Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 155 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přejedete-li rukou vlasech, vy­ tvoříte elektrické pole úkazy, které dosud čekají podrobné vysvětlení. 53. Pro své velmi vysoké napětí však blesk značný ničivý účinek. Největší význam dnes poslední způsob, neboť tak vyrábí elektřina v elektrárnách generátorech dynamech stejnosměrný proud, alter­ nátorech střídavý proud) poháněných parními turbínami výkonu ně­ kolik set tisíc kW. Není dosud zjištěno, jak vznikají obrovské elektrické náboje mračnech, jen ví, tom mají podíl dešťové kapky. Jsou však zvláštní druhy blesků (kulové aj.8 2640 daleko. rychlosti jeho šíření, asi 330 m/s, určíme vzdálenost blesku. Přeskakovaly jiskry, které pes znamenitě cítil. Je-li blesk zakryt mraky, pozo­ rujeme obloze pouze jeho odlesk (blýskání časy). V oblastech, kde velmi suchý vzduch, vytopených místnostech vzniká elektrický náboj našem těle tím, jdeme koberci, třením podešví o koberec. Bouřkové mraky jsou asi 1000 nad zemí.), jejichž chování není ještě plně objasněno. Uslyšíme-li zahřmění vteřin po spatření blesku, blesk asi 330. proto, ozvěna zdálky, jak často chybně píše: hřmot 152 . Napětí blesku asi miliarda voltů, proud asi 000 A náboj však maličký, jen asi coulombů, proto energie blesku poměrně malá, jen asi 5000 kWh. Děcko bavívalo tím, poskakovalo koberci a pak dotklo prstem citlivého nosu psa, který dřímal ohně. Vztáhneme-li pak ruku klice dveří, může přeskočit praskající jiskra cítíme bodnutí. Blesk potrvá sotva tisícinu vteřiny, ale vzduch, jímž prošel, zůstane chvíli vodivý prvým bleskem proběhne ještě několik výbojů. Proto vidíme blesk déle. hřmění bývá dlouhé. Vzniká rozdíl napětí buď mezi dvěma mraky, nebo mezi mrakem zemí, který vyrovná nevodivým vzduchem velikou jiskrou, bleskem. Známe velké množství zdrojů napětí, nichž probereme hlavní: vznik elektřiny přírodě (blesky), napětí fyziologické energie (svaly, rejnok), napětí mechanické energie (třením, piezoelektřina), napětí světelné energie (fotočlánky, fotonky), napětí tepelné energie (termočlánky), napětí chemické energie ((galvanické články, akumulátory), napětí magnetické energie (indukcí).stačí styk dvou nestejných, hmot. Vznik elektřiny přírodě Vzduch vodní párou, který pohybuje vlivem tepla větru, tvoří mraky, jež nabíjejí elektřinou. cestě odpaří vodu, kterou naráží odráží vzduch stranou; tím vzniká tlaková vlna, hřmění