Mezi jednotlivými oblastmi stejného směru magnetizace leží tedy
122
. Jejich existenci vykládá uspokojivě
jedině vlnová mechanika.úseku 5,6, přičemž 0,6 0,3 koercitivita. 135, shledáme, že
směry spinů šipkami naznačené, které odpovídají směrům atomární magne
tizace, jsou proti sobě natočeny buď celých 180° čili nebo pouze 90°
čili tt/2. Tyto přebývající spinující
elektrony vyvolávají jistých oblastech téměř nasycený magnetismus, který
je navenek patrný jen někdy, protože takových různě směřujících oblastí je
velké množství. Feromagnetismus para-
magnetismus tedy podmíněn nenulovým výsledným spinem, avšak fero-
magnetismus vyžaduje kromě toho molekulární pole, které usměrňuje ato
mové magnety tzv. magnetovec, který přírodním magnetem bez působení vnějšího
umělého pole; toho lze soudit, feromagnetika obsahují atomární po
líčka, kde silný nasycený magnetismus. přírodě znám
např. Atomární magnetismus může vzniknout
dvojím způsobem. Tato políčka souvisí krystali-
nickou strukturou hmoty. výměnnými silami. Vlastní točivý pohyb čili
spin vyvážen týče magnetického účinku obráceným spinem druhých
elektronů, jak tomu hmot paramagnetických.
Chování feromagnetických hmot fyzikálně vysvětluje pěkně teorie
Weissova opírající atomární strukturu feromagnetik.
Budeme-li uvažovat pouze směryv základně krychle, obr. Krystalografická struktura železa však řídí vznik jistých
přednostních oblastí, které jsou svým směrem spinů rovnoběžné hranami
krychle. kovů feromagnetických chybějí elektrony
v jedné vrstev účinek spinu není úplně kompenzován stejným počtem
elektronů obráceného spinu, takže železa přebývají nekompenzované
čtyři elektrony, kobaltu tři niklu dva. Jednak elektron otáčející kolem jádra působí stejně
jako proud závitu, mimoto však mají elektrony ještě vlastní otáčivý pohyb
kolem své osy, jehož následkem magnetismus. Železo krystaluje soustavě krychlové, kde
v každém rohu krychle leží atom železa, nikl rovněž krychlové soustavě,
ale mimo atomy rozích leží ještě atomy niklu středech stěn kobalt
krystaluje soustavě šesterečné. bodu bodu 1
magnetujeme zase vzorek původního kladného maxima sycení
Popsaným způsobem jsme proběhli úplný cyklus magnetizace, jaký vyko
nává železo, je-li magnetováno proudem střídavým. Spotřebujeme určitou
energii překonávání nepružných sil koercitivních; tyto ztráty hysterezní
jsou úměrné ploše hysterezní smyčky při cyklické magnetizaci vzniklé
