Feromagnetické látky. Mole
kuly paramagnetických látek mají samy magnetické momenty vlivem
tepla pohyb molekul) neuspořádané, proto látka jako celek není magne
tem. Svou vlastnost ztrácejí při za
hřátí teplotu, kde mění krystalová mřížka.
Prsten (buď plného zkoušeného železa, nebo železných plechů) je
ovinut mnoha závity měděného drátu.
Na další tabulce jsou některé hodnoty pro feromagnetické prvky železo,
kobalt nikl. Tuto teplotu označujeme
jako bod Curieův.
3. Jejich vlastnosti však
jinými vlivy mění paramagnetické feromagnetické.silného magnetického pole jsou diamagnetické hmoty vytlačovány. Jejich chování magnetic
kém poli souvisí krystalickou strukturou. feromagnetické považujeme látky, které se
dají magnetovat lépe než jiné (malým počtem ampérzávitů) které svůj
magnetismus podržují. Závity protéká magnetizační proud
z baterie přes ampérmetr regulovatelný velkým reostatem Směr
proudu vinutí lze měnit přepínačem Prsten nahoře válcový výřez,
120
.109
Co (kobalt)
1,79
1393
2,88.109
Ni (nikl)
0,63
631
3,68 109
K sledování pochodů při magnetování musíme feromagnetickou látku
podrobit úplné cyklické magnetizaci můžeme tomu použít přístroje zná
zorněného obr. Když železo zahřátím vypaří, dostáváme atomy
železa tvaru páry, které jsou paramagnetické.
2. Feromagnetismus tedy není vlastnost atomů nebo molekul,
je vlastnost krystalů.
Prvek:
J =
T° absolutní =
H =
Fe (železo)
2,18
1043
1,69. magnetickém poli molekuly srovnají, ale jen velmi špatně.:
Látka:
X [Xy-- =
z x/e =
hliník AI
20
74
platina kyslík O2
264 1,96 10-6
12,3 1300 10~9 m3/kg
Do silného magnetického pole jsou paramagnetické látky vtahovány. metr/m3; zmagnetování zmizí při Curieho teplotě abso
lutních stupních (to 273° víc než teplota Celsia; 273 °C);
H intenzita ampérech/metr. 133, který principem Koepselova přístroje měření
magnetizace. zmagnetování při nasycení magnetický moment: obje
mem, voltsec. Paramagnetické látky mají rovněž neměnnou susceptibilitu nezávislou
na intenzitě pole, ale větší než Jejich měrná susceptibilita klesá rostoucí
teplotou. Jejich
atomy obsahují atomy elektřiny, proto vznikají všech indukční proudy
a podstatě jsou všechny látky diamagnetické. Nejdůležitější feromagnetické látky jsou železo,
kobalt, nikl, slitiny mědi obsahem manganu. Např
