Kalendářík sloužil především
jako elektrotechnická příručka informativní instalační.17 Byly
to především Státní elektrárenská rada, založená roku 1919 podle zákona číslo
438/1919 Sb. Elektrotechnická knihovna.
Praktické příručky.fricité, vídeňský Elektrotechnik und Maschinenbau berlínský Elektrotechnische
Zeitschrift, milánský Elettrotecnica nebo curysský Bulletin Verein Schweizer Elek
trotechnikem
Dalším samostatným elektrotechnickým časopisem roce 1935 zásluhou
J. roku 1938 vycházelo
Elektrické svařování, které stalo periodikem čtvrté skupiny ESČ pro elektrické
teplo. Strnada stal Slaboproudý obzorůjenž vznikl dosavadní slaboproudé části Elek
trotechnického obzoru. Redakčně přípravě Kalendáříku ESČ pracova
li přispěvatelé Elektrotechnického obzoru jiní autoři. při ministerstvu veřejných prací, pro zajištění soustavné elek-
trizacc pro potřeby elektrotechnického československého průmyslu, státní elektro
technické úřady úřady vztahem elektrotechnické činnosti působnosti. Navázala samostatné monografie Statistiku elektráren roku 1920, mapu
elektrifikace další rozsáhlejší Statistiku elektráren Sajdovy redakce roku 1925
a práci Tománka Lišta roku 1928 Elektrisace Československa
1918-1928, vydané pod záštitou ESČ. Takový sborník
začal vycházet jedenkrát ročně roku 1926 pod názvem Elektrotechnická ročenka
ESČ. Propagační pomůcky, Seznam značkového zboří (česky ně
mecky), Předpisy ESČ atd. Rada obchodní průmyslová, zajištující pro elek
trotechniky rychlé bezplatné informace dopravní, obchodní, živnostensko-právní,
patentní, celní, úvěrní, účetní aj. Svaz elektrotech
nických živností pro Republiku Československou, založený při svazu stavebních
99
. Časopis přílohou Slaboproudá praxe působil jako orgán
nové utvořené, třetí slaboproudé skupiny ESČ.
Kromě ESČ vyvíjely době první Československé republiky činnost další elek
trotechnické spolky, sdružení korporace státní soukromou podporou. Vedle ročenky připravoval ESČ další spisy,
které byly později soustředěny sbírek: Knihovna odběratelů elektřiny, Příručky
pro elektromontéry.16
ESČ převzal vydávání nezbytného Kalendáříku ESČ, připravovaného již ro
ku 1906, češtině němčině. Elektrárenské příručky (česky německy), Elektrotechnické
normy češtině), Elektrotechnické normy němčině). Byly
to Elektrotechnické oddělení ministerstva veřejných prací. Patentní úřad Cejchov-
ní úřad pro registraci elektrotechnických inovací pro ověřování kvality výrobků,
zemské správní výbory Praze Brně odbory elektrotechnickými., Ústřední svaz československého průmyslu roku
1918, členící odborných skupin podle druhu průmyslu, druhou skupinou
elektrotechnickou, vydávající týdeník Průmyslový Věstník. Svaz vyná
lezců podporu elektrotechnických nemajetných vynálezců zabezpečení pa
tentové zahraniční literatury. Inženýrská komora roku 1921, sdružující civilní
techniky horní inženýry, Ochodní živnostenská komora, dlouhodobě pracující
sdružení praktickými záměry.
Dále takto vznikly různé korporace, jako Grémium elektrotechniků Praze
a Brně pro živnostenské podnikatelské aktivity elektrotechniků.
Svaz měl zájem vzniku shrnujícího sborníku, který zaměřil především
na statistické přehledy clektrizace elektrotechnického průmyslu
