Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 99 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sítích silnoproudých zařízeních normované napětí nízké 220/380 vysoké 22 velmi vysoké 110 kV. let významnou měrou podí­ lel utváření elektrotechnických norem předpisů udělování ochranných ja­ kostních známek." převedení časopisu správy ESČ sice objevily problémy hospo­ dářským zabezpečením listu, proto bylo nutné rozšířit jeho inzertní část, ale časopis podržel svou vysokou obsahovou kvalitu, doplňky přílohy stal se hlavním periodikem ESČ. století sekce elektro-inženýrů,7 kterou vedl Jaromír Jirák (1888-1955) z Českého vysokého učení technického Praze. ESČ odkoupil Elektrotechnický obzor počátkem února 1923 je­ ho zakladatelů prvních soukromých majitelů vydavatelů Horkého Ma­ cháčka. Svédsku, Maďarsku Polsku.13 Ročně periodikum obsahovalo okolo 900-1 000 stran textu.5 ESČ využil již vytvořených mezinárodních kontaktů Spolku českých elektro­ techniků, které převzal, spolupracoval elektrotechnickými institucemi odbor­ níky Francii, Velké Británii, Španělsku, Švýcarsku, Rakousku, Belgii, Nizozem­ sku.4 ESČ počátku 20.° Prostřednictvím desátého, technického odbo­ ru badatelské rady10 mohl ESČ spolupracovat členy Mezinárodní rady vědeckých unií (International Council Scientific Union 1CSU, existující roku 1919 re­ organizovanou roku 1931) jejím rámci například Unií pro vědeckou radio­ techniku, založenou roku 1921, Unií pro teoretickou aplikovanou fyziku ro­ ku 1922. ESČ získal svůj odborný tiskový orgán celorepublikovém týdeníku Elektro­ technický obzor, který vycházel již letech 1910-15 1918-23 stálou přílohou Elektrotechnika. Přebudování časopisu hlavní doplňující část bylo ukončeno roce 1933. Koordinoval též podle svých skupin činnost s mezinárodními elektrotechnickými organizacemi,6 jako byla Mezinárodní elektro­ technická komise (International Electrotechnical Comission IEC), Mezinárodní svaz elektráren (Union International des Producteurs Distributeurs d'Energie Electrique UNIPEDE), Mezinárodní komise pro instalační otázky (Installations- faragenkommission IFK), Mezinárodní konference velkých elektrických sítí (Conférence Internationale des Grands Réseaux Electriques Haute Tension - CIGRE), Světová konference energii (World Power Conference WPC) Mezi­ národní osvětlovací výbor (International Commission Illumination ICI). V domácím prostředí navázal svaz spolupráci SIA, němž vznikla konci 20. Šéfredaktorem pak roce 1922 stal Václav Ptáček (1883-1959),12 který navázal práci Horkého, Jáchyma, Hubáčka Ho­ cha. let 20. Úzký kontakt měl ESČ ČMT vzhledem k vydavatelské činnosti, Jednotou českých matematiků fyziků, vysokými tech­ nickými školami, Masarykovou akademií práce (založena roku 1920 jako samos­ právné samostatné ústředí vědeckých badatelských snah techniků, níž elektro­ technici vytvořili své zastoupení čtvrtém šesti odborů, které podílelo na elektrizací Československých státních drah)8 Československou národní radou badatelskou (vytvořenou roku 1924). Svým zaměřením i skladbou14 bylo možno Elektrotechnický obzor srovnat obdobnými zahraničními periodiky, jako byl newyorský Electrical World, pařížská Revue Générale l’Elec- 98 . Sekce zabývala elektrizací že­ leznic, projekty elektrotechnického zařízení pro hydrocentrály Vltavě Váhu a možnostmi vybudovat Praze metro