ná
vrhu vyjadřovali jak výrobci elektřiny, tak její odběratelé vědecká veřejnost.14 projednání technickém výboru Národního
shromáždění stanovení podmínky, aby zemské výbory získaly elektrárny Po
říčí Oslavanech, byl zákon ústavně schválen 22. ČSR jako zákon státní podpoře při zahájení soustavné elek-
trizace Československé republiky (elektrizační zákon) účinností září 1919., ale proto, bylo nutné kon
centrovat výrobu elektrárenském rozvodném oboru. Kromě obecních elektráren vznikly elektrárny soukromé mlýnů nebo
továren Kladensku, Plzeňsku, Ostravsku severních Čechách nebo majetku
družstev (například Čechách Dražících Hradci Králové, Moravě Věro-
vanech, Hunčovicích, Dubu Háji Slovensku Hlohovci). Vývoj stavbě elektráren začátku světové vál
ky směřoval elektráren pro určité objekty elektrárnám pro jednotlivá města
a obce. června 1919 po
dala Národního shromáždění. Slovensku, vídeňské Oesterreichische Elektrizitátsliefc-
rungs Aktiengesellschaft OELAG Poříčí Trutnova atd. všeužitečných elektrických podnicích.12 Stejná aktivita, tý
kající prosazení elektrizačního zákona jako českých zemích, rozvíjela ve
Vídni roku 1913, 1914 1918, avšak ani tamější návrhy zákona nebyly prosazeny. července 1919 pod Číslem
438/1919 Sb. tato
částka navýšila, neboť letech 1920-35 bylo vynaloženo elektrifikaci pozo
ruhodných 489,5 milionů korun.uplatnění zákona eleklrizaci Čechách usilovali roku 1914 znovu František
Křižík Karlem Novákem, ale oni naráželi vliv říšskoněmeckého vídeňského
kapitálu elektrárnách majetkové požadavky jejich německých jiných za
hraničních majitelů (vliv Sieniensu elektrárně Třmících Děčíně-Podmoklech,
švýcarské firmy Brown-Boveri Českých Budějovicích, Bílsku Ostravě, maďar
ského Ganzu spol. Bylo nutné nejen proto,
že docházelo řadě konfliktů mezi zájmy již vytvořených elektrárenských (Čes
kých, německých aj. českých zemích elektřina obvykle vyráběla místě spotřeby nebo je
jím blízkém okolí ohledem zatím malé možnosti stavby přenosných elektric
kých sítí.
Elektrárny, jichž roce 1910 nacházelo českých obcích 102 výkonem
14 400 kW, pražské výkonem 200 kW, brněnské výkonem 700 kW) ně
meckých obcích 144 výkonem 500 kW), byly nadále budovány základě
ustavení živnostenských řádů. podklad byla vzata
osnova rakouského zákona roku 1918.). těchto podnicích byl za
79
. Tyto elektrárny se
lišily výkonem, napětím kmitočtem. některé prvky návrhů Krásného (napří
klad pojem všeužitečné elektrárny, který Krásny převzal švýcarských materiálů)
a zemské návrhy elektrizačního zákona pro Čechy pro Moravu roku 1914.) společností13 jednotlivců kvůli stavbám sítí, připojování,
sazbám elektrického proudu bezpečnosti apod.
Po světové válce elektrizačním zákoně začalojednat ještě roce 1918, to
na půdě československého ministerstva veřejných prací. Provádění zákona dostalo kompetence minis
terstvo veřejných prací, které koordinovalo práce vybudování elektráren na
účasti státu tzv.
Elektrizační zákon počítal dobou provedení prací pro období 1919-28, ale jeho
časová působnost byla delší, podporou státu částkou 000 000 korun. Po
diskusi byla zpracována poslední redakce zákona, kterou vláda 21.
Československý zákon vypustil nařízení slaboproudých zařízeních, který obsaho
val původní návrh rakouský
