129. Proto také neexistuje skutečné magnetické
množství, jehož nositelem byly konce siločar, proto jsou oba póly
každého magnetu stejně silné.
procházejí, musí tam čáry zhustit, čili indukce roste.
tg/J tg« 88° 0,0104;^ 38'
Vidíme, indukční čára vychází železa téměř kolmo. Tangenty úhlů dopadu jsou poměru permeabilit prostředí:
tg (z2
Protože železa veliké proti p,2 vzduchu (např.
Příklad.
Přecházejí-li indukční čáry jednoho prostředí druhého, lámou se,
obr. Obr. elektromagnetu obr.our [T; číslo, H/m, Az/m] (77a)
Intenzita magnetického silového pole závisí prostředí, indukční čáry však
na prostředí nezávisí; můžeme považovat prvotní jev říkat, vy
volají silové čáry počtu závislém prostředí. 130.
Čáry, které nám tak nepodaří ovládnout, tvoří rozptyl. 130. Magnetická indukční trubice. Představujeme si,
že indukční čáry probíhají uzavřené indukční trubici, která může mít pro
měnlivý průřez, obr.p. 3000 1), vystupují
indukční čáry při velkých úhlech dopadu železe téměř kolmo vzduchu.
Indukční silové magnetické čáry jsou vždy uzavřené, nikde nezačínají
ani nekončí jako elektrické čáry. Když upraví póly
s kuželovými špičkami proti sobě, dosáhne intenzity 10* A/m, čili
magnetické indukce tj.p0 ([Lr (78)
118
. 000 G. 129. Zmagnetování čili intenzita magnetizace
J Hv. Permeabilita železa 3000krát větší než permeabilita vzduchu. Lom indukčních čar.
Indukční čára železe běží pod úhlem 88° normále láme do
vzduchu. Tím, vložíme indukčním trubicím cesty
železo, měníme podle potřeby jejich průřez předpisujeme jim jistou cestu. Když zužuje průřez, jímž indukční čáry
Obr.
2. 128 intenzita magnetického pole mezeře
násobek intenzity, kterou měl magnet bez jádra
