16
ESČ převzal vydávání nezbytného Kalendáříku ESČ, připravovaného již ro
ku 1906, češtině němčině.
Dále takto vznikly různé korporace, jako Grémium elektrotechniků Praze
a Brně pro živnostenské podnikatelské aktivity elektrotechniků. při ministerstvu veřejných prací, pro zajištění soustavné elek-
trizacc pro potřeby elektrotechnického československého průmyslu, státní elektro
technické úřady úřady vztahem elektrotechnické činnosti působnosti. Byly
to Elektrotechnické oddělení ministerstva veřejných prací., Ústřední svaz československého průmyslu roku
1918, členící odborných skupin podle druhu průmyslu, druhou skupinou
elektrotechnickou, vydávající týdeník Průmyslový Věstník. Časopis přílohou Slaboproudá praxe působil jako orgán
nové utvořené, třetí slaboproudé skupiny ESČ.
Kromě ESČ vyvíjely době první Československé republiky činnost další elek
trotechnické spolky, sdružení korporace státní soukromou podporou. Elektrotechnická knihovna. roku 1938 vycházelo
Elektrické svařování, které stalo periodikem čtvrté skupiny ESČ pro elektrické
teplo. Rada obchodní průmyslová, zajištující pro elek
trotechniky rychlé bezplatné informace dopravní, obchodní, živnostensko-právní,
patentní, celní, úvěrní, účetní aj. Redakčně přípravě Kalendáříku ESČ pracova
li přispěvatelé Elektrotechnického obzoru jiní autoři. Strnada stal Slaboproudý obzorůjenž vznikl dosavadní slaboproudé části Elek
trotechnického obzoru. Svaz vyná
lezců podporu elektrotechnických nemajetných vynálezců zabezpečení pa
tentové zahraniční literatury. Takový sborník
začal vycházet jedenkrát ročně roku 1926 pod názvem Elektrotechnická ročenka
ESČ. Navázala samostatné monografie Statistiku elektráren roku 1920, mapu
elektrifikace další rozsáhlejší Statistiku elektráren Sajdovy redakce roku 1925
a práci Tománka Lišta roku 1928 Elektrisace Československa
1918-1928, vydané pod záštitou ESČ.17 Byly
to především Státní elektrárenská rada, založená roku 1919 podle zákona číslo
438/1919 Sb. Elektrárenské příručky (česky německy), Elektrotechnické
normy češtině), Elektrotechnické normy němčině). Propagační pomůcky, Seznam značkového zboří (česky ně
mecky), Předpisy ESČ atd.
Praktické příručky. Patentní úřad Cejchov-
ní úřad pro registraci elektrotechnických inovací pro ověřování kvality výrobků,
zemské správní výbory Praze Brně odbory elektrotechnickými. Vedle ročenky připravoval ESČ další spisy,
které byly později soustředěny sbírek: Knihovna odběratelů elektřiny, Příručky
pro elektromontéry.
Svaz měl zájem vzniku shrnujícího sborníku, který zaměřil především
na statistické přehledy clektrizace elektrotechnického průmyslu. Inženýrská komora roku 1921, sdružující civilní
techniky horní inženýry, Ochodní živnostenská komora, dlouhodobě pracující
sdružení praktickými záměry.fricité, vídeňský Elektrotechnik und Maschinenbau berlínský Elektrotechnische
Zeitschrift, milánský Elettrotecnica nebo curysský Bulletin Verein Schweizer Elek
trotechnikem
Dalším samostatným elektrotechnickým časopisem roce 1935 zásluhou
J. Kalendářík sloužil především
jako elektrotechnická příručka informativní instalační. Svaz elektrotech
nických živností pro Republiku Československou, založený při svazu stavebních
99
