Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 79 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto podni­ ky měly mít zásadně výlučné právo zásobování elektřinou územíjim přikáza­ ném, různéfinanční výhody uplynutí koncesní doby let, která mohla být pro­ dloužena let.6 ale jeho podnět nebyl ani projednáván.5 Rakousku-Uhersku, kde vycházelo pouze ministerského naříze­ ní, sílily koncem 19. Osnova narazila velký odpor, neboť sloučila slaboproudá zařízení, tvořící nesporný státní monopol, silnoproudými zařízeními, která byla dosud oborem soukromého autonomního podnikání. měly připadnout bezplatně státu, kterýje mohljiž letech vykoupit. roce 1910 Křižík svůj projekt bez úspěchu zopakoval železniční radě. Francie, Německo Švýcarsko poté následovaly další země. Roku 1902 elektrizačním právem začal zabývat právník Arnold Krásny ministerstva železnic, který jako vzorový vybral švýcarský zákon téhož roku.Legislativní úpravy pro výrobu dodávání elektřiny letech 1882-1902, zpočát­ ku pro osvětlování pak pro jiné účely, zařadily svých právních kodexu jako první Velká Británie, Itálie. 78 . Krásného zákon zaváděl: . K zavedení zákona elektrizaci burcovaly přednášky Vladimíra Lišta letech 1909-11, proslovené při různých příležitostech Moravě. kategorii všeužitečných elektrických podnikli, jimž příslušelo všem nemovitostem užívací vyvlastňovací právo.8 roce 1910 uveřejnil Krásny spis Die Aufgaben der Elektrizitátsgesetzgebung, který obsaho­ val návrh elektrizačního zákona (Gesetz Uber elektrische Anlagen-Elektrizitátsge- setz)..10 květnu 1913 a znovu února 1914 Moravském zemském směnu objevil návrh zákona, kte­ rý připravili konstrukční elektrotechnik Vladimír List, ekonom Karel Engliš (1880-1961) právník František Wcyr (1879-1951), profesoři brněnské České vy­ soké školy technické, ale nebyl projednán. List kvůli elektri­ začnímu zákonu spojil finančním referentem zemského moravského výboru Plu­ hařem poslancem, ekonomem Janem Rozkošným (1855-1947). Roku 1908 sama vídeňská vláda předloži­ la osnovu zákona kladení telegrafních telefonních (slaboproudých) vedení ve­ dení „pro světlo pohon“ (silnoproudých). února 1894 podal poslanec Exner sněmovně návrh elek- trizaci země. Překážkou přijetí zákona Moravě byl především vliv vlastníků velké elektrárny AEG Union Oslavanech," moravských Němců, kteří elektrárnu museli poskytnout pro celozemské elektrizační potřeby.7 Krásny legislativním stavu v elektrotechnickém oboru několikrát přednášel jak Vídni, tak Praze upozor­ ňoval především neodkladnost zpracování elektrizačního zákona. století snahy prosadit elektrický zákon, avšak bezvýsledně. Tento další nepřijatý vládní návrh však vyvolal nutnost koncepčně řešit elektrizační pro­ blém seznámit ním širokou veřejnosti.. Návrhem na elektrizaci roce 1905 zabýval František Křižík, který podal Jiřímu Lob­ kovic. Pro každou zemi měla být zřízena vzoru železničních knih elektráren­ ská kniha, níž zapisovala všechna elektrická zařízení, čímž byl elektrár­ nám usnadněn úvěr"? Proti Krásného návrhu protestovala územní samospráva, neboť měl výrazné mo­ nopolní prvky, proto také nebyl přijal. počátku 20. zemskému maršálkovi Českého království. Na základě Krásného upozornění vídeňská vláda předložila roku 1908 poslanec­ ké sněmovně návrh zákona propůjčení užívacích práv pro elektrická vedení ve­ řejných komunikacích cizím majetku schvalování elektráren. Dne 26