Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 155 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro své velmi vysoké napětí však blesk značný ničivý účinek. Je-li blesk zakryt mraky, pozo­ rujeme obloze pouze jeho odlesk (blýskání časy). Přejedete-li rukou vlasech, vy­ tvoříte elektrické pole úkazy, které dosud čekají podrobné vysvětlení. rychlosti jeho šíření, asi 330 m/s, určíme vzdálenost blesku. Napětí blesku asi miliarda voltů, proud asi 000 A náboj však maličký, jen asi coulombů, proto energie blesku poměrně malá, jen asi 5000 kWh. Jsou však zvláštní druhy blesků (kulové aj. hřmění bývá dlouhé. Vztáhneme-li pak ruku klice dveří, může přeskočit praskající jiskra cítíme bodnutí. cestě odpaří vodu, kterou naráží odráží vzduch stranou; tím vzniká tlaková vlna, hřmění. Proto vidíme blesk déle. 53.8 2640 daleko. Uslyšíme-li zahřmění vteřin po spatření blesku, blesk asi 330. Vznik elektřiny přírodě Vzduch vodní párou, který pohybuje vlivem tepla větru, tvoří mraky, jež nabíjejí elektřinou. Přeskakovaly jiskry, které pes znamenitě cítil. proto, ozvěna zdálky, jak často chybně píše: hřmot 152 . Děcko bavívalo tím, poskakovalo koberci a pak dotklo prstem citlivého nosu psa, který dřímal ohně. V oblastech, kde velmi suchý vzduch, vytopených místnostech vzniká elektrický náboj našem těle tím, jdeme koberci, třením podešví o koberec. Bouřkové mraky jsou asi 1000 nad zemí. Největší význam dnes poslední způsob, neboť tak vyrábí elektřina v elektrárnách generátorech dynamech stejnosměrný proud, alter­ nátorech střídavý proud) poháněných parními turbínami výkonu ně­ kolik set tisíc kW. Blesk potrvá sotva tisícinu vteřiny, ale vzduch, jímž prošel, zůstane chvíli vodivý prvým bleskem proběhne ještě několik výbojů. Vzniká rozdíl napětí buď mezi dvěma mraky, nebo mezi mrakem zemí, který vyrovná nevodivým vzduchem velikou jiskrou, bleskem. Známe velké množství zdrojů napětí, nichž probereme hlavní: vznik elektřiny přírodě (blesky), napětí fyziologické energie (svaly, rejnok), napětí mechanické energie (třením, piezoelektřina), napětí světelné energie (fotočlánky, fotonky), napětí tepelné energie (termočlánky), napětí chemické energie ((galvanické články, akumulátory), napětí magnetické energie (indukcí).stačí styk dvou nestejných, hmot. Není dosud zjištěno, jak vznikají obrovské elektrické náboje mračnech, jen ví, tom mají podíl dešťové kapky.), jejichž chování není ještě plně objasněno