let 20. Klub
se zabýval radiotechnikou radioamatérstvím. Normová předpisová činnost ESČ plně
podřídila nařízením berlínského Verband Deutscher Elektrotechniker. Československá společnost přátel ra-
diotelegrafie. Sjezdy ESČ, které války ko
naly, měly pouze formální charakter. Západočeský radioklub, Českoslovenští
amatéři-vysílači atd. Jeho poválečná odborná společenská
100
. Vydával svůj časopis Českosloven
ská radiorevue, který konkuroval časopisům Radioamatér Radiokalendář. sjezd ESČ vydán
sborník Elektrotechnika výstavbě Československa.
Po skončení světové války byl říjen 1945 svolán 24. Československý radiosvaz. století vznikaly spolky slaboproudým elektrotechnic
kým zaměřením. Slovensku vznikl nový časopis
SES Elektrotechnika, vydávaný letech 1942—44.18 Byl Radioklub československý, založený dubnu 1924. Poválečný
ESČ zaměřil obnovu činnosti všech elektrotechnických oborech, napomohl
dokončení clektrizace venkova, řešil problémy odbornými pracovními silami po
neuváženém odsunu Němců, snažil praxi uplatnit některé německé patenty li
cence zejména navázat zpřetrhané styky ostatními technickými spolky, výzkum
nými organizacemi odborníky světě. dalším spolkům patři
la Československá společnost radiotechnická. obnoveném jednotném ESČ
byl založen slovenský sbor, vydávající vlastní Elektrotechnický časopis.19 Pů
vodně vydávané Časopisy byly zrušeny. Zají
mavý byl spolek Radiojoumal, který červnu 1923 změnil Akciovou společ
nost pro československé zpravodajství radiotelefonické. Vznikl Elektrotechnický svaz českomoravský, který si
podržel zavedenou zkratku ESČ, Slovenský elektrotechnický svaz (SES). Rozsáhlé
kontakty původního ESČ zahraničím zanikly. Základní orgán původního ESČ, Elektro
technický obzor, vycházel pouze jako měsíčník.
Po německé okupaci českých zemí osamostatnění Slovenska roce 1939 se
ESČ rozštěpil dva svazy.
Od poloviny 20. Tato společnost pak
zajišťovala pravidelné vysílání československého rozhlasu.živností sdružující všechny koncesované elektrotechnické živnosti bez ohledu na
národnost celé republiky, Odbor elektromontérů technického personálu elektrá
ren, patřící odborovému sdružení československých kovopracovníků mající
stavovské odborové cíle, Verband deutscher Elektro-Installationsfirmen der
tschechoslowakischen Republik sídlem Teplicích, založený roku 1920 celo
republikovou působností cílem podporovat elektrotechniky německé národnosti
v Československu vydávající svůj vlastní týdenní časopis Anzeigerfiir Elektro
technik und Maschinenbau, Fachvereinigung der Elektriker Ostbohmens sídlem
v Trutnově čtrnáctideníkem Trua obdobným zaměřením jako spolek předcho
zí, prakticky zaměřené Svazy elektrárenské družstva, Nákupní družstvo elektro
technických závodů roku 1919, zaměřující především dodávání elektrotech
nického nedostatkového materiálu zahraničí pro české továrny, Technologické
průmyslové muzeum neboli Ústav pro zvelebování živností, zřízené obchodní živ
nostenskou komorou Praze roku 1898 podporu výroby živnostenské průmy
slové, Jednota pro povzbuzení průmyslu roku 1833, Technické muzeum českoslo
venské (předchůdce NTM), jehož úkolem bylo zveřejnit svých sbírkách, archivu
a publikacích vznik, vývoj současný stav technické vědy, praxe průmyslu němž
pracovala elektrotechnická skupina členy, vedenými Novákem apod
