189). letech českých ze
mích potřebu zakládat další typy středních škol,3 především reálky průmyslovky
jako přípravky pro jeho výuku. Studenti byli přijímáni úspěšném
absolutoriu střední Školy maturitou nebo zvládnutí přijímací zkoušky. Studium bylo
rozloženo dvou oddělení, chemického matematického. roku 1879 nesly ústavy označení česká vysoká Škola tech-
102
. Otevřením čítáren zapůjčováním knih domů sloužit
knihovna jak vyučujícím silám, tak studujícím ústavu administrativě.. Počet studentů
se období 1806-70 téměř neustále nepatrnými výjimkami zvyšoval, viz tabul
ka, (str. letech 19. března 1863.
Další úpravy výuce polytechniky byly potvrzeny novém organizačním sta
tutu školy 11. Zatímco původním
Gerstnerově návrhu kladl důraz přírodovědecké matematické vzdělání, by
la nyní posílena výuka chemie, mechaniky stavitelství. Panovník schválil toto rozhodnutí Českého zemského sněmu 14. Od
1. Poly
technika měla svou knihovnu (Hauptbibliothek), postupně budovanou díky darům
jednotlivých ředitelů profesorů. ledna 1875 byly oba ústavy převzaly státní správy. Podle paragrafu statutu roku 1863 účelem
knihovny bylo „aby stala možná dokonalou sbírkou veškerých důležitých spi
su technické literatury.tického technického vzdělávání pro vyšší úředníky státní službu dobře znal.
Na základě Hasnerova zákona došlo podle usnesení českého zemského sněmu
k rozdělení „utrakvistické“ pražské techniky samostatný technický ústav český
a německý.2
Další návrh proto Gerstner podal komisi roce 1803 tím, bude reformována
výuka pražského stavovského učiliště budou zdůrazněny praktické před
měty, což poslouží industrializaci českých zemí.
Pražský polytechnický ústav jeho praxe vyvolala 30. Proto také zreformované
učiliště vytvořilo tři oddělení: mechanické, stavitelské chemické.) vzhledem dosud nedostatečně rozvi
nutému stavu středních, zvláště průmyslových' technických škol. března
1869 tehdy ustavily dva učitelské sbory, ale knihovna zůstala společná. Vídeňská dvorská komise postou
pila projekt českému zemskému sněmu, jenž roku 1806 rozhodl reformě pražské
ho technického učiliště podle předloženého Gerstnerova projektu. Statut zajišťoval rovnoprávnost obou zemských jazyků
ve výuce svěřil vedení ústavu rukou profesorského sboru, který čela mís
to stálého ředitele každoročně volil rektora. Vznikl tak tříletý
Stavovský technický ústav Království českém Praze (Gerstnerova polytechnika). Vznikla čtyři oddělení: stavitelství vodní, stavitelství
pozemní, strojnictví chemické, hlavními předměty odbornými vedlejšími vše
obecně vzdělávacími kursy.
Při vytváření koncepce pražské polytechniky Gerstner vycházel svého původní
ho návrhu vznik cclorakouské technické školy roku 1798 upravil pro
praktické potřeby českých zemí (například pro výrobu plátenickou, Inářskou, ba
vlnářskou, sklářskou, železářskou apod.
Gerstncrúv návrh přijala vídeňská dvorská studijní komise, která jeho zpraco
vání povolala, ale praxi projekt celé monarchii neralizoval.4
V 60. Roku 1878 by) zaveden
vedle diplomových řízení roku 1867 systém dvou státních zkoušek prospěcho
vých zkoušek. Roku 1932 byla Haupt
bibliothek převedena vznikající Státní technické knihovny. století byl vyhotoven první litografovaný katalog Přírůstky děl, kni
hovně Polytechnických ústavů přidělených roku 1869-70
