Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 156 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hromosvody bývají mnohdy špatném stavu stářím, korozí, nedoko­ nalou údržbou. Blesk hledá cestu nejmenšího odporu (vzduch izolant), proto nejěastěji uhodí vysokých předmětů nebo místech, kde nejvíce vodivá půda (u potoků, jezer, nad ložisky kovů). Zapojeni trojfázového asynchronního motoru kotvou nakrátko kondenzátory vyrov­ náni úČiníku. 178. Hromosvod.(praskot) vznikne okamžitě celé délce blesku, ale než nám různých částí dráhy blesku doběhne, trvá několik vteřin, když blesk dlouhý 2 km, mezi začátkem koncem hřmění rozdíl skoro vteřin blesk je už dávno pryč. Spolehlivější hře­ benové vedení, které olemuje výčnělky hrany střeše, spojeno okapem a všemi kovovými předměty, jak ukázal obr. Budovy chráníme proti blesku hromosvody, obr. 178. vynálezce hromo­ svodu nás pokládá Diviš (roku 1754), cizině známější Franklin (roku 1775).). Rejnok tak získává napětí i přes 300 Živočišná elektřina velký význam lékařství, kde umožní vyšetření některých chorob (elektrokardiograf srdečních chorob, elektro- encefalograf mozkových nervových chorob aj. Zvlášť důležité dobré uzemnění. 177. Funkce hromo­ svodu nezáleží ovšem jen „zlacené“ mosazné špičce. Předpisy nařizují, aby nejméně jednou tři roky po každém úderu blesku prohlédl hromosvod odborný znalec. zakreslena ochrana nulováním. Napětí fyziologické energie Každý sval nerv při práci zdrojem elektřiny. Blesk zúrodňuje půdu, níž uhodí. 54. Obr. 153 . Obr. 178