Měří hlavně viditelné
světlo, změna teploty značně mění jeho citlivost.
Fotoelektrický odpor: Dopadající záření uvolňuje polovodiče (selenu,
teluru, sirníku olovnatého PbS aj.) dopadem světla uvolňují elektrony. 179 dopadá
záření tenký průsvitný kovový povlak ležící polovodiči (cesium, selen
aj. infračervené rentge
nové záření. Vznikají tak fotoelektrické snímače, hlavně fotoelektrické odpory,
hradlové články, emisní fotočlánky (fotonky) násobiče elektronů.
56. 18). Podle obr. Hradlový fotočlánek.
154
. Napětí mechanické energie
Poznali jsme již přímou přeměnu práce elektřinu třením.) elektrony, které zvyšují jeho vodivost
(tzv. fotografické
expozimetry. elektrárnách sice také vyrábí
elektřina mechanické energie, ale oklikou přes indukci.
Také může náboj vyvolat deformací těles, např. Podobně jsou konstruo
vány elektrostatické generátory laboratořích, nichž byl výklad obr.55. Při vnitřním fotoefektu uvolněné elektrony neopustí hmotu
(proto „vnitřní“).
'o
*0
Obr. 179) podobají odporovým článkům,
ale využívají ještě usměrňovači schopnosti styku mezi polovodičem ko
vem, kde procházejí fotoelektrický vzniklé elektrony jedním směrem lépe
než druhým. Článek zdrojem elektromotorické síly. Zjišťuje tak např. Nevýhodou velká setrvačnost, při kmitajícím světelném toku
klesá citlivost. Emisní fotočlánek. 26). Obr. 181. stlačením některých
krystalů (piezoelektrický jev, odd. influenční elektriky (obr. Bylo zjištěno, že
vlastní tření při výrobě elektřiny zcela podřadné, jen způsob, jak
přivedeme lepšího styku největší plochy. Tak pracují např.
Hradlové fotoelektrické blanky (obr. 19. Při osvětlení jedním luxem dává každý cm2 plochy proud asi
0,1 [xA. 179. Napětí světelné energie
Světlo dopadající některé látky může ovládat jejich elektrické vlast
nosti. vnitřní fotoelektrický jev). tom jsou
založeny třecí, popř
