, ale proto, bylo nutné kon
centrovat výrobu elektrárenském rozvodném oboru.
Po světové válce elektrizačním zákoně začalojednat ještě roce 1918, to
na půdě československého ministerstva veřejných prací. Po
diskusi byla zpracována poslední redakce zákona, kterou vláda 21.
Elektrárny, jichž roce 1910 nacházelo českých obcích 102 výkonem
14 400 kW, pražské výkonem 200 kW, brněnské výkonem 700 kW) ně
meckých obcích 144 výkonem 500 kW), byly nadále budovány základě
ustavení živnostenských řádů. ČSR jako zákon státní podpoře při zahájení soustavné elek-
trizace Československé republiky (elektrizační zákon) účinností září 1919. ná
vrhu vyjadřovali jak výrobci elektřiny, tak její odběratelé vědecká veřejnost. Kromě obecních elektráren vznikly elektrárny soukromé mlýnů nebo
továren Kladensku, Plzeňsku, Ostravsku severních Čechách nebo majetku
družstev (například Čechách Dražících Hradci Králové, Moravě Věro-
vanech, Hunčovicích, Dubu Háji Slovensku Hlohovci).14 projednání technickém výboru Národního
shromáždění stanovení podmínky, aby zemské výbory získaly elektrárny Po
říčí Oslavanech, byl zákon ústavně schválen 22. tato
částka navýšila, neboť letech 1920-35 bylo vynaloženo elektrifikaci pozo
ruhodných 489,5 milionů korun.
Elektrizační zákon počítal dobou provedení prací pro období 1919-28, ale jeho
časová působnost byla delší, podporou státu částkou 000 000 korun. Bylo nutné nejen proto,
že docházelo řadě konfliktů mezi zájmy již vytvořených elektrárenských (Čes
kých, německých aj. těchto podnicích byl za
79
. června 1919 po
dala Národního shromáždění. Provádění zákona dostalo kompetence minis
terstvo veřejných prací, které koordinovalo práce vybudování elektráren na
účasti státu tzv. některé prvky návrhů Krásného (napří
klad pojem všeužitečné elektrárny, který Krásny převzal švýcarských materiálů)
a zemské návrhy elektrizačního zákona pro Čechy pro Moravu roku 1914. Slovensku, vídeňské Oesterreichische Elektrizitátsliefc-
rungs Aktiengesellschaft OELAG Poříčí Trutnova atd.) společností13 jednotlivců kvůli stavbám sítí, připojování,
sazbám elektrického proudu bezpečnosti apod. července 1919 pod Číslem
438/1919 Sb. podklad byla vzata
osnova rakouského zákona roku 1918. českých zemích elektřina obvykle vyráběla místě spotřeby nebo je
jím blízkém okolí ohledem zatím malé možnosti stavby přenosných elektric
kých sítí. všeužitečných elektrických podnicích.). Tyto elektrárny se
lišily výkonem, napětím kmitočtem. Vývoj stavbě elektráren začátku světové vál
ky směřoval elektráren pro určité objekty elektrárnám pro jednotlivá města
a obce.uplatnění zákona eleklrizaci Čechách usilovali roku 1914 znovu František
Křižík Karlem Novákem, ale oni naráželi vliv říšskoněmeckého vídeňského
kapitálu elektrárnách majetkové požadavky jejich německých jiných za
hraničních majitelů (vliv Sieniensu elektrárně Třmících Děčíně-Podmoklech,
švýcarské firmy Brown-Boveri Českých Budějovicích, Bílsku Ostravě, maďar
ského Ganzu spol.
Československý zákon vypustil nařízení slaboproudých zařízeních, který obsaho
val původní návrh rakouský.12 Stejná aktivita, tý
kající prosazení elektrizačního zákona jako českých zemích, rozvíjela ve
Vídni roku 1913, 1914 1918, avšak ani tamější návrhy zákona nebyly prosazeny
