Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 103 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ledna 1875 byly oba ústavy převzaly státní správy. letech 19. 189). Roku 1932 byla Haupt­ bibliothek převedena vznikající Státní technické knihovny. Studium bylo rozloženo dvou oddělení, chemického matematického. roku 1879 nesly ústavy označení česká vysoká Škola tech- 102 . Statut zajišťoval rovnoprávnost obou zemských jazyků ve výuce svěřil vedení ústavu rukou profesorského sboru, který čela mís­ to stálého ředitele každoročně volil rektora. Vznikl tak tříletý Stavovský technický ústav Království českém Praze (Gerstnerova polytechnika). Od 1..2 Další návrh proto Gerstner podal komisi roce 1803 tím, bude reformována výuka pražského stavovského učiliště budou zdůrazněny praktické před­ měty, což poslouží industrializaci českých zemí. Otevřením čítáren zapůjčováním knih domů sloužit knihovna jak vyučujícím silám, tak studujícím ústavu administrativě.) vzhledem dosud nedostatečně rozvi­ nutému stavu středních, zvláště průmyslových' technických škol. Gerstncrúv návrh přijala vídeňská dvorská studijní komise, která jeho zpraco­ vání povolala, ale praxi projekt celé monarchii neralizoval. století byl vyhotoven první litografovaný katalog Přírůstky děl, kni­ hovně Polytechnických ústavů přidělených roku 1869-70. Poly­ technika měla svou knihovnu (Hauptbibliothek), postupně budovanou díky darům jednotlivých ředitelů profesorů. března 1863. letech českých ze­ mích potřebu zakládat další typy středních škol,3 především reálky průmyslovky jako přípravky pro jeho výuku. Proto také zreformované učiliště vytvořilo tři oddělení: mechanické, stavitelské chemické. Podle paragrafu statutu roku 1863 účelem knihovny bylo „aby stala možná dokonalou sbírkou veškerých důležitých spi­ su technické literatury. Při vytváření koncepce pražské polytechniky Gerstner vycházel svého původní­ ho návrhu vznik cclorakouské technické školy roku 1798 upravil pro praktické potřeby českých zemí (například pro výrobu plátenickou, Inářskou, ba­ vlnářskou, sklářskou, železářskou apod. Studenti byli přijímáni úspěšném absolutoriu střední Školy maturitou nebo zvládnutí přijímací zkoušky. Zatímco původním Gerstnerově návrhu kladl důraz přírodovědecké matematické vzdělání, by­ la nyní posílena výuka chemie, mechaniky stavitelství. Další úpravy výuce polytechniky byly potvrzeny novém organizačním sta­ tutu školy 11. Vznikla čtyři oddělení: stavitelství vodní, stavitelství pozemní, strojnictví chemické, hlavními předměty odbornými vedlejšími vše­ obecně vzdělávacími kursy. Počet studentů se období 1806-70 téměř neustále nepatrnými výjimkami zvyšoval, viz tabul­ ka, (str. Vídeňská dvorská komise postou­ pila projekt českému zemskému sněmu, jenž roku 1806 rozhodl reformě pražské­ ho technického učiliště podle předloženého Gerstnerova projektu. Pražský polytechnický ústav jeho praxe vyvolala 30. Roku 1878 by) zaveden vedle diplomových řízení roku 1867 systém dvou státních zkoušek prospěcho­ vých zkoušek. Panovník schválil toto rozhodnutí Českého zemského sněmu 14.4 V 60. března 1869 tehdy ustavily dva učitelské sbory, ale knihovna zůstala společná. Na základě Hasnerova zákona došlo podle usnesení českého zemského sněmu k rozdělení „utrakvistické“ pražské techniky samostatný technický ústav český a německý.tického technického vzdělávání pro vyšší úředníky státní službu dobře znal