Magnetická indukční trubice. 129. 000 G. Proto také neexistuje skutečné magnetické
množství, jehož nositelem byly konce siločar, proto jsou oba póly
každého magnetu stejně silné. 3000 1), vystupují
indukční čáry při velkých úhlech dopadu železe téměř kolmo vzduchu. 128 intenzita magnetického pole mezeře
násobek intenzity, kterou měl magnet bez jádra. Představujeme si,
že indukční čáry probíhají uzavřené indukční trubici, která může mít pro
měnlivý průřez, obr.p0 ([Lr (78)
118
. 130. Permeabilita železa 3000krát větší než permeabilita vzduchu. Když upraví póly
s kuželovými špičkami proti sobě, dosáhne intenzity 10* A/m, čili
magnetické indukce tj.
tg/J tg« 88° 0,0104;^ 38'
Vidíme, indukční čára vychází železa téměř kolmo. 130.
2.p.our [T; číslo, H/m, Az/m] (77a)
Intenzita magnetického silového pole závisí prostředí, indukční čáry však
na prostředí nezávisí; můžeme považovat prvotní jev říkat, vy
volají silové čáry počtu závislém prostředí.
procházejí, musí tam čáry zhustit, čili indukce roste. Zmagnetování čili intenzita magnetizace
J Hv. Když zužuje průřez, jímž indukční čáry
Obr.
Příklad.
Čáry, které nám tak nepodaří ovládnout, tvoří rozptyl. 129.
Indukční čára železe běží pod úhlem 88° normále láme do
vzduchu.
Indukční silové magnetické čáry jsou vždy uzavřené, nikde nezačínají
ani nekončí jako elektrické čáry.
Přecházejí-li indukční čáry jednoho prostředí druhého, lámou se,
obr. elektromagnetu obr. Tím, vložíme indukčním trubicím cesty
železo, měníme podle potřeby jejich průřez předpisujeme jim jistou cestu. Tangenty úhlů dopadu jsou poměru permeabilit prostředí:
tg (z2
Protože železa veliké proti p,2 vzduchu (např. Lom indukčních čar. Obr