2 Toto nařízení, no
velizované zákonnou úpravou číslo 188/1883 z. 80.) živnostenských závodech výrobu vedení elektřiny. října 1909.
Potřebu koncese vyžadovala Československá republika, která nařízení roku 1883
převzala. Koncesovaní elektrotechnikové sdružovali Grémií, později Společen
stev, roku 1929 vytvářela Ústředí Grémií, později Jednotu Společenstev. Legislativa elektrotechnice
Vytvoření uspořádání právních poměrů elektrotechnických oborech bylo velmi
důležité pro podnikání jednotlivých firem pro státní kontrolu nad jejich aktivitami. Pravidla připravil Elektrotechnický spolek Vídni 29. Rozvod užívání elektřiny bylo spojeno nebezpečím pro osoby
i věci, proto bylo třeba ochraňovat jak zájmy odběratelů, tak podnikatelů. však nebyly pro
monarchii nikdy vydány. století. instalatérskou, zřizování opravám elektrických vede
ní slaboproudých, přípojných?
Ministerské nařízení mohlo být doplněno zvláštními předpisy., vymezilo elektrotechnické živ
nosti jako koncesované.4
77
.Postavení
elektrotechnických
odborníků české
společnosti
4. z. Elektrifikace Československa
a standardizační předpisy
4.
Na legislativní opatření této oblasti začal klást důraz době, kdy rozvod
a užívání elektrického proudu stával běžnou záležitostí, tj.1. března 1883, číslo říšského zákoníku
(ř. Nahradila jisté míry bezpečnostní pravidla, schvále
ná vídeňským ministerským výnosem, která zavazovala určitému postupu úřady
udělující koncese. le
tech 19. zřízení elektrotechnických elektráren
ských firem vydávalo živnostensko-policejní schválení (reálný konsens) poté,
když žadatelovo podání bylo určitou, úředně stanovenou dobu vyvěšeno odborná
veřejnost němu mohla vyjádřil (ediktální řízení).
Nařízení umožňovalo uděloval tři typy koncesí: velkou, která opravňovala zřídit
jakýkoli typ elektrotechnické elektrárenské živnosti, střední, pro vznik provoz
slaboproudých zařízení napětí 300 střídavého proudu 600 stejnosměrné
ho proudu, malou, tzv.1
Elektrotechnické živnosti vznikaly Rakousku-Uhersku podle Nařízení ministrů
obchodu věcí vnitrných (vnitra) 25.1. Podle obou úprav bylo možno přiznal dvě koncese: elek
trotechnickou pro firmy zajištující výrobu elektrotechnického vybavení elektráren
a náležitostí, součástek přístrojů pro rozvod elektrického proudu elektráren
skou pro výrobu elektrické energie. Evrop
ské státy tyto záležitosti řešily většinou formou úpravy stávajících živnostenských
řádů nebo samostatným zákonem elektrickém proudu. zejména 90
