektrony procházet katody k anodě volným prostorem. Vložíme-li roztoku kovové elektrody spojené zdrojem napětí, budou jednotlivé součásti čili ionty pohybovat jednak směru kladné elektrodě čili anodě, jednak k záporné elektrodě čili katodě. Říkáme jim elektrony valenční. Jako ilustrace neznámých vlast­ ností hmoty slouží zde úkaz, letící elektron chová jako světelný paprsek, projde-li tenkou kovovou blankou, přičemž vytvoří tzv