Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 78 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Koncesovaní elektrotechnikové sdružovali Grémií, později Společen­ stev, roku 1929 vytvářela Ústředí Grémií, později Jednotu Společenstev. Podle obou úprav bylo možno přiznal dvě koncese: elek­ trotechnickou pro firmy zajištující výrobu elektrotechnického vybavení elektráren a náležitostí, součástek přístrojů pro rozvod elektrického proudu elektráren­ skou pro výrobu elektrické energie. však nebyly pro monarchii nikdy vydány.1 Elektrotechnické živnosti vznikaly Rakousku-Uhersku podle Nařízení ministrů obchodu věcí vnitrných (vnitra) 25. 80.) živnostenských závodech výrobu vedení elektřiny. Potřebu koncese vyžadovala Československá republika, která nařízení roku 1883 převzala.1. Elektrifikace Československa a standardizační předpisy 4. Pravidla připravil Elektrotechnický spolek Vídni 29. století., vymezilo elektrotechnické živ­ nosti jako koncesované. zejména 90. října 1909. le­ tech 19.2 Toto nařízení, no­ velizované zákonnou úpravou číslo 188/1883 z.4 77 . Nahradila jisté míry bezpečnostní pravidla, schvále­ ná vídeňským ministerským výnosem, která zavazovala určitému postupu úřady udělující koncese. z.Postavení elektrotechnických odborníků české společnosti 4.1. Nařízení umožňovalo uděloval tři typy koncesí: velkou, která opravňovala zřídit jakýkoli typ elektrotechnické elektrárenské živnosti, střední, pro vznik provoz slaboproudých zařízení napětí 300 střídavého proudu 600 stejnosměrné­ ho proudu, malou, tzv. Legislativa elektrotechnice Vytvoření uspořádání právních poměrů elektrotechnických oborech bylo velmi důležité pro podnikání jednotlivých firem pro státní kontrolu nad jejich aktivitami. března 1883, číslo říšského zákoníku (ř. Evrop­ ské státy tyto záležitosti řešily většinou formou úpravy stávajících živnostenských řádů nebo samostatným zákonem elektrickém proudu. Na legislativní opatření této oblasti začal klást důraz době, kdy rozvod a užívání elektrického proudu stával běžnou záležitostí, tj. zřízení elektrotechnických elektráren­ ských firem vydávalo živnostensko-policejní schválení (reálný konsens) poté, když žadatelovo podání bylo určitou, úředně stanovenou dobu vyvěšeno odborná veřejnost němu mohla vyjádřil (ediktální řízení). instalatérskou, zřizování opravám elektrických vede­ ní slaboproudých, přípojných? Ministerské nařízení mohlo být doplněno zvláštními předpisy. Rozvod užívání elektřiny bylo spojeno nebezpečím pro osoby i věci, proto bylo třeba ochraňovat jak zájmy odběratelů, tak podnikatelů