.. Byli sami od
borníci, jejich sympatizanti mecenáši, vědecké instituce tuzemské zahraniční,
vysokoškolské instituce zemské instituce, například 50.
Elektrotechnici zpočátku neměli vlastní sdružení, ale významně participovali na
činnosti prvního technického svazu utvořeného českých zemích. Věda vzdělanost proto měla vývoji
českých zemí vždy významnou, nenahraditelnou úlohu, neboť obsahovala poža
davky posílení hospodářského potenciálu země zesílení jejího kulturního,
morálního mezinárodního postavení.
Na utváření odborných spolků působily různé společenské síly.účelem bylo soustředění duševních sil českých techniků záj
mu technických věd průmyslu všeobecnosti, jakož, domáhání hájení práv
91
.
Po vyhlášení nové prosincové ústavy roce 1867 vznikly pro spolkovou činnost
příznivé podmínky, neboť ústava povolovala mimo jiné svobodu spolčovací shro-
maždovací. Společenské profesní
spolky nabývaly politického významu nejen proto, česká politická reprezentace
nedokázala zajistit splnění svých požadavků, ale proto, staly veřejnými in
stitucemi, které obracely národu, organizovaly různé odborné nebo společen
ské akce, připravovaly tiskly své časopisy stávaly díky zvládnutí odborného
vyjadřování terminologie češtině profesní společenskou autoritou jednotli
vých oborech. století. století začala intenzivně rozvíjel činnost spol
ková, profesní společenská později vznikaly další vědecké instituce, například
reprezentativní Česká akademie pro vědy umění letech 1888-90? Kulturní
a vědecké spolky hrály českých zemích společenském politickém životě vý
znamnou úlohu několika dalších důvodů. Zapojení elektrotechniků spolkové činnosti
Spolková elektrotechnická činnost začala utvářel poloviny 60.
4. Jeho „.Proto počátku 60. Při formová
ní technických spolků utvářely také odborné společenské názory jejich
vedoucích představitelů členů, taktika, způsoby obsah činnosti, které tyto pro
fesní skupiny používaly jimiž vyjadřovaly nejen své směřování odborné, ale po
třeby pro zabezpečení svých společenských politických zájmů uplatnění svých
oborů praxi. Byl jím Spolek
inženýrů architektů Království českém sídlem Praze (SIA, březen 1865 -
1920/1951). let 19.
vznikaly první všeobecně technické (později samostatné elektrotechnické) spolky. let živnostenské ob
chodní komory, později inženýrské průmyslové komory.1
Tehdy vzhledem podnikatelským badatelským aktivitám, širokému spektru
světových lokálních výstav, kde prezentovaly též elektrotechnické výrobky,
a potřebám mezi elektrotechnickými odborníky vyměňovat zkušenosti infor
mace, spolupracovat sdružovat se, vydával časopisy, působit výuku elektro
techniky Školách různých stupňů, organizovat přednášky, výstavy, kursy apod. Týlo síly pomáhaly sou
středil především materiální finanční prostředky pro nová sdružení. let 19. Navíc těchto spolcích působila česky smýšlející inteligence, která se
často překrývala politickou reprezentací. Češi potřebovali rozvíjet svou vědu,
ale neměli prostředky soukromé badatelské instituce, proto bylo nezbytné do
fungování spolkových organizací zapojit také stát země
