století, úpravy připravené Rakušanem Franzem Exncrem (1802-1853)
a Němcem Hansem Bonitzem (1814-1888), zaměřené reorganizaci měšťanek
a středních škol.20 Později dokonce došlo zrušení ESC21
stejně jako České matice technické, Masarykovy akademie práce, Radiojournalu,
Radioklubu československého ostatních elektrotechnických zájmových organiza
cí spolků. Obchodní akademie školily budoucí podnikatele nebo vyšší úřed
níky pro státní správu. století nejgramotnějším
v Rakousku-Uhersku. červenci 1948 vznikla technická sekce Budovatelské komi
se Ústředního akčního výboru Národní fronty, níž ESČ spolu SIA další
mi technickými spolky musel začlenit.
V českých zemích činnosti školství nižšího vyššího stejně jako práci od
borných spolků odrazily dlouholeté neúspěšné boje české politické reprezentace
za státoprávní vyrovnání monarchii zrovnoprávnění obou zemských jazyků.1. činnosti ESČ tak přetrvalo pouze vydávání časopisu Elektrotechnic
ký obzor.3. Organizace technického školství
Obyvatelé českých zemí patřili druhé polovině 19. polytechniku českou německou.
František Josef Gerstner (1756-1832), čtvrtý ředitel Willenbergovi, Schorovi
a Hergetovi pražského technického stavovského učiliště, podal roku 1798 návrh na
reformu technického vzdělání habsburské monarchii podle vzoru pařížské Ecole
polytechnique, založené roku 1794, jejíž koncepci propojeného teoretického prak
101
. Hasnerův zákon povin
né školní docházce let, zajišťující zrovnoprávnění češtiny němčinou
ve školství.
Úsilí jazykovou rovnost vyústilo českých zemích schválení Hasnerova záko
na roce 1869 rozdělení pražské polytechniky1 dvě samostatné školy podle vy
učovacích jazyků, tj. tomuto měsíčníku českých zemích později přidalo dalších sedm
elektrotechnických časopisů jeden Slovensku. Po
ukončení základní (obecné) školy mohly děti postoupit měšťanské školy pro
hloubení obecné látky nebo čtyř typů středních škol, klasického gymnázia, reál
ného gymnázia (později reformního reálného gymnázia), reálky (později prů
myslovky) nebo obchodní akademii. tyto úpravy navázal 60. Reformy umožnily vybudování sítě základního středního školství. roce 1946 začal vycházet samostatný mě
síčník Elektrotechnik (místo přílohy Elektrotechnického obzoru Praxe) roce
1952 také vydávání Elektrotechnického obzoru změnilo měsíční, když do
péče převzalo SNTL. Sdružování elektrotechniků by
lo dlouhou dobu únoru 1948 možné pouze tzv. letech tzv.
4.činnost však neměla dlouhého trvání. Absolventi reálek mohli studovat technice nebo odcházeli
přímo praxe. Klubech techniků zlepšova-
telů při Revolučním odborovém hnutí roku 1956 také nově založené Česko
slovenské vědecko-technické společnosti, níž utvořila skupina pro
elektrotechniku energetiku. Gymnázia připravovala posluchače pro
univerzitní studium. let
19.3. Elektrotechnické školství
4. Zásluhu tom měly rakouské školské reformy 50
