Vzniká rozdíl napětí buď mezi dvěma
mraky, nebo mezi mrakem zemí, který vyrovná nevodivým vzduchem
velikou jiskrou, bleskem. Přeskakovaly
jiskry, které pes znamenitě cítil. Bouřkové mraky jsou
asi 1000 nad zemí. hřmění bývá
dlouhé.8 2640 daleko. Vztáhneme-li pak ruku klice dveří, může přeskočit praskající
jiskra cítíme bodnutí. Děcko bavívalo tím, poskakovalo koberci
a pak dotklo prstem citlivého nosu psa, který dřímal ohně. Vznik elektřiny přírodě
Vzduch vodní párou, který pohybuje vlivem tepla větru, tvoří
mraky, jež nabíjejí elektřinou. Pro své velmi vysoké napětí však
blesk značný ničivý účinek. Jsou však zvláštní druhy blesků (kulové aj. cestě odpaří vodu, kterou naráží odráží
vzduch stranou; tím vzniká tlaková vlna, hřmění.
53. Napětí blesku asi miliarda voltů, proud asi 000 A
náboj však maličký, jen asi coulombů, proto energie blesku
poměrně malá, jen asi 5000 kWh. Přejedete-li rukou vlasech, vy
tvoříte elektrické pole úkazy, které dosud čekají podrobné vysvětlení.
Známe velké množství zdrojů napětí, nichž probereme hlavní:
vznik elektřiny přírodě (blesky),
napětí fyziologické energie (svaly, rejnok),
napětí mechanické energie (třením, piezoelektřina),
napětí světelné energie (fotočlánky, fotonky),
napětí tepelné energie (termočlánky),
napětí chemické energie ((galvanické články, akumulátory),
napětí magnetické energie (indukcí). Blesk potrvá sotva tisícinu
vteřiny, ale vzduch, jímž prošel, zůstane chvíli vodivý prvým bleskem
proběhne ještě několik výbojů.
V oblastech, kde velmi suchý vzduch, vytopených místnostech vzniká
elektrický náboj našem těle tím, jdeme koberci, třením podešví
o koberec.
Není dosud zjištěno, jak vznikají obrovské elektrické náboje mračnech,
jen ví, tom mají podíl dešťové kapky. Uslyšíme-li zahřmění vteřin po
spatření blesku, blesk asi 330.stačí styk dvou nestejných, hmot.
Největší význam dnes poslední způsob, neboť tak vyrábí elektřina
v elektrárnách generátorech dynamech stejnosměrný proud, alter
nátorech střídavý proud) poháněných parními turbínami výkonu ně
kolik set tisíc kW.),
jejichž chování není ještě plně objasněno. proto, ozvěna zdálky, jak často chybně píše: hřmot
152
. Je-li blesk zakryt mraky, pozo
rujeme obloze pouze jeho odlesk (blýskání časy). rychlosti jeho šíření,
asi 330 m/s, určíme vzdálenost blesku. Proto vidíme blesk déle
