Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 103 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Roku 1878 by) zaveden vedle diplomových řízení roku 1867 systém dvou státních zkoušek prospěcho­ vých zkoušek. roku 1879 nesly ústavy označení česká vysoká Škola tech- 102 . Pražský polytechnický ústav jeho praxe vyvolala 30. Panovník schválil toto rozhodnutí Českého zemského sněmu 14. Vídeňská dvorská komise postou­ pila projekt českému zemskému sněmu, jenž roku 1806 rozhodl reformě pražské­ ho technického učiliště podle předloženého Gerstnerova projektu. Počet studentů se období 1806-70 téměř neustále nepatrnými výjimkami zvyšoval, viz tabul­ ka, (str. Otevřením čítáren zapůjčováním knih domů sloužit knihovna jak vyučujícím silám, tak studujícím ústavu administrativě. Podle paragrafu statutu roku 1863 účelem knihovny bylo „aby stala možná dokonalou sbírkou veškerých důležitých spi­ su technické literatury.tického technického vzdělávání pro vyšší úředníky státní službu dobře znal. Vznikl tak tříletý Stavovský technický ústav Království českém Praze (Gerstnerova polytechnika). Proto také zreformované učiliště vytvořilo tři oddělení: mechanické, stavitelské chemické.) vzhledem dosud nedostatečně rozvi­ nutému stavu středních, zvláště průmyslových' technických škol. března 1869 tehdy ustavily dva učitelské sbory, ale knihovna zůstala společná. století byl vyhotoven první litografovaný katalog Přírůstky děl, kni­ hovně Polytechnických ústavů přidělených roku 1869-70. letech českých ze­ mích potřebu zakládat další typy středních škol,3 především reálky průmyslovky jako přípravky pro jeho výuku. Na základě Hasnerova zákona došlo podle usnesení českého zemského sněmu k rozdělení „utrakvistické“ pražské techniky samostatný technický ústav český a německý. Gerstncrúv návrh přijala vídeňská dvorská studijní komise, která jeho zpraco­ vání povolala, ale praxi projekt celé monarchii neralizoval.. Od 1.2 Další návrh proto Gerstner podal komisi roce 1803 tím, bude reformována výuka pražského stavovského učiliště budou zdůrazněny praktické před­ měty, což poslouží industrializaci českých zemí. Roku 1932 byla Haupt­ bibliothek převedena vznikající Státní technické knihovny. Vznikla čtyři oddělení: stavitelství vodní, stavitelství pozemní, strojnictví chemické, hlavními předměty odbornými vedlejšími vše­ obecně vzdělávacími kursy.4 V 60. Studenti byli přijímáni úspěšném absolutoriu střední Školy maturitou nebo zvládnutí přijímací zkoušky. Studium bylo rozloženo dvou oddělení, chemického matematického. Poly­ technika měla svou knihovnu (Hauptbibliothek), postupně budovanou díky darům jednotlivých ředitelů profesorů. Zatímco původním Gerstnerově návrhu kladl důraz přírodovědecké matematické vzdělání, by­ la nyní posílena výuka chemie, mechaniky stavitelství. letech 19. 189). ledna 1875 byly oba ústavy převzaly státní správy. Další úpravy výuce polytechniky byly potvrzeny novém organizačním sta­ tutu školy 11. března 1863. Statut zajišťoval rovnoprávnost obou zemských jazyků ve výuce svěřil vedení ústavu rukou profesorského sboru, který čela mís­ to stálého ředitele každoročně volil rektora. Při vytváření koncepce pražské polytechniky Gerstner vycházel svého původní­ ho návrhu vznik cclorakouské technické školy roku 1798 upravil pro praktické potřeby českých zemí (například pro výrobu plátenickou, Inářskou, ba­ vlnářskou, sklářskou, železářskou apod