Svým zaměřením
i skladbou14 bylo možno Elektrotechnický obzor srovnat obdobnými zahraničními
periodiky, jako byl newyorský Electrical World, pařížská Revue Générale l’Elec-
98
." převedení časopisu správy ESČ sice objevily problémy hospo
dářským zabezpečením listu, proto bylo nutné rozšířit jeho inzertní část, ale
časopis podržel svou vysokou obsahovou kvalitu, doplňky přílohy stal se
hlavním periodikem ESČ. Úzký kontakt měl ESČ ČMT vzhledem
k vydavatelské činnosti, Jednotou českých matematiků fyziků, vysokými tech
nickými školami, Masarykovou akademií práce (založena roku 1920 jako samos
právné samostatné ústředí vědeckých badatelských snah techniků, níž elektro
technici vytvořili své zastoupení čtvrtém šesti odborů, které podílelo na
elektrizací Československých státních drah)8 Československou národní radou
badatelskou (vytvořenou roku 1924).13
Ročně periodikum obsahovalo okolo 900-1 000 stran textu.
V domácím prostředí navázal svaz spolupráci SIA, němž vznikla konci
20. Svédsku, Maďarsku Polsku.sítích silnoproudých zařízeních normované napětí nízké 220/380 vysoké
22 velmi vysoké 110 kV. století sekce elektro-inženýrů,7 kterou vedl Jaromír Jirák (1888-1955)
z Českého vysokého učení technického Praze. Přebudování časopisu hlavní doplňující část bylo ukončeno roce 1933. Koordinoval též podle svých skupin činnost
s mezinárodními elektrotechnickými organizacemi,6 jako byla Mezinárodní elektro
technická komise (International Electrotechnical Comission IEC), Mezinárodní
svaz elektráren (Union International des Producteurs Distributeurs d'Energie
Electrique UNIPEDE), Mezinárodní komise pro instalační otázky (Installations-
faragenkommission IFK), Mezinárodní konference velkých elektrických sítí
(Conférence Internationale des Grands Réseaux Electriques Haute Tension -
CIGRE), Světová konference energii (World Power Conference WPC) Mezi
národní osvětlovací výbor (International Commission Illumination ICI). ESČ odkoupil Elektrotechnický obzor počátkem února 1923 je
ho zakladatelů prvních soukromých majitelů vydavatelů Horkého Ma
cháčka. let 20.4 ESČ počátku 20. Šéfredaktorem pak roce 1922 stal Václav Ptáček
(1883-1959),12 který navázal práci Horkého, Jáchyma, Hubáčka Ho
cha. Sekce zabývala elektrizací že
leznic, projekty elektrotechnického zařízení pro hydrocentrály Vltavě Váhu
a možnostmi vybudovat Praze metro.° Prostřednictvím desátého, technického odbo
ru badatelské rady10 mohl ESČ spolupracovat členy Mezinárodní rady vědeckých
unií (International Council Scientific Union 1CSU, existující roku 1919 re
organizovanou roku 1931) jejím rámci například Unií pro vědeckou radio
techniku, založenou roku 1921, Unií pro teoretickou aplikovanou fyziku ro
ku 1922. let významnou měrou podí
lel utváření elektrotechnických norem předpisů udělování ochranných ja
kostních známek.5
ESČ využil již vytvořených mezinárodních kontaktů Spolku českých elektro
techniků, které převzal, spolupracoval elektrotechnickými institucemi odbor
níky Francii, Velké Británii, Španělsku, Švýcarsku, Rakousku, Belgii, Nizozem
sku.
ESČ získal svůj odborný tiskový orgán celorepublikovém týdeníku Elektro
technický obzor, který vycházel již letech 1910-15 1918-23 stálou přílohou
Elektrotechnika
