Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 78 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
března 1883, číslo říšského zákoníku (ř. Podle obou úprav bylo možno přiznal dvě koncese: elek­ trotechnickou pro firmy zajištující výrobu elektrotechnického vybavení elektráren a náležitostí, součástek přístrojů pro rozvod elektrického proudu elektráren­ skou pro výrobu elektrické energie. zřízení elektrotechnických elektráren­ ských firem vydávalo živnostensko-policejní schválení (reálný konsens) poté, když žadatelovo podání bylo určitou, úředně stanovenou dobu vyvěšeno odborná veřejnost němu mohla vyjádřil (ediktální řízení). z. však nebyly pro monarchii nikdy vydány. října 1909.Postavení elektrotechnických odborníků české společnosti 4. Koncesovaní elektrotechnikové sdružovali Grémií, později Společen­ stev, roku 1929 vytvářela Ústředí Grémií, později Jednotu Společenstev. Pravidla připravil Elektrotechnický spolek Vídni 29. le­ tech 19.1. Nahradila jisté míry bezpečnostní pravidla, schvále­ ná vídeňským ministerským výnosem, která zavazovala určitému postupu úřady udělující koncese. Legislativa elektrotechnice Vytvoření uspořádání právních poměrů elektrotechnických oborech bylo velmi důležité pro podnikání jednotlivých firem pro státní kontrolu nad jejich aktivitami. instalatérskou, zřizování opravám elektrických vede­ ní slaboproudých, přípojných? Ministerské nařízení mohlo být doplněno zvláštními předpisy.) živnostenských závodech výrobu vedení elektřiny. zejména 90. Potřebu koncese vyžadovala Československá republika, která nařízení roku 1883 převzala.1 Elektrotechnické živnosti vznikaly Rakousku-Uhersku podle Nařízení ministrů obchodu věcí vnitrných (vnitra) 25.1. Nařízení umožňovalo uděloval tři typy koncesí: velkou, která opravňovala zřídit jakýkoli typ elektrotechnické elektrárenské živnosti, střední, pro vznik provoz slaboproudých zařízení napětí 300 střídavého proudu 600 stejnosměrné­ ho proudu, malou, tzv. Na legislativní opatření této oblasti začal klást důraz době, kdy rozvod a užívání elektrického proudu stával běžnou záležitostí, tj. Rozvod užívání elektřiny bylo spojeno nebezpečím pro osoby i věci, proto bylo třeba ochraňovat jak zájmy odběratelů, tak podnikatelů.2 Toto nařízení, no­ velizované zákonnou úpravou číslo 188/1883 z. 80. Evrop­ ské státy tyto záležitosti řešily většinou formou úpravy stávajících živnostenských řádů nebo samostatným zákonem elektrickém proudu., vymezilo elektrotechnické živ­ nosti jako koncesované. století.4 77 . Elektrifikace Československa a standardizační předpisy 4