Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 80 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrizační zákon počítal dobou provedení prací pro období 1919-28, ale jeho časová působnost byla delší, podporou státu částkou 000 000 korun. ČSR jako zákon státní podpoře při zahájení soustavné elek- trizace Československé republiky (elektrizační zákon) účinností září 1919. tato částka navýšila, neboť letech 1920-35 bylo vynaloženo elektrifikaci pozo­ ruhodných 489,5 milionů korun. Československý zákon vypustil nařízení slaboproudých zařízeních, který obsaho­ val původní návrh rakouský. podklad byla vzata osnova rakouského zákona roku 1918. Slovensku, vídeňské Oesterreichische Elektrizitátsliefc- rungs Aktiengesellschaft OELAG Poříčí Trutnova atd. Elektrárny, jichž roce 1910 nacházelo českých obcích 102 výkonem 14 400 kW, pražské výkonem 200 kW, brněnské výkonem 700 kW) ně­ meckých obcích 144 výkonem 500 kW), byly nadále budovány základě ustavení živnostenských řádů. Provádění zákona dostalo kompetence minis­ terstvo veřejných prací, které koordinovalo práce vybudování elektráren na účasti státu tzv. Bylo nutné nejen proto, že docházelo řadě konfliktů mezi zájmy již vytvořených elektrárenských (Čes­ kých, německých aj.uplatnění zákona eleklrizaci Čechách usilovali roku 1914 znovu František Křižík Karlem Novákem, ale oni naráželi vliv říšskoněmeckého vídeňského kapitálu elektrárnách majetkové požadavky jejich německých jiných za­ hraničních majitelů (vliv Sieniensu elektrárně Třmících Děčíně-Podmoklech, švýcarské firmy Brown-Boveri Českých Budějovicích, Bílsku Ostravě, maďar­ ského Ganzu spol. těchto podnicích byl za­ 79 . Po světové válce elektrizačním zákoně začalojednat ještě roce 1918, to na půdě československého ministerstva veřejných prací. července 1919 pod Číslem 438/1919 Sb. českých zemích elektřina obvykle vyráběla místě spotřeby nebo je­ jím blízkém okolí ohledem zatím malé možnosti stavby přenosných elektric­ kých sítí.) společností13 jednotlivců kvůli stavbám sítí, připojování, sazbám elektrického proudu bezpečnosti apod. Tyto elektrárny se lišily výkonem, napětím kmitočtem., ale proto, bylo nutné kon­ centrovat výrobu elektrárenském rozvodném oboru. Vývoj stavbě elektráren začátku světové vál­ ky směřoval elektráren pro určité objekty elektrárnám pro jednotlivá města a obce. Po diskusi byla zpracována poslední redakce zákona, kterou vláda 21. některé prvky návrhů Krásného (napří­ klad pojem všeužitečné elektrárny, který Krásny převzal švýcarských materiálů) a zemské návrhy elektrizačního zákona pro Čechy pro Moravu roku 1914.14 projednání technickém výboru Národního shromáždění stanovení podmínky, aby zemské výbory získaly elektrárny Po­ říčí Oslavanech, byl zákon ústavně schválen 22. Kromě obecních elektráren vznikly elektrárny soukromé mlýnů nebo továren Kladensku, Plzeňsku, Ostravsku severních Čechách nebo majetku družstev (například Čechách Dražících Hradci Králové, Moravě Věro- vanech, Hunčovicích, Dubu Háji Slovensku Hlohovci). všeužitečných elektrických podnicích. června 1919 po­ dala Národního shromáždění. ná­ vrhu vyjadřovali jak výrobci elektřiny, tak její odběratelé vědecká veřejnost.12 Stejná aktivita, tý­ kající prosazení elektrizačního zákona jako českých zemích, rozvíjela ve Vídni roku 1913, 1914 1918, avšak ani tamější návrhy zákona nebyly prosazeny.)