Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 98 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stanovy ESC3 uváděly, svaz sdružením elektrotechniků všech oborů, vy­ tváří dvě skupiny. Členové svazu jeho skupin rozdělovali podle své působnosti členy řádné, přispívající, zakládající, dopisující, čestné elektráren. Ve stanovách ESC bylo dále deklarováno, hlavní pracovní náplní svazu čin­ nost odborně-vzdělávací, normativní, značkovací, předpisová, ediční posuzování kvality výrobků navazování odborných kontaktu podobnými institucemi za­ hraničí. Rozsáhlou činnost ESC chystal jeho přípravný výbor 19. předpisy křižovatkách elektrických vedení drahami vedeními telegrafními předpisy zabránění škodlivých vli­ vů silnoproudých vedení slaboproudá, ale též daňovými dobrozdáními, pojišťov­ nictvím opatřeními, která zabránila úrazům elektrickým proudem, ediktální a kolaudační činností zajištěním napojení Mezinárodní organizaci elektráren v Paříži UNIPEDE World Power Conference Londýně WPC.2 Zatímco roce 1927 členskou základnu svazu tvořilo 199 osob, roce 1936 již bylo skoro 000 odborníků více (viz tabulka sir. ustave­ ní ESC vznikaly odborné skupiny komise, jejichž členové prakticky podíleli na realizaci elektrifikace normalizace sestavování statistických přehledů prů­ běhu elektrizace CSR Ročence ESČ, vydávání propagačního časopisu Elektris v češtině němčině mezinárodní činnosti ESC aj.pražské elektrárny Holešovicích Václav Běšínský (1884-1947) elektrárenskou skupinu Vladimír List Ludvíkem Šimkem (1875-1945) elektrotechnickou skupinu původního spolku. Již teh­ dy začalo pracovat konečné verzi zákona elektrizaci Československa zá­ ležitostech bezproblémového fungování elektráren. Pracovníci svazu vybudovali knihovnu, vedli statistiky československého elektrotechnického průmyslu, dále zabezpečovali revizní poradenskou činnost, zprostředkovávali vý­ měnu zkušeností mezi členy svazu zajišťovali jejich pracovní uplatnění. Svaz měl povinnost pravidelně pořádat sjezdy, pracovní schůze, před­ nášky, exkurze výstavy celém území Československa. dubna 1919. ustavení ESC bylo důležité zabývat především předpisy cejchovními. let přidaly další dvě. těm­ to dvěma skupinám druhé polovině 30. Svaz zřídil své ústředí Praze první pobočky Bratislavě, Brně, Moravské Ostra­ vě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích Karlových Varech. Nejvyšší výkonnou moc ESC měl sjezd, který byl svoláván pravidelně jedenkrát ročně. Mimo dobu sjezdu pracovaly schůze členstva svazu, předsednictva svazu, výborů skupin Členstva skupin, kontrolní komise a smírčího soudu. Ustavujícího sjezdu zúčastnilo řádných členů pů­ vodního Spolku českých elektrotechniků, zástupců elektráren představitelů elektrotechnických továren veřejných korporací. Celkem svazu přihlásilo na 650 elektrotechniků. První byla skupina elektrárenská, která prosazovala zájmy elek­ tráren spolupráci sekcí elektráren všeužitečných pod správou ministerstva ve­ řejných prací sekcí elektráren bez práva všeužilečnosti pod správou ministerstva obchodu, druhou byla skupina elektrotechnická (všeobecná). Na základě nařízení Ustavujícího (Prvního) sjezdu ESC praxe zaváděl jed­ notný střídavý třífázový proud nově budovaných elektrárnách, rozvodných 97 . 188), tedy přesné 010 členů. skupina sla- boproudá skupina pro elektrické teplo