Svaz měl povinnost pravidelně pořádat sjezdy, pracovní schůze, před
nášky, exkurze výstavy celém území Československa. skupina sla-
boproudá skupina pro elektrické teplo. Mimo dobu sjezdu pracovaly schůze členstva
svazu, předsednictva svazu, výborů skupin Členstva skupin, kontrolní komise
a smírčího soudu. 188),
tedy přesné 010 členů. ustave
ní ESC vznikaly odborné skupiny komise, jejichž členové prakticky podíleli na
realizaci elektrifikace normalizace sestavování statistických přehledů prů
běhu elektrizace CSR Ročence ESČ, vydávání propagačního časopisu Elektris
v češtině němčině mezinárodní činnosti ESC aj. ustavení ESC bylo důležité
zabývat především předpisy cejchovními. předpisy křižovatkách elektrických
vedení drahami vedeními telegrafními předpisy zabránění škodlivých vli
vů silnoproudých vedení slaboproudá, ale též daňovými dobrozdáními, pojišťov
nictvím opatřeními, která zabránila úrazům elektrickým proudem, ediktální
a kolaudační činností zajištěním napojení Mezinárodní organizaci elektráren
v Paříži UNIPEDE World Power Conference Londýně WPC. Celkem svazu přihlásilo na
650 elektrotechniků.
Na základě nařízení Ustavujícího (Prvního) sjezdu ESC praxe zaváděl jed
notný střídavý třífázový proud nově budovaných elektrárnách, rozvodných
97
. Již teh
dy začalo pracovat konečné verzi zákona elektrizaci Československa zá
ležitostech bezproblémového fungování elektráren. dubna 1919. První byla skupina elektrárenská, která prosazovala zájmy elek
tráren spolupráci sekcí elektráren všeužitečných pod správou ministerstva ve
řejných prací sekcí elektráren bez práva všeužilečnosti pod správou
ministerstva obchodu, druhou byla skupina elektrotechnická (všeobecná).
Rozsáhlou činnost ESC chystal jeho přípravný výbor 19.
Ve stanovách ESC bylo dále deklarováno, hlavní pracovní náplní svazu čin
nost odborně-vzdělávací, normativní, značkovací, předpisová, ediční posuzování
kvality výrobků navazování odborných kontaktu podobnými institucemi za
hraničí. těm
to dvěma skupinám druhé polovině 30. Ustavujícího sjezdu zúčastnilo řádných členů pů
vodního Spolku českých elektrotechniků, zástupců elektráren představitelů
elektrotechnických továren veřejných korporací.
Svaz zřídil své ústředí Praze první pobočky Bratislavě, Brně, Moravské Ostra
vě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích Karlových Varech. let přidaly další dvě. Nejvyšší výkonnou moc ESC měl sjezd, který byl
svoláván pravidelně jedenkrát ročně. Členové svazu jeho
skupin rozdělovali podle své působnosti členy řádné, přispívající, zakládající,
dopisující, čestné elektráren.
Stanovy ESC3 uváděly, svaz sdružením elektrotechniků všech oborů, vy
tváří dvě skupiny. Pracovníci
svazu vybudovali knihovnu, vedli statistiky československého elektrotechnického
průmyslu, dále zabezpečovali revizní poradenskou činnost, zprostředkovávali vý
měnu zkušeností mezi členy svazu zajišťovali jejich pracovní uplatnění.2 Zatímco roce 1927 členskou základnu svazu tvořilo 199
osob, roce 1936 již bylo skoro 000 odborníků více (viz tabulka sir.pražské elektrárny Holešovicích Václav Běšínský (1884-1947) elektrárenskou
skupinu Vladimír List Ludvíkem Šimkem (1875-1945) elektrotechnickou
skupinu původního spolku
