395).
1,256 10-6) 000 N. Určuje, kolikrát víc nebo méně indukčních čar probíhá
ve hmotě než stejných podmínek vzduchu. Při indukci 1,8 nese 1,82.Při indukci 1,6 (tj. Je-li
tedy magnetickém poli nějaká hmota, platí vše,
co jsme dosud vyložili, jen místo permeability
vakua p0, níž jsme dosud počítali, dosadíme
permeabilitu pr. cívce prázdné,
Bv magnetická indukce cívce vyplněné jádrem. 128.
117
. 110.
3. Několik důležitých vztahů vyložíme
trochu podrobněji. Říkáme, prostor „vyplněný“,
a značíme indexem tedy magnetická indukce např. 000 nese ocelový magnet plochou =
= váhiiF 8/2 1,6* 1/(2 1,256 10"8) 10« N/m8, tedy 100
N/cm2, přibližně kp/cm®, což asi krajní hodnota pro praxi. 3000, vodě, skle nebo zlatě pr
menší než Některé hodnoty závislosti indukci uvedla tabulka
na str. 128. Ruský učenec Stoletov objevil roku 1872
závislost
pr ABV/ABV relativní permeabilita, číslo bez
rozměru (77)
pr podíl magnetické indukce cívky jádrem
k magnetické indukci cívky bez jádra, obr. vzduchu tedy vlastně
pr železe např.
41. Volíme
poměr přírůstků, dílků delta (d) obou hodnot. Relativní permeabilita pr. Vliv hmoty magnetickém poli
Dokud jsme mluvili pouze magnetickém poli vakuu nebo vzduchu
čili jak říkáme prázdném prostoru“, což můžeme značit indexem pla
tily vztahy, které známe: Intenzita magnetického pole NI/l, mag
netická indukce [i0H, kde součinitel permeabilita vakua •
.
Vložíme-ii magnetického pole nějakou hmotu (nemusí být jen železo,
často jsou různé kysličníky), pak magnetická indukce hmotě proti
indukci vzduchu větší nebo menší. Vložíme-li cívky (solenoidu) železné jádro, magnetický tok
v jádru větší, než byl vzduchu, železné jádro vtáhne sebe skoro
všechny indukční čáry (na tom jsou založeny feritové antény, obr.
1.0,02/(2 .
V zjednodušeném výkladu zavedeme nový pojem, relativní permeabilitu
vložené hmoty, pr. Pro každé prostředí Obr.
Nepíšeme přímo BV/BP, protože pro nulové BP
by vyšla nesprávně indukce nekonečná.10-6 Wb/Am nebo H/m.
Železo mnohem větší permeabilitu než vzduch, menší magnetický
odpor, tím něm vzroste magnetický tok, protože magnetomotorická
síla (počet ampérzávitů) nezměnila. Podkovovitý elektromagnet plochu jednoho pólu 8/2 100 cm8, tedy
nosnou plochu 0,02 m2. 10-7 1,256
