Emitované elektrony do
padají sekundární katodu (dynodu), níž vyrážejí pětkrát víc nových
elektronů. 427, aj. 100 V,
dopadají všechny katodou emitované elektrony anodu obvodem
protéká proud vytvářející odporu napětí UR. 182, níž jsou elektrody vyčerpané
baňce.
Pro rychle kmitající záření hradlový fotočlánek velkou setrvačnost
a nahradí vakuovou fotonkou obr. 182. Tím
protéká obvodem proud kmitající stejně jako světlo (obr. 182). Bývá dynod sebou, zesílení pak 107 násobné. tech
nice podobné fotočlánky značně rozšířily.
plynem, jehož atomy emitované elektrony ionizují, tím zvětšuje anodový
proud. Při vnějším fotoefektu
vyjdou uvolněné elektrony ven osvětlené hmoty.), nebo zachytí odraz světla od
předmětu (měří lesk, otáčky, drsnost povrchu, barvitost aj. Fotoelektrické vrstvy katodě volí podle vlnové délky záření
(povlak osmia, cesia aj. vnější
fotoelektrický jev).). Mohou otvírat dveře, ovládat
stroje, hlídají pokladny. Projde-li někdo chodbou, přeruší paprsek světla
vysílaný napříč chodbou fotonky, tím přeruší proud fotonce, který
např. Anodový proud úměrný zářivému toku.
Fotočlánek buď reaguje záření, které vydává předmět (měří hustotu
kouře, kapalin; barevných pyrometru, aj.
Fotonásobič podstatně zvyšuje citlivost fotonek.), nebo ovládá
cloněním světla (počítání výrobků dopravním pásu, měření tloušťky
vláken, výšky hladiny taveniny, zvukovém filmu, obr. 180—181, katodě fotoelektrický
citlivou vrstvu, která při osvětlení emituje (vysílá) elektrony (tzv.). Fotonky bývají též plněny
Obr. Kladná sběrná smyčka drátku, anoda, sbírá
elektrony vyražené cesia světlem, které dopadlo okénkem baňky.
155
. Je-li anodové napětí dost veliké, např.Emisní fotočlánek (fotonka), obr. přidržoval elektromagnet, zapne signál, motor pohonu dveří nebo
pohyblivého schodiště aj
