Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 78 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Legislativa elektrotechnice Vytvoření uspořádání právních poměrů elektrotechnických oborech bylo velmi důležité pro podnikání jednotlivých firem pro státní kontrolu nad jejich aktivitami. Nařízení umožňovalo uděloval tři typy koncesí: velkou, která opravňovala zřídit jakýkoli typ elektrotechnické elektrárenské živnosti, střední, pro vznik provoz slaboproudých zařízení napětí 300 střídavého proudu 600 stejnosměrné­ ho proudu, malou, tzv. instalatérskou, zřizování opravám elektrických vede­ ní slaboproudých, přípojných? Ministerské nařízení mohlo být doplněno zvláštními předpisy. Pravidla připravil Elektrotechnický spolek Vídni 29.2 Toto nařízení, no­ velizované zákonnou úpravou číslo 188/1883 z., vymezilo elektrotechnické živ­ nosti jako koncesované. Na legislativní opatření této oblasti začal klást důraz době, kdy rozvod a užívání elektrického proudu stával běžnou záležitostí, tj. Podle obou úprav bylo možno přiznal dvě koncese: elek­ trotechnickou pro firmy zajištující výrobu elektrotechnického vybavení elektráren a náležitostí, součástek přístrojů pro rozvod elektrického proudu elektráren­ skou pro výrobu elektrické energie. března 1883, číslo říšského zákoníku (ř.) živnostenských závodech výrobu vedení elektřiny. Nahradila jisté míry bezpečnostní pravidla, schvále­ ná vídeňským ministerským výnosem, která zavazovala určitému postupu úřady udělující koncese.4 77 .1 Elektrotechnické živnosti vznikaly Rakousku-Uhersku podle Nařízení ministrů obchodu věcí vnitrných (vnitra) 25. Koncesovaní elektrotechnikové sdružovali Grémií, později Společen­ stev, roku 1929 vytvářela Ústředí Grémií, později Jednotu Společenstev. zejména 90.Postavení elektrotechnických odborníků české společnosti 4. 80.1. z. Evrop­ ské státy tyto záležitosti řešily většinou formou úpravy stávajících živnostenských řádů nebo samostatným zákonem elektrickém proudu. však nebyly pro monarchii nikdy vydány. Elektrifikace Československa a standardizační předpisy 4. zřízení elektrotechnických elektráren­ ských firem vydávalo živnostensko-policejní schválení (reálný konsens) poté, když žadatelovo podání bylo určitou, úředně stanovenou dobu vyvěšeno odborná veřejnost němu mohla vyjádřil (ediktální řízení). Rozvod užívání elektřiny bylo spojeno nebezpečím pro osoby i věci, proto bylo třeba ochraňovat jak zájmy odběratelů, tak podnikatelů. le­ tech 19.1. října 1909. Potřebu koncese vyžadovala Československá republika, která nařízení roku 1883 převzala. století