Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 157 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) dopadem světla uvolňují elektrony. 181. Fotoelektrický odpor: Dopadající záření uvolňuje polovodiče (selenu, teluru, sirníku olovnatého PbS aj.) elektrony, které zvyšují jeho vodivost (tzv. Bylo zjištěno, že vlastní tření při výrobě elektřiny zcela podřadné, jen způsob, jak přivedeme lepšího styku největší plochy. vnitřní fotoelektrický jev). influenční elektriky (obr. fotografické expozimetry. Vznikají tak fotoelektrické snímače, hlavně fotoelektrické odpory, hradlové články, emisní fotočlánky (fotonky) násobiče elektronů. Při osvětlení jedním luxem dává každý cm2 plochy proud asi 0,1 [xA. 179) podobají odporovým článkům, ale využívají ještě usměrňovači schopnosti styku mezi polovodičem ko­ vem, kde procházejí fotoelektrický vzniklé elektrony jedním směrem lépe než druhým. Podobně jsou konstruo­ vány elektrostatické generátory laboratořích, nichž byl výklad obr. 179 dopadá záření tenký průsvitný kovový povlak ležící polovodiči (cesium, selen aj. Tak pracují např. 'o *0 Obr. Zjišťuje tak např. Podle obr. infračervené rentge­ nové záření. 26). Nevýhodou velká setrvačnost, při kmitajícím světelném toku klesá citlivost. 56. 154 . 19. Napětí světelné energie Světlo dopadající některé látky může ovládat jejich elektrické vlast­ nosti. 18). Také může náboj vyvolat deformací těles, např. stlačením některých krystalů (piezoelektrický jev, odd. 179. Emisní fotočlánek. Hradlový fotočlánek. Měří hlavně viditelné světlo, změna teploty značně mění jeho citlivost. elektrárnách sice také vyrábí elektřina mechanické energie, ale oklikou přes indukci. Napětí mechanické energie Poznali jsme již přímou přeměnu práce elektřinu třením. tom jsou založeny třecí, popř. Hradlové fotoelektrické blanky (obr. Článek zdrojem elektromotorické síly. Při vnitřním fotoefektu uvolněné elektrony neopustí hmotu (proto „vnitřní“). Obr.55