Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 99 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Koordinoval též podle svých skupin činnost s mezinárodními elektrotechnickými organizacemi,6 jako byla Mezinárodní elektro­ technická komise (International Electrotechnical Comission IEC), Mezinárodní svaz elektráren (Union International des Producteurs Distributeurs d'Energie Electrique UNIPEDE), Mezinárodní komise pro instalační otázky (Installations- faragenkommission IFK), Mezinárodní konference velkých elektrických sítí (Conférence Internationale des Grands Réseaux Electriques Haute Tension - CIGRE), Světová konference energii (World Power Conference WPC) Mezi­ národní osvětlovací výbor (International Commission Illumination ICI).° Prostřednictvím desátého, technického odbo­ ru badatelské rady10 mohl ESČ spolupracovat členy Mezinárodní rady vědeckých unií (International Council Scientific Union 1CSU, existující roku 1919 re­ organizovanou roku 1931) jejím rámci například Unií pro vědeckou radio­ techniku, založenou roku 1921, Unií pro teoretickou aplikovanou fyziku ro­ ku 1922.sítích silnoproudých zařízeních normované napětí nízké 220/380 vysoké 22 velmi vysoké 110 kV. Šéfredaktorem pak roce 1922 stal Václav Ptáček (1883-1959),12 který navázal práci Horkého, Jáchyma, Hubáčka Ho­ cha. Sekce zabývala elektrizací že­ leznic, projekty elektrotechnického zařízení pro hydrocentrály Vltavě Váhu a možnostmi vybudovat Praze metro. století sekce elektro-inženýrů,7 kterou vedl Jaromír Jirák (1888-1955) z Českého vysokého učení technického Praze. let významnou měrou podí­ lel utváření elektrotechnických norem předpisů udělování ochranných ja­ kostních známek." převedení časopisu správy ESČ sice objevily problémy hospo­ dářským zabezpečením listu, proto bylo nutné rozšířit jeho inzertní část, ale časopis podržel svou vysokou obsahovou kvalitu, doplňky přílohy stal se hlavním periodikem ESČ.4 ESČ počátku 20.13 Ročně periodikum obsahovalo okolo 900-1 000 stran textu. let 20. Svédsku, Maďarsku Polsku.5 ESČ využil již vytvořených mezinárodních kontaktů Spolku českých elektro­ techniků, které převzal, spolupracoval elektrotechnickými institucemi odbor­ níky Francii, Velké Británii, Španělsku, Švýcarsku, Rakousku, Belgii, Nizozem­ sku. ESČ odkoupil Elektrotechnický obzor počátkem února 1923 je­ ho zakladatelů prvních soukromých majitelů vydavatelů Horkého Ma­ cháčka. ESČ získal svůj odborný tiskový orgán celorepublikovém týdeníku Elektro­ technický obzor, který vycházel již letech 1910-15 1918-23 stálou přílohou Elektrotechnika. V domácím prostředí navázal svaz spolupráci SIA, němž vznikla konci 20. Svým zaměřením i skladbou14 bylo možno Elektrotechnický obzor srovnat obdobnými zahraničními periodiky, jako byl newyorský Electrical World, pařížská Revue Générale l’Elec- 98 . Úzký kontakt měl ESČ ČMT vzhledem k vydavatelské činnosti, Jednotou českých matematiků fyziků, vysokými tech­ nickými školami, Masarykovou akademií práce (založena roku 1920 jako samos­ právné samostatné ústředí vědeckých badatelských snah techniků, níž elektro­ technici vytvořili své zastoupení čtvrtém šesti odborů, které podílelo na elektrizací Československých státních drah)8 Československou národní radou badatelskou (vytvořenou roku 1924). Přebudování časopisu hlavní doplňující část bylo ukončeno roce 1933