Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 90 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Laboratoř zkouše­ la kandidáty pro dopravní službu tramvají, zaměstnance elektráren zkoumala příčiny nehod elektrických drahách. ve znění zákona číslo 305/1919 Sb. ČSR byl podle jeho článku zřízen Patentový ústav Praze. Článkem saint-germain­ ské smlouvy Československo zavázalo přistoupit těmto úmluvám pěti let.26 rámci těchto metod byla využita aplikovaná psychologie problémy tech­ niky lidskou práci. Pro koordinaci práce jednotlivých laboratoří zkušeben pro poradenskou vše­ obecnou činnost byl březnu 1921 založen Psychotechnický ústav27 odboru Masarykovy akademie práce Celetné ulici Praze. rámci velkých firem vznikaly psychotechnické la­ boratoře poradny, které připravovaly konkrétní metody pro konkrétní výrobny. Metody vycházely buď potřeb podniku, který hledal vhod­ né pracovní síly, potřeboval racionální nácvik nových pracovních postupů, přizpůsobení stroje člověku promyšlenou spolupráci jednotlivých pracovníků, ne­ bo potřeb jednotlivce, který svými určitými schopnostmi, vzděláním zájmy hledá vhodné pracovní místo.). dalších článcích zákona byl upraven chod ústavu ga- 89 . vyžadoval úřední kontrolu novosti patentu dále zřízení vlastního patentního úřadu pro udíle­ ní patentů. Pro rozvoj normalizace racionalizace bylo třeba přistoupit vhodné patento­ vé politice.Racionalizační prostředky výrazně ovlivňovaly realizaci elektrotechnického zbo­ ží trhu zpětně byly ovlivněny hospodářskou situací, finančními výsledky, kon­ kurencí, technickou úrovní komparaci domácího zahraničního prostředí. Uvedený zákon chránil nejen vynálezce proti nezákonné konkurenci, ale i veřejnost před zneužitím patentu vůči ní. ČSR prozatímní ochranu vynálezů, kte­ rý rozdíl privilejního rakouského zákona číslo 184/1852 Sb. K nejmodernějším racionalizačním prostředkům patřily psychotechnické meto­ dy. V elektrotechnickém průmyslu zřídily roce 1925 Elektrické podniky hlavního města Prahy28 psychotechnickou laboratoř pod vedením Váni. Proto Československo převzalo rakouský patentní zákon číslo 30/1897 Sb. ČSR), 258 saint-germainské smlouvy (507 a 508/1921 Sb.), legislativní hospodářské (snaha vyrovnanost rozpočtu, transformační a reorganizační opatření) technické (zkvalitnění výroby, efektivnost). ČSR) 241 trianonské smlouvy (102/1922 Sb. Na základě zákona číslo 305/1919 Sb. Články 286 versail- leské smlouvy (217/1921 Sb. Jeho hlav­ ním cílem bylo podílet správném výběru povolání především pro mladistvé v rámci programů ministerstva školství osvěty ministerstva veřejných prací. ČSR) byla obnovena platnost dřívějších patentových dohod.29 Patentové problematice světové válce věnovaly pozornost míro­ vé smlouvy, především oddíle Vlastnictví průmyslové. roce 1931 ústav osamo­ statnil pracoval jako Ústřední psychotechnický ústav československý. Metody byly založeny testech, které ověřovaly schopnosti intelektuální, moto­ rické, vytrvalost, odolnost nebo citovost adepta práce, poté navrhovaly postupy, jak konkrétního pracovníka zařadit pracovního procesu (na jaké místo, jakou výkonností, jakou pracovní způsobilostí dovedností aj. Mezi racionalizační prostředky25 patřily faktory administrativní (správa podniku), socio- technické (vědecké řízení práce, dělba práce), psychotechnické (stanovení vý­ běr zaměstnanců, pomoc při volbě technického povolání, zaučení, rozbory práce apod