Užijeme-li oblastní teorie, můžeme snadno vysvětlit průběh nulové křivky
hystereze, jak přehledně znázorněno obr.
Důležité je, posuv stěn tt/2 pochod reverzibilní čili vratný, což zna
mená, přestane-li působení vnějšího pole, vrátí tt/2 stěny zase pů-
Obr. Oblast, jejíž
123
. 137, kde vlevo nakreslena
část smyčky vpravo atomární pochody oblastech.přehradové stěny, které podle orientace nazýváme bud stěny, nebo n/2
stěny, jak přehledně nakresleno obr. Tento pochod vratný, což znamená, kdybychom magne
tování přerušili vnější pole zmizelo, vrátí n[2 stěny původní místa. prvém malém
ohybu jsou před magnetováním směry oblastí rozloženy tak, jak na
značeno čtverci Začne-li magnetovat vnějším polem jehož směr
je vyznačen šipkou, zmenšují oblasti nevýhodným směremproti směru M,
tedy oblasti dělené stěnou ?t/2, která skokem ustupuje, jak patrné ve
čtverci kde horní oblasti posuvem %/2 stěn rozšířily újmu nevýhod
ných oblastí. Naproti tomu posuv stěn pochod nevratný přestane-li
vnější pole působit, nevrátí již stěny původní polohy jsou příčinou
remanentniho magnetismu. Při magnetování železa
vnějším polem nevzniká tedy takovém prostředí jen pouhé natáčení mag-
netonů čili spinujících elektronů, ale především rozšiřují jednotlivé vhodně
ke směru magnetizace položené oblasti spojené ovšem posuvem stěn. 136. Při každém
náhlém posuvu stěn vznikne telefonu charakteristický praskot, kterým se
tzv.
vodního místa. Barkhausenův skok projeví. 137.
V bodě posuv ukončen největší části téměř všechny oblasti jsou
děleny pouze stěnami, jak nakresleno čtverečku bodu stoupá
rychle magnetizace bodu tomto úseku nastává posuv stěn, který
se děje zase skokem slyšitelným Barkhausenově uspořádání. Tento
posuv stane náhle skokem projeví též vnějším účinkem vzbuzením
značné elektromotorické síly zkušební cívce, kterou kolem magnetova
ného vzorku navineme přes zesilovač připojíme telefon. Rozloha jednotlivých Weissových oblastí ovšem
atomárního měřítka, takže největších nepřekročí délkově 3/100 milimetru,
v níž však přesto obsaženo nejméně 1016 atomů železa, tedy číslo nu
lami
