Strnada stal Slaboproudý obzorůjenž vznikl dosavadní slaboproudé části Elek
trotechnického obzoru. Svaz elektrotech
nických živností pro Republiku Československou, založený při svazu stavebních
99
.
Dále takto vznikly různé korporace, jako Grémium elektrotechniků Praze
a Brně pro živnostenské podnikatelské aktivity elektrotechniků. Navázala samostatné monografie Statistiku elektráren roku 1920, mapu
elektrifikace další rozsáhlejší Statistiku elektráren Sajdovy redakce roku 1925
a práci Tománka Lišta roku 1928 Elektrisace Československa
1918-1928, vydané pod záštitou ESČ., Ústřední svaz československého průmyslu roku
1918, členící odborných skupin podle druhu průmyslu, druhou skupinou
elektrotechnickou, vydávající týdeník Průmyslový Věstník. Elektrotechnická knihovna.
Svaz měl zájem vzniku shrnujícího sborníku, který zaměřil především
na statistické přehledy clektrizace elektrotechnického průmyslu. Propagační pomůcky, Seznam značkového zboří (česky ně
mecky), Předpisy ESČ atd.17 Byly
to především Státní elektrárenská rada, založená roku 1919 podle zákona číslo
438/1919 Sb. Kalendářík sloužil především
jako elektrotechnická příručka informativní instalační. Patentní úřad Cejchov-
ní úřad pro registraci elektrotechnických inovací pro ověřování kvality výrobků,
zemské správní výbory Praze Brně odbory elektrotechnickými. Rada obchodní průmyslová, zajištující pro elek
trotechniky rychlé bezplatné informace dopravní, obchodní, živnostensko-právní,
patentní, celní, úvěrní, účetní aj.fricité, vídeňský Elektrotechnik und Maschinenbau berlínský Elektrotechnische
Zeitschrift, milánský Elettrotecnica nebo curysský Bulletin Verein Schweizer Elek
trotechnikem
Dalším samostatným elektrotechnickým časopisem roce 1935 zásluhou
J. Elektrárenské příručky (česky německy), Elektrotechnické
normy češtině), Elektrotechnické normy němčině). roku 1938 vycházelo
Elektrické svařování, které stalo periodikem čtvrté skupiny ESČ pro elektrické
teplo.16
ESČ převzal vydávání nezbytného Kalendáříku ESČ, připravovaného již ro
ku 1906, češtině němčině.
Kromě ESČ vyvíjely době první Československé republiky činnost další elek
trotechnické spolky, sdružení korporace státní soukromou podporou. Inženýrská komora roku 1921, sdružující civilní
techniky horní inženýry, Ochodní živnostenská komora, dlouhodobě pracující
sdružení praktickými záměry.
Praktické příručky. při ministerstvu veřejných prací, pro zajištění soustavné elek-
trizacc pro potřeby elektrotechnického československého průmyslu, státní elektro
technické úřady úřady vztahem elektrotechnické činnosti působnosti. Časopis přílohou Slaboproudá praxe působil jako orgán
nové utvořené, třetí slaboproudé skupiny ESČ. Byly
to Elektrotechnické oddělení ministerstva veřejných prací. Vedle ročenky připravoval ESČ další spisy,
které byly později soustředěny sbírek: Knihovna odběratelů elektřiny, Příručky
pro elektromontéry. Redakčně přípravě Kalendáříku ESČ pracova
li přispěvatelé Elektrotechnického obzoru jiní autoři. Takový sborník
začal vycházet jedenkrát ročně roku 1926 pod názvem Elektrotechnická ročenka
ESČ. Svaz vyná
lezců podporu elektrotechnických nemajetných vynálezců zabezpečení pa
tentové zahraniční literatury