Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 125 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výměnnými silami. magnetovec, který přírodním magnetem bez působení vnějšího umělého pole; toho lze soudit, feromagnetika obsahují atomární po­ líčka, kde silný nasycený magnetismus. Tato políčka souvisí krystali- nickou strukturou hmoty. Feromagnetismus para- magnetismus tedy podmíněn nenulovým výsledným spinem, avšak fero- magnetismus vyžaduje kromě toho molekulární pole, které usměrňuje ato­ mové magnety tzv. Budeme-li uvažovat pouze směryv základně krychle, obr. Chování feromagnetických hmot fyzikálně vysvětluje pěkně teorie Weissova opírající atomární strukturu feromagnetik. Spotřebujeme určitou energii překonávání nepružných sil koercitivních; tyto ztráty hysterezní jsou úměrné ploše hysterezní smyčky při cyklické magnetizaci vzniklé. Jejich existenci vykládá uspokojivě jedině vlnová mechanika. kovů feromagnetických chybějí elektrony v jedné vrstev účinek spinu není úplně kompenzován stejným počtem elektronů obráceného spinu, takže železa přebývají nekompenzované čtyři elektrony, kobaltu tři niklu dva. Tyto přebývající spinující elektrony vyvolávají jistých oblastech téměř nasycený magnetismus, který je navenek patrný jen někdy, protože takových různě směřujících oblastí je velké množství. přírodě znám např. 135, shledáme, že směry spinů šipkami naznačené, které odpovídají směrům atomární magne­ tizace, jsou proti sobě natočeny buď celých 180° čili nebo pouze 90° čili tt/2. Železo krystaluje soustavě krychlové, kde v každém rohu krychle leží atom železa, nikl rovněž krychlové soustavě, ale mimo atomy rozích leží ještě atomy niklu středech stěn kobalt krystaluje soustavě šesterečné. Jednak elektron otáčející kolem jádra působí stejně jako proud závitu, mimoto však mají elektrony ještě vlastní otáčivý pohyb kolem své osy, jehož následkem magnetismus. bodu bodu 1 magnetujeme zase vzorek původního kladného maxima sycení Popsaným způsobem jsme proběhli úplný cyklus magnetizace, jaký vyko­ nává železo, je-li magnetováno proudem střídavým. Krystalografická struktura železa však řídí vznik jistých přednostních oblastí, které jsou svým směrem spinů rovnoběžné hranami krychle.úseku 5,6, přičemž 0,6 0,3 koercitivita. Mezi jednotlivými oblastmi stejného směru magnetizace leží tedy 122 . Vlastní točivý pohyb čili spin vyvážen týče magnetického účinku obráceným spinem druhých elektronů, jak tomu hmot paramagnetických. Atomární magnetismus může vzniknout dvojím způsobem