18. století jejich ideje výsledky šířily dalších zemí, kdy se
jejich nositeli staly vědecké společnosti akademie. století novinkou, neboť novodobý vývoj vědy vě
deckých odborných organizací začal nás formovat polovině 18.
Kromě Učené společnosti (US) později Královské České společnosti nauk (KČSN)1
existovaly jiné instituce.2.2. Tržiště badatelské činnosti přeneslo katedry ústavy vysokých škol.prestiž tohoto úřadu. století centrech vědy zá
padní Evropě.6 Jejich formování českém území rámci habsburské monarchie
mělo specifický charakter. tato mezinárod
ní unie, stejně jako normalizační mezinárodní unie (ISA), snažila, aby patent
ních zákonech (předpisech) jednotlivých členských zemích vyskytovaly jen
malé odchylky. Měly proto vliv na
konkurenční boj firem, vedly automatizaci výrobě zároveň umožnily hro
madný obchod prodej. vše zpětně podporovalo rozvoj československého elek
trotechnického průmyslu.1.7 Pád bachovského absolutismu, nenaplnění českých po
litických požadavků vztažených rakouské politice jedné straně straně dru
hé počínající úspěchy hospodářské oblasti vyvolaly obyvatelstva českých zemí
snahu demonstroval státoprávní, jazykové kulturně politické postoje novým způ
sobem, který české země dosud nepoznaly.rámování patentní ochrany. stoletím vytvářela jiná organizace vě
dy.
Elektrotechnická normalizace správně podléhala ČSN. Patenty elektrotechnickém oboru byly poměrně početné. Československo též stalo členem
Union Internationale pour Protection Propriété Individuelle (Mezinárodní
unie ochranu živnostenského vlastnictví), založené roku 1883. Úředníky ústavu, především právníky inženýry, jmenoval prezident
republiky, čímž stoupla. Příkla
dem může posloužil patentová činnost Sousedíka, asi 100 patentů, charakterizo
vaných částečně dříve při popisu jeho firmy.
4. Patentní zákon byl několikrát novelizován jak 20. Odborné spolky elektrotechnice
4.
V průběhu 19. Sdružování odborníků
Moderní instituce badatelského typu vznikaly 17.
90
., tak
i 30. Racionalizace Činnost
patentová byly též nezbytné pro sériovou výrobu, pro usnadnění kontroly výrobku,
pro koncepční konstruklérskou práci, ale zejména pro zvýšení kvality jakosti vý
robku, projeho bezpečné užívání, projeho účelnost, trvanlivost hospodárnost pro
zkracování výrobních dodacích lhůt pro snižování zásob. Sdružování odborníků nebylo
v českých zemích polovině 19. století. Vý
znamnou úlohu zejména pro hospodářský rozvoj začaly hrát technické vysoké ško
ly. letech. století srovnáním 18. Narůstal počet samostaných vědeckých disciplín nimi začal objevovat
v českých zemích nový fenomén, odborné spolky, které vznikaly zhruba polo
viny 19. 18. století. Především byla pražská univerzita hvězdárnou,2 praž
ská technika,3 Vlastenecké, později Národní muzeum Praze (1818) Františkovo,
později Moravské zemské muzeum Brně (1817),4 Matice česká (1831), Jednota pro
povzbuzení průmyslu Čechách (1833), Česká matice technická (1895)5 aj
