Úsilí jazykovou rovnost vyústilo českých zemích schválení Hasnerova záko
na roce 1869 rozdělení pražské polytechniky1 dvě samostatné školy podle vy
učovacích jazyků, tj.1. Gymnázia připravovala posluchače pro
univerzitní studium. Po
ukončení základní (obecné) školy mohly děti postoupit měšťanské školy pro
hloubení obecné látky nebo čtyř typů středních škol, klasického gymnázia, reál
ného gymnázia (později reformního reálného gymnázia), reálky (později prů
myslovky) nebo obchodní akademii. červenci 1948 vznikla technická sekce Budovatelské komi
se Ústředního akčního výboru Národní fronty, níž ESČ spolu SIA další
mi technickými spolky musel začlenit. Klubech techniků zlepšova-
telů při Revolučním odborovém hnutí roku 1956 také nově založené Česko
slovenské vědecko-technické společnosti, níž utvořila skupina pro
elektrotechniku energetiku.činnost však neměla dlouhého trvání. letech tzv. Hasnerův zákon povin
né školní docházce let, zajišťující zrovnoprávnění češtiny němčinou
ve školství. tyto úpravy navázal 60.3. Sdružování elektrotechniků by
lo dlouhou dobu únoru 1948 možné pouze tzv.
4. polytechniku českou německou. tomuto měsíčníku českých zemích později přidalo dalších sedm
elektrotechnických časopisů jeden Slovensku.
František Josef Gerstner (1756-1832), čtvrtý ředitel Willenbergovi, Schorovi
a Hergetovi pražského technického stavovského učiliště, podal roku 1798 návrh na
reformu technického vzdělání habsburské monarchii podle vzoru pařížské Ecole
polytechnique, založené roku 1794, jejíž koncepci propojeného teoretického prak
101
. činnosti ESČ tak přetrvalo pouze vydávání časopisu Elektrotechnic
ký obzor. století, úpravy připravené Rakušanem Franzem Exncrem (1802-1853)
a Němcem Hansem Bonitzem (1814-1888), zaměřené reorganizaci měšťanek
a středních škol. Obchodní akademie školily budoucí podnikatele nebo vyšší úřed
níky pro státní správu.
V českých zemích činnosti školství nižšího vyššího stejně jako práci od
borných spolků odrazily dlouholeté neúspěšné boje české politické reprezentace
za státoprávní vyrovnání monarchii zrovnoprávnění obou zemských jazyků. Reformy umožnily vybudování sítě základního středního školství. Elektrotechnické školství
4. roce 1946 začal vycházet samostatný mě
síčník Elektrotechnik (místo přílohy Elektrotechnického obzoru Praxe) roce
1952 také vydávání Elektrotechnického obzoru změnilo měsíční, když do
péče převzalo SNTL. let
19. století nejgramotnějším
v Rakousku-Uhersku.3. Zásluhu tom měly rakouské školské reformy 50. Absolventi reálek mohli studovat technice nebo odcházeli
přímo praxe.20 Později dokonce došlo zrušení ESC21
stejně jako České matice technické, Masarykovy akademie práce, Radiojournalu,
Radioklubu československého ostatních elektrotechnických zájmových organiza
cí spolků. Organizace technického školství
Obyvatelé českých zemí patřili druhé polovině 19
