78
. Pro každou zemi měla být zřízena vzoru železničních knih elektráren
ská kniha, níž zapisovala všechna elektrická zařízení, čímž byl elektrár
nám usnadněn úvěr"?
Proti Krásného návrhu protestovala územní samospráva, neboť měl výrazné mo
nopolní prvky, proto také nebyl přijal. roce 1910 Křižík svůj projekt
bez úspěchu zopakoval železniční radě.5 Rakousku-Uhersku, kde vycházelo pouze ministerského naříze
ní, sílily koncem 19. počátku 20.
Na základě Krásného upozornění vídeňská vláda předložila roku 1908 poslanec
ké sněmovně návrh zákona propůjčení užívacích práv pro elektrická vedení ve
řejných komunikacích cizím majetku schvalování elektráren.8 roce 1910
uveřejnil Krásny spis Die Aufgaben der Elektrizitátsgesetzgebung, který obsaho
val návrh elektrizačního zákona (Gesetz Uber elektrische Anlagen-Elektrizitátsge-
setz). Dne 26.Legislativní úpravy pro výrobu dodávání elektřiny letech 1882-1902, zpočát
ku pro osvětlování pak pro jiné účely, zařadily svých právních kodexu jako
první Velká Británie, Itálie. Roku 1908 sama vídeňská vláda předloži
la osnovu zákona kladení telegrafních telefonních (slaboproudých) vedení ve
dení „pro světlo pohon“ (silnoproudých).. zemskému maršálkovi Českého království. Návrhem na
elektrizaci roce 1905 zabýval František Křižík, který podal Jiřímu Lob
kovic. Roku 1902 elektrizačním
právem začal zabývat právník Arnold Krásny ministerstva železnic, který jako
vzorový vybral švýcarský zákon téhož roku. Překážkou přijetí zákona Moravě byl
především vliv vlastníků velké elektrárny AEG Union Oslavanech," moravských
Němců, kteří elektrárnu museli poskytnout pro celozemské elektrizační potřeby.
K zavedení zákona elektrizaci burcovaly přednášky Vladimíra Lišta letech
1909-11, proslovené při různých příležitostech Moravě.7 Krásny legislativním stavu
v elektrotechnickém oboru několikrát přednášel jak Vídni, tak Praze upozor
ňoval především neodkladnost zpracování elektrizačního zákona. února 1894 podal poslanec Exner sněmovně návrh elek-
trizaci země. Francie, Německo Švýcarsko poté následovaly
další země. kategorii všeužitečných elektrických podnikli,
jimž příslušelo všem nemovitostem užívací vyvlastňovací právo. Osnova narazila velký odpor, neboť
sloučila slaboproudá zařízení, tvořící nesporný státní monopol, silnoproudými
zařízeními, která byla dosud oborem soukromého autonomního podnikání. List kvůli elektri
začnímu zákonu spojil finančním referentem zemského moravského výboru Plu
hařem poslancem, ekonomem Janem Rozkošným (1855-1947). měly připadnout bezplatně státu, kterýje mohljiž letech
vykoupit. Krásného zákon zaváděl: .10 květnu 1913
a znovu února 1914 Moravském zemském směnu objevil návrh zákona, kte
rý připravili konstrukční elektrotechnik Vladimír List, ekonom Karel Engliš
(1880-1961) právník František Wcyr (1879-1951), profesoři brněnské České vy
soké školy technické, ale nebyl projednán.6 ale jeho podnět nebyl ani projednáván.. století snahy prosadit elektrický zákon, avšak
bezvýsledně. Tento
další nepřijatý vládní návrh však vyvolal nutnost koncepčně řešit elektrizační pro
blém seznámit ním širokou veřejnosti. Tyto podni
ky měly mít zásadně výlučné právo zásobování elektřinou územíjim přikáza
ném, různéfinanční výhody uplynutí koncesní doby let, která mohla být pro
dloužena let
