Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 100 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrárenské příručky (česky německy), Elektrotechnické normy češtině), Elektrotechnické normy němčině)., Ústřední svaz československého průmyslu roku 1918, členící odborných skupin podle druhu průmyslu, druhou skupinou elektrotechnickou, vydávající týdeník Průmyslový Věstník. Vedle ročenky připravoval ESČ další spisy, které byly později soustředěny sbírek: Knihovna odběratelů elektřiny, Příručky pro elektromontéry. Časopis přílohou Slaboproudá praxe působil jako orgán nové utvořené, třetí slaboproudé skupiny ESČ. Dále takto vznikly různé korporace, jako Grémium elektrotechniků Praze a Brně pro živnostenské podnikatelské aktivity elektrotechniků. Svaz elektrotech­ nických živností pro Republiku Československou, založený při svazu stavebních 99 . Praktické příručky.17 Byly to především Státní elektrárenská rada, založená roku 1919 podle zákona číslo 438/1919 Sb. roku 1938 vycházelo Elektrické svařování, které stalo periodikem čtvrté skupiny ESČ pro elektrické teplo. Navázala samostatné monografie Statistiku elektráren roku 1920, mapu elektrifikace další rozsáhlejší Statistiku elektráren Sajdovy redakce roku 1925 a práci Tománka Lišta roku 1928 Elektrisace Československa 1918-1928, vydané pod záštitou ESČ. Kalendářík sloužil především jako elektrotechnická příručka informativní instalační. Propagační pomůcky, Seznam značkového zboří (česky ně­ mecky), Předpisy ESČ atd. Svaz vyná­ lezců podporu elektrotechnických nemajetných vynálezců zabezpečení pa­ tentové zahraniční literatury.fricité, vídeňský Elektrotechnik und Maschinenbau berlínský Elektrotechnische Zeitschrift, milánský Elettrotecnica nebo curysský Bulletin Verein Schweizer Elek­ trotechnikem Dalším samostatným elektrotechnickým časopisem roce 1935 zásluhou J. Strnada stal Slaboproudý obzorůjenž vznikl dosavadní slaboproudé části Elek­ trotechnického obzoru. Byly to Elektrotechnické oddělení ministerstva veřejných prací. Rada obchodní průmyslová, zajištující pro elek­ trotechniky rychlé bezplatné informace dopravní, obchodní, živnostensko-právní, patentní, celní, úvěrní, účetní aj. Takový sborník začal vycházet jedenkrát ročně roku 1926 pod názvem Elektrotechnická ročenka ESČ. Inženýrská komora roku 1921, sdružující civilní techniky horní inženýry, Ochodní živnostenská komora, dlouhodobě pracující sdružení praktickými záměry. Kromě ESČ vyvíjely době první Československé republiky činnost další elek­ trotechnické spolky, sdružení korporace státní soukromou podporou. Elektrotechnická knihovna. Redakčně přípravě Kalendáříku ESČ pracova­ li přispěvatelé Elektrotechnického obzoru jiní autoři.16 ESČ převzal vydávání nezbytného Kalendáříku ESČ, připravovaného již ro­ ku 1906, češtině němčině. při ministerstvu veřejných prací, pro zajištění soustavné elek- trizacc pro potřeby elektrotechnického československého průmyslu, státní elektro­ technické úřady úřady vztahem elektrotechnické činnosti působnosti. Svaz měl zájem vzniku shrnujícího sborníku, který zaměřil především na statistické přehledy clektrizace elektrotechnického průmyslu. Patentní úřad Cejchov- ní úřad pro registraci elektrotechnických inovací pro ověřování kvality výrobků, zemské správní výbory Praze Brně odbory elektrotechnickými